Záplata pro poškozená srdce

Ročně u nás postihne akutní infarkt myokardu okolo 13 000 lidí. Současná lékařská věda se proto snaží nalézt cesty, jak poškozený životodárný sval, srdce, opravit. Jako nejúčinnější a nejšetrnější se jeví oprava s použitím vlastního „materiálu“ pacienta.Ročně u nás postihne akutní infarkt myokardu okolo 13 000 lidí. Současná lékařská věda se proto snaží nalézt cesty, jak poškozený životodárný sval, srdce, opravit. Jako nejúčinnější a nejšetrnější se jeví oprava s použitím vlastního „materiálu“ pacienta.

Dříve na infarkt umíralo ve vyspělých zemích naší planety přes 30 % lidí, dnes se tato hranice snížila na 8%. Signalizuje to velký pokrok lékařské vědy v tomto oboru.

Ucpané potrubíHlavní příčinou akutního infarktu je ucpání věnčité tepny krevní sraženinou, což vede k rychlému poškození srdečního svalu. Tento proces začíná prakticky ihned po přerušení dodávky krve pošramocenou tepnou do srdce.

V minulosti musel pacient ležet nehybně na lůžku až do doby, kdy se mu takzvaná srdeční jizva zahojila. Vědci ve spolupráci s techniky a chemiky se však postarali o podstatně modernější formy léčby. V současnosti se používají dvě metody uvolnění průchodu krve věnčitou tepnou do srdečního svalu.

První metodou je podávání speciálních léků, které dovedou krevní sraženiny ve věnčité tepně rozpouštět skoro jak máslo. Druhý postup, k němuž však je nutná návštěva specializovaného pracoviště, využívá metodu takzvané balónkové koronární angioplastiky.

Za tímto krkolomným odborným názvem (zkuste si ho říci rychle třikrát po sobě) se skrývá zdánlivě jednoduchá „údržbářská“ činnost. Do postiženého místa ve věnčité tepně zavádí školený kardiolog speciální cévku s válcovitým balónkem, který má stejný průměr jako uzavřená tepna.

Balónek je pak po průchodu „přiškrceným“ místem postupně roztažen tlakem až 10 atmosfér, což je pro představu čtyřnásobek tlaku v pneumatikách osobního auta. Po uvolnění tlaku v balónku pak zůstává tepna otevřena.

Závod s časemPři infarktu hraje nesmírnou roli závod s časem. „Ideální by bylo, kdyby se pacientovi dostalo zmíněného ošetření do jedné hodiny, potom by po zásahu infarkt myokardu v pravém slova smyslu ani nemusel vzniknout.

Ovšem v mnoha případech to není možné, především z časových důvodů. Ale čím déle postižený čeká při palčivé bolesti na prsou, tím více se vystavuje riziku, že jeho srdce bude více poškozené. Jako jistou hranici, kdy je výkon ještě velmi prospěšný je určena doba do 6 – 12 hodin od vzniku potíží“, potvrzuje profesor Aschermann, přednosta II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, a dodává: „Nezvratné postižení funkce levé komory srdeční po infarktu se v dalším průběhu může projevit srdečním selháním a ovlivňuje pak nepříznivě dlouhodobou prognózu nemocných.

V České republice jsme v léčbě akutního infarktu myokardu uvedenou moderní metodou na jednom z předních míst v celém světě – co do počtu provedených výkonů na jeden milión obyvatel.“Infarkt myokardu postihuje především nemocné s aterosklerózou, jejímiž hlavními rizikovými faktory jsou obezita, vyšší hladiny krevních tuků, kouření, cukrovka, vysoký krevní tlak, výskyt komplikací aterosklerózy v rodině a opakované stresové situace.

Kmenové buňky samy opravují Kmenové buňky mohou srdcím ve 21. století hodně pomoci. Jsou velmi přizpůsobivé a mají schopnost se adaptovat nejen pro srdce, játra, ale i další orgány. V hematologii (nauce o krvi) se již používají déle, ale nyní vstupují i do oblastí kardiologie a neurologie.

Získávají se z kostní dřeně, nejčastěji punkcí (nabodnutí dutou jehlou) pánevní kosti, a hematologové je po odběru z kostní dřeně dovedou pomocí složité přístrojové techniky oddělit od ostatních. Kmenové buňky mají jakási čidla (receptory), podle nich je lze rozlišit, vytřídit a vyčistit.

Jedna dceřiná buňka si zachovává schopnost další diferenciace (zůstává kmenovou buňkou), z druhé dceřiné buňky pak vzniká buňka, která se dostává do krevního oběhu a může se pak dále diferencovat přímo v orgánu, který je poškozen, v tomto případě v srdci.

„Kmenové buňky z kostní dřeně navracíme do místa poškozeného srdečního svalu několika způsoby. Patří k nim jednak přímý vstřik roztoku s buňkami do okraje jizvy srdečního svalu při operaci srdce. Další možnost, používaná dnes nejčastěji, představuje vstříknutí roztoku s buňkami přímo do věnčité tepny, která zásobuje krví oblast srdečního svalu, v níž proběhl infarkt myokardu.

Jsou i další možnosti, například se speciální cévka může zavést přímo do dutiny srdeční komory a kmenové buňky se velmi drobnou jehlou vstříknou do srdečního svalu “ popisuje tento zázračný proces „uvedení“ kmenových buněk do srdce profesor Aschermann.

Cíl je znám – srdce!Proč se buňky dovedou usadit zrovna v poškozeném srdci? Ideálním momentem „transportu“ buněk do srdce je stav po již zmíněné angioplastice věnčité tepny, tedy po jejím roztažení pomocí balónku, kdy se odstraní její zúžení.

Provádí se popsanými aplikacemi přímo do oblasti hojícího se infarktu myokardu. Dalším způsobem cesty buněk do poškozené srdeční tkáně je, že je tam přitahují biochemické látky, které se v ní tvoří, a proto se tam určitá část putujících kmenových buněk uchytí.

Spojení buněk se srdcem se přitom může zvenku kontrolovat. Dělá se to tak, že se kmenové buňky označí například izotopem železa, který umožní jejich zobrazení některou z diagnostických metod, například Izotopovou scintigrafií (záznamem záření).

Zatím byly kmenové buňky u nás zavedeny do srdce přibližně 80 pacientům v nemocnicích v Praze, Brně a v Hradci Králové. V 60% se už projevuje příznivý účinek takto aplikovaných buněk, definitivní výsledky však budou známy až po dvou a více letech.

Oprava srdce v budoucnostiKmenové buňky a jejich působení na lidské orgány se projevuje velmi šetrně a příkladně. Důležité je, že i při vážných operačních zákrocích nemohou v žádném případě ublížit, ale výhradně jen pomoci.

Jejich výhodou je, že pocházejí z pacientova vlastního těla a odpadají tedy problémy s jejich imunitní reakcí, která je známá například po transplatacích orgánů. Experimentálně se v současnosti zkouší ovlivnění vyjmutých kmenových buněk in vitro, tedy mimo lidské tělo.

V přístroji se umístí malá část srdečních buněk a k nim se přidá podstatně větší množství adaptabilních buněk kmenových. Ty si potom vytvoří stejné vlastnosti, jaké mají vlastní buňky srdečního svalu a při následném zpětném použití do pacientova těla pak už mají usnadněnu cestu k napravení poškozeného srdce.

Hurá na jiné orgány!Regenerace poškozené funkce srdce pomocí kmenových buněk je slibnou cestou výzkumu i léčby. Pokud se potvrdí první příznivé výsledky tohoto způsobu na větších souborech nemocných, může být v budoucnu využívána v podstatně větším rozsahu než dnes.

Není to však jediný možný způsob využití „šikovných opravářů“, kmenových buněk. Věda se dnes pokouší řešit s jejich pomocí i obdobné problémy s dalšími lidskými orgány. V České republice je to především tým profesorky Evy Sykové z Ústavu neurověd 2.

LF UK Praha, který se zabývá možnosti využití kmenových buněk v léčbě nemocných s úrazy poškozenou míchou. Transplantace orgánů jsou sice účinné, ale dárců je neustále málo. Existují i umělá srdce, ale vzhledem k jejich velikosti je pacient velmi omezován v pohybu.

Umělá srdce, která mohou mít pacienti i se zdrojem energie pod kůží jsou zatím v nedohlednu. Proto je léčba za pomoci kmenových buněk momentálně asi tou nejnadějnější.

SrdceLidské srdce je nejnamáhanější pumpou na naší planetě. Jeho svalová hmota (přibližně 25 deka svalové tkáně) v lidském těle přepumpuje každou minutu 5 litrů krve, přičemž její objem na jeden stah je okolo 60 kubíků.

Srdce tepe asi 70x za minutu, za hodinu tedy jeho výkon činí 4200 úderů. Za den je to 100 800 a ročně 36 792 000 stahů. Na dokonalé funkci této neuvěřitelně výkonné svalové pumpy záleží každý lidský život.

Akutní infarkt myokarduInfarkt myokardu je poškození srdečního svalu, které vzniká při uzávěru věnčité tepny zásobující srdeční sval krví. V povodí uzavřené tepny sval trpí nedokrevností, nedostatkem kyslíku a živin a v řádu několika minut či hodin odumírá, vytváří se postupně jizva.

Uzávěr je nejčastěji tvořen krevní sraženinou, která vzniká na přítomném aterosklerotickém plátu, který tepnu zužuje.

Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc.Profesor Aschermann, přednosta II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, prezident České kardiologické společnosti. Společně s týmem 45 lékařů ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na Karlově náměstí používá moderní metody diagnostiky a léčby srdečních a cévních onemocnění.

V posledních letech se spolu s týmem kliniky mimo jiné zabývá problematickou využití kmenových buněk v léčbě nemocných po infarktu myokardu. Na klinice také vzniklo centrum pro diagnstiku a léčbu nemocných s plicní arteriální hypertenzí, vzácného onemocnění, pro které až do nedávné doby neexistovala účinná léčba.

Autor: Antonín Pečenka
Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Kvůli HPV se umírá zbytečně

Kvůli HPV se umírá zbytečně

Každých 20 hodin zemře na rakovinu děložního čípku v České republice jedna...
Hemofilici jsou při pandemii pod tlakem

Hemofilici jsou při pandemii pod...

Stres a psychické vyčerpání zažívá při pandemii kdekdo. Když však navíc...
Nová technologie v léčbě Parkinsonovy nemoci

Nová technologie v léčbě...

Světový den Parkinsonovy nemoci si každoročně připomínáme 11. dubna. Jedná se...
Podaří se ji ve světě zcela vymýtit?

Podaří se ji ve světě zcela...

Dětská přenosná obrna je jednou z nemocí, které měly ještě v minulém...
Na Slovensko dorazil jiný Sputnik, než o kterém se psalo v časopisu Lancet

Na Slovensko dorazil jiný Sputnik,...

Podle studie v odborném časopisu Lancet přesahuje účinnost ruské...
Dostupné PCR testování se samoodběrem ze slin

Dostupné PCR testování se...

Pro firmy aktuálně platí povinnost testování zaměstnanců na infekci virem...
Nově vyvinutá protilátka zabírá na všechny hlavní mutace koronaviru, ověřili čeští vědci

Nově vyvinutá protilátka zabírá na...

Mezinárodní tým vědců vyvinul dvojitou protilátku, která velmi účinně...
Fialovou proti epilepsii!

Fialovou proti epilepsii!

Někteří lidé s epilepsií bojují s izolací a samotou – upozorňuje na to...
Startuje Maraton s roztroušenou sklerózou

Startuje Maraton s roztroušenou...

Jógu, pilates nebo chůzi po venku – to vše si vyzkouší účastníci...
Postradatelný, ale přesto důležitý orgán

Postradatelný, ale přesto...

Slezina je důležitý a často opomíjený orgán, který hraje v našem organismu významnou...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Která země prosperuje nejvíce na světě?

Která země prosperuje nejvíce na...

Nachází se zde nejbohatší a nejrozmanitější příroda, obrovské zásoby...
Sopečné peklo jako zkáza dinosaurů? Možná

Sopečné peklo jako zkáza...

Scénář zániku dinosaurů, který dnes považujeme za nejpravděpodobnější, je dopad...
Varšava obklíčená Němci: Starosta potápějící se loď neopustí

Varšava obklíčená Němci: Starosta...

Když třetí říše zaútočila 1. září 1939 na Polsko, všichni tušili,...
Optické iluze a jejich vysvětlení

Optické iluze a jejich vysvětlení

Optické iluze jsou skvělým nástrojem, který nám dokazuje, že...
Pražské Senovážné náměstí: Během jediného století změnilo šestkrát svůj název

Pražské Senovážné náměstí: Během...

V roce 1896 se pražští radní rozhodnou, že by se na mapách lépe než Senovážné...
Nový domov naleznou až v Indonésii

Nový domov naleznou až v Indonésii

Přestože aktuální epidemiologická situace komplikuje transporty...
Velký hadronový urychlovač: Fyzikální klenot 21. století

Velký hadronový urychlovač:...

Jedno z nejdůležitějších fyzikálních zařízení, které umožňuje pohled na ty nejmenší...
Mýt si ruce je důležité

Mýt si ruce je důležité

Že záleží na čistých rukou, věděli již lidé v antickém Řecku, alespoň z té...
Záhadná úmrtí orlů v USA

Záhadná úmrtí orlů v USA

Více než 25 let trápily americkou veřejnost na jihovýchodě USA záhadné úhyny...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.