O digitální televizi slyšíme ze všech stran a ptáme se: nechce z nás „někdo“ jen vytáhnout další peníze? Ne, naopak! Nabídne mnoho výhod, a zdarma! Co tedy již příští rok uvidíme na našich obrazovkách?
Rok 2005 je poslední etapou příprav na digitální rozhlasové a televizní vysílání. Čeká nás poslední, řekněme úřednická fáze – začne platit novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a dojde k rozebrání (udělení) licencí pro vysílání. V následujícím roce vstoupí do našich domácností digitální stanice, které nabídnou divákům nový obsah a služby. O rok později se začnou postupně vypínat současné (analogové) televizní vysílače.
O digitálním vysílání se už poslaly stohy papíru, proč se tedy k němu znovu vracet? Protože mnoho lidí se stále ptá: proč měnit to, na co jsme zvyklí? Proč si musíme kupovat nové přístroje? Co zásadně nového přinese digitální vysílání? Pokusíme se odpovědět především na tu poslední otázku.
Vše řeknou jedničky a nuly
Při digitálním přenosu dochází, velmi zjednodušeně řečeno, k rozkladu zvuku a obrazu do velkého počtu segmentů. Každému je přidělena určitá číselná hodnota vyjádřená v dvojkovém (digitálním) tvaru. Vzniká tak datový tok, jímž se přenáší obraz, zvuk a doplňkové informace. Záleží pak jen na provozovateli, jakým způsobem těmito doplňkovými informacemi program ozvláštní.
Co se vejde do kanálu?
Zásadním přínosem DVB (Digital Video Broadcasting) je zvýšení počtu televizních a dalších programů v jednom přenosovém kanálu. Šířka jednoho takového kanálu, kterým k nám v současnosti putuje jen jeden televizní program, postačí pro šest televizních programů s doplňkovými službami. Například všechny současné televizní programy se nyní bez problému vejdou do jednoho kanálu – to je přece velmi hospodárný přístup. Soubor vysílání a služeb jednoho takového kanálu se nazývá multiplex a zprvu u nás budou fungovat tři (3 digitální sítě označované stejně jako pražské metro A, B, C). Po úplném uvolnění kmitočtů (vypnutí analogových vysílačů) se pak na nás vrhne minimálně 6 celoplošných multiplexů po čtyřech televizních programech.
Záleží jen na provozovateli, kolik programů a v jaké kvalitě do multiplexu umístí. DVB je totiž velmi flexibilní, kvalita obrazu i zvuku je volitelná. Umožní vysílání třeba jen jednoho televizního programu o vysokém rozlišení (HDTV), ale také mnoha programů televize o nízkém rozlišení (odpovídá kvalitě VHS).
Vzduchem i kabelem
Varianty DVB se liší tím, jakým způsobem se šíří: satelitem, kabelem, pozemně a pozemně pro přenosné přístroje. Hlavní parametrem, který je odlišuje, je takzvaná modulace signálu: čím je prostředí náchylnější na rušení jinými přístroji, tím je modulace signálu složitější. Relativně nejjednodušší je kabelová televize, tedy vysílání po kabelu. Tu v podstatě neruší téměř nic. Jedna taková, kabelová televize Karneval, již spustila zkušební digitální vysílání letos v květnu a od 3. čtvrtletí by mělo přejít do ostrého provozu. I společnost UPC ústy svého tiskového mluvčího prohlásila, že na „digitál“ mohou přejít ze dne na den.
V digitálním provozu si diváci budou schopni objednávat konkrétní programy (nyní to byly pouze balíčky programů). Veřejnoprávní rozhlasové a televizní programy (a některé soukromé) se do států střední Evropy již satelitně vysílají (paket Czechlink, prostřednictvím satelitu Eurobird).
Objeví se nové služby
Digitální vysílání přinese především lepší obraz. Nejen lepší, ale i větší – Česká televize průkopnicky od letošního 1. května začala v satelitním paketu Czechlink vysílat vybrané pořady v širokoúhlém formátu 16:9. Digitální televize ale nabídne i mnoho nového především v obsahu vysílání a objeví se i zcela nové služby. Do vašeho přijímače digitální televize (Set-top boxu) bude přenášet aplikace, které z televize udělají „hloupý“ počítač. Jak budou takové nové služby vypadat? Jistě nebudou chybět doprovodné textové služby přikládané k jednotlivým pořadům. Jejich podoba bude ovšem oproti současnému teletextu mnohem hezčí. Součástí služeb bude například i elektronický programový průvodce (EPG) – v rámci zkušebního digitálního vysílání DVB-T ho již spustil Český Telecom. V něm budete mít k dispozici program televize na mnoho dní dopředu, včetně popisu jednotlivých pořadů a času vysílání. Tyto údaje si pak díky struktuře DVB nesou pořady s sebou. Jedním stiskem tlačítka si z něj jednoduše vytvoříte například seznam relací a pořadů pro nahrání. Pokud se tedy posune začátek pořadu, posune se i začátek nahrávání.
Animovaná předpověď počasí bude podobná spíš prezentaci na počítači a přinese vám přesně ty informace, které budete potřebovat (volba předpovědi pro konkrétní kraj apod.). K oblíbeným budou určitě patřit i jednoduché hry.
Chcete volit z domova?
Dostáváme se k aplikacím, které budou potřebovat zpětný datový kanál do internetu, budou se tedy spojovat s nějakým serverem. K tomu lze využít libovolnou ze současných technologií. Ve vašem set-top boxu může být vložen telefonní modem, ADSL modul, modul pro mobilní data (GPRS) či jen zásuvka pro připojení k již existující domácí síti. Záleží na konkrétním výrobci. Nezbytným doplňkem moderního televizoru bude samozřejmě klávesnice. Pomocí takového zpětného kanálu pak bude jednoduché doplnit televizní vysílání, třeba o možnost hlasování a anket. K vyspělým službám patří třeba e-mailový klient (TV-mail) či chatovací programy, které nabídnou diskuze k jednotlivým pořadům.
Ke komerčně perspektivním aplikacím se jistě zařadí on-line sázení, video na požádání a interaktivní reklama. Na televizní obrazovce by se mohl, lépe řečeno měl, objevit i portál veřejné správy, podobný tomu, který je dnes na internetu (www.portal.gov.cz). Prostřednictvím televizoru tak bude možno zasílat a přijímat formuláře z úřadů veřejné správy a třeba se jednoho dne dočkáme, že bude možné pomocí digitální televize i hlasovat ve volbách.
Data na kolotoči
Jak se všechny ty aplikace do vašeho set-top boxu dostanou? Pomocí DSM-CC (Data Storage Medium), což je česky datový karusel čili kruh, kde se veškeré potřebné aplikace vysílají stále dokola, jako na kolotoči. Do přístroje se načtou až ve chvíli, kdy si je uživatel vyžádá (podobně jako v teletextu). Jsou napsány v jazyce Java a konkrétní programy se nazývají xlety. Vývoj doplňkových aplikací je teprve v začátcích a je také docela drahý. Jejich rozvoj bude probíhat postupně a pomaleji a bude také záviset na množství přijímačů, který budou umět pracovat se službami nabízenými v tomto datovém kanálu.
Digitál v Německu
Nemluvíme tady o pusté teorii. Výhody digitální televize a doplňkových služeb si v Německu již vyzkoušeli při letních olympijských hrách v Aténách 2004. Veřejnoprávní televize ARD/ZDF dočasně přeměnila čtyři digitální kanály na programy Aten 1 až 4 a přidělila jim sporty, kterým se pak po celou dobu věnovaly. Při množství disciplín na olympiádě totiž není možné věnovat se všem na hlavních kanálech. Kanály vysílaly od 9 do 11 večer, pak se spojily ve dva a přinášely to nejzajímavější, co se na jednotlivých programech událo. V doplňkových textových informacích nechyběly drby ze zákulisí, životopisy sportovců a tabulky výsledků, prostě všechno to, co se do normálního vysílání nevejde.
Německá ZDF také jako první zařadila do pravidelného provozu služba digitext. Doplňkové texty k pořadům svým vzhledem připomínají internetové stránky a jsou doplněny fotkami.
Letos v létě se v Německu objeví i další využití, takzvané „knižní okénko“ – pokud se v televizním pořadu představuje nebo cituje knižní publikace, objeví se po stisknutí tlačítka kompletní informace o této knize. Aplikace ZDF-informativ zas pomůže všem opozdilcům, jimž na požádání na obrazovce ukáže průběh dříve vysílaného pořadu. ZDF-interaktiv představí účastníky diskuzního pořadu a při cestopisných pořadech zas nabízí konkrétní informace z místa – tipy na výlety, ceny hotelů apod.
Zvládne to i dítě
My, diváci, se máme rozhodně na co těšit. Neobávejte se ani vysokých investicí, ceny set-top boxů podle předpovědí odborníků spadnou na tisícikorunovou hranici. Jejich obsluhu přitom zvládne skutečně i dítě. Pravda, v domácnostech, kde je hned několik televizorů, se digitalizace trochu prodraží, ale třeba i zde přijde řešení: set-top boxy s několika vestavěnými dekodéry.
Všemocný signál?
Vysílání ve standardu DVB-T disponuje opravnými mechanismy, které si poradí i s odraženým (zpožděným) signálem. Blízko vysílače vám pak skutečně stačí příslovečný „kus drátu“. S polohou antény lze experimentovat, natáčet ji i do zdánlivě nesmyslných poloh (např. proti protějšímu domu). Na rozdíl od analogového systému nebude mít obraz z odraženého signálu žádné duchy.
Dál od vysílače ovšem signál tak výborný nebude – rozhodně nevyhazujte své staré antény pro příjem analogového vysílání. Digitální vysílání totiž používá stejné pásmo, využijete proto nejen staré antény, ale i všechno další příslušenství (zesilovače, rozbočovače). Žádné speciální antény pro příjem DVB-T neexistují. Pro příjem digitálního vysílání můžete použít i pokojové antény, ale zde může být příjem rušen zevnitř (zapínání domácích spotřebičů apod.). Výhodou je opět vnější anténa.
A co rádio?
DVB umožňuje do datového toku „přibalit“ i rozhlasové stanice. Na přístrojích pro příjem televize budeme tedy poslouchat i rádio, to je novinka. Pro vysílání digitálního rádia je ale primárně určeno něco jiného, standard T-DAB (Terrestrial Digital Audio Broadcasting). Jeho zavedení bude trvat podstatně delší dobu. Jeho spuštění je podmíněno úplným vypnutím televizních analogových vysílačů.
Analogové VKV-FM vysílání zůstane zachováno i po spuštění T-DAB, k úplnému přechodu na digitál může dojít až ve chvíli, kdy bude dostatečně kvalitně pokryto celé území a mezi lidmi bude dostatek digitálních přijímačů. Odhaduje se, že k plnému přechodu na digitální rozhlasové vysílání by mohlo dojít mezi lety 2015 až 2020. DAB je podobně jako DVB velmi flexibilní, v případě potřeby se může zvýšit tok dat a zkvalitnit poslech (při přenosech koncertů), rozdělit vysílání pro jednotlivé oblasti (regionální vysílání), přidávat k vysílání doplňkové informace (obraz i video).
Slovníček pojmů
COFDM (Coded Orthogonal Frequency Division Multiplex) – Systém vysokofrekvenční modulace, který zabezpečuje přenos signálu digitální televize pozemní cestou. COFDM se v praxi. V určité míře umožňuje rozeznat a opravit chyby v signálu.
DVB-C (Digital video broadcasting – cable) – Standard digitálního vysílání přenášeného kabelem. Používá se celosvětově.
DVB-S (Digital video broadcasting – satelite) – Standard digitálního vysílání, které je přenášeno satelitní cestou. Používá kompresi MPEG-2 a je celosvětovým standardem.
DVB-T (Digital video broadcasting – terrestrial) – Standard digitálního vysílání, které je přenášeno pozemními vysílači. Zavádí se v Evropě, Austrálii, Africe a v části Asie. Technicky nekompatibilními systémy se vysílá v USA a Japonsku, také ale používají kompresi MPEG-2.
MPEG-2 (Moving Picture Experts Group) – Celosvětově používaný standard komprese audiovizuálních dat pro domácí použití (používá digitální televize a třeba i DVD).
UHF (Ultra high frequency) – Frekvence elektromagnetického vlnění, které se používají k pozemnímu přenosu analogového i digitálního televizního vysílání (rozsah 470 až 860 MHz).
