Domů     Vesmír
Je na Europě tekutá voda?
21.stoleti 22.6.2005

Jeden z Jupiterových měsíců, je zvláštní a výjimečný již na první pohled. Jeho povrch je totiž hladký. Nyní už víme proč!Jeden z Jupiterových měsíců, je zvláštní a výjimečný již na první pohled. Jeho povrch je totiž hladký. Nyní už víme proč!

Narozdíl od dalších srovnatelně velkých jupiterovských měsíců Callisto a Ganymedes, které jsou zbrázděny meteoritickými krátery, je povrch Europy hladký, přerušovaný jen křížícími se prasklinami, kráter aby zde pohledal. Protože se Europě meteoritické bombardování nemohlo vyhnout, musely být krátery něčím zahlazeny. A to něco byla tekutá voda, která se v geologicky krátké době vylila z podpovrchových oceánů prasklinami, které pozorujeme dnes.

50 metrů silný led
To, že je Europa pokryta ledem víme z fyzikálních měření z počátku 70. let minulého století. Při podrobném studiu fotografií povrchu můžeme vidět, že části kůry mezi „prasklinami“ vypadají jako posunuté nebo otočené, což naznačuje přítomnost mnohem „tekutějšího“ podpovrchového materiálu – nejpravděpodobněji kapalné vody. V některých oblastech se Europa dokonce podobá Zemi, neboť připomíná ledovou kůru, kterou lze spatřit v Severním moři na Zemi. Z pozorování učiněných nedávno sondami Voyager a Galileo lze odhadovat, že ledová kůra je tlustá asi 5 km a pod ní se skrývá 50 až 100 km hluboký oceán tekuté vody, který obklopuje celou Europu.
 
Proč voda nezmrzne?
Otázkou, která napadne snad každého je: Jak to že voda nezmrzne, vždyť teplota povrchu je přibližně –170 ºC? Pokud by Slunce bylo jediným zdrojem tepla na Europě, měsíc by byl samozřejmě zcela promrzlý. Jelikož se ale Europa pohybuje na lehce výstředné dráze kolem Jupiteru, periodicky působící přitažlivé síly (slapové síly) vytvářejí dostatek tepla potřebného k vyhřívání oceánu. Podobně slapové síly například zahřívají Io, další  Jupiterův měsíček, tak, že vykazuje silnou vulkanickou aktivitu.
 
Chystá se první sonda
Doposud nebyla žádná kosmická mise směřovaná výhradně k Europě, máme ale samozřejmě množství údajů od sond, pro které byl Jupiter a jeho měsíce hlavním výzkumným programem (Pioneer 10 a 11, Voyager 1 a 2, Galileo) nebo kolem něj jen prolétaly na své cestě za jiným cílem (Ulysses, Cassini).
NASA nyní plánuje vypustit v roce 2012 první sondu, která by měla za cíl výhradně ledové měsíce Jupieru – Europu, Callisto a Ganymedes. 
 
Vzdálenost od Slunce
Země       1 astronomická jednotka (150 milionů km)
Jupiter     5,2 astronomických jednotek
 
Vývoj objevů Jupiterových měsíců
V poslední době nezadržitelně roste počet Jupiterových měsíců. V roce 1999 jich měl 17, počátkem roku 2003 se toto číslo dostalo na 52 a nyní je jich 63. Je to zřejmě důsledkem stále lepšího technického vybavení vyhledávacích teleskopů a také zvětšováním jejich průměru, používáním digitálních kamer a v neposlední řadě počítačovým prohledáváním snímků.

Srovnání jupiterovské Europy a zemského Měsíce
 Europa Měsíc
Průměř (km) 3122 3475
Hmotnost (1021 kg) 48,0 73,5
Hustota (g/cm3) 3,01 3,34
Úniková rychlost (km/s) 2,0 2,4
Doba rotace (hodiny) 85,2 655,7
Střední vzdálensot od mateřské planety (103 km)  671 384
Oběžná doba (dny) 3.6 27,3
Oběžná rychlost (km/s) 13,7 1,0
Průměrná teplota na povchu (ºC) -170 -20

Předchozí článek
Související články
Vesmír 19.4.2025
Nález mimozemského života by byl bezesporu největším objevem v dějinách vědy. Ačkoliv kosmické sondy už prolétly kolem všech planet naší soustavy a čím dál dokonalejší teleskopy nahlížejí do stále vzdálenějších koutů vesmíru, důkaz toho, že život na planetě Zemi není jen osamoceným výkřikem do tmy stále schází. Nedávný objev v atmosféře exoplanety K2-18b proto vzbudil […]
Tým z laboratoře CAPADS na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze provedl průlomové měření v oblasti intenzitní optické interferometrie, která je zásadní pro přesné měření směrů a vzdáleností ve vesmíru. Zlepšení v přesnosti by mohlo dosáhnout až několika řádů a výrazně přispět k hlubšímu pochopení kosmických struktur a jevů. Výzkum týmu se zaměřil na tzv. Hanbury […]
Objevy Vesmír 31.3.2025
Při pohledu na Grand Canyon v Arizoně si snadno představíme, jak jej po miliony let vyřezávala voda, pomalu formující tuto dechberoucí krajinu. Ale co kdyby podobné kaňony vznikly během několika minut? Přesně to se stalo na Měsíci! Dva gigantické kaňony poblíž jeho jižního pólu, Vallis Schrödinger a Vallis Planck, mají s Grand Canyonem podobné rozměry, […]
Technika Vesmír 31.3.2025
Skupina šestadvaceti nejtalentovanějších mladých vesmírných nadšenců z celé České republiky se po intenzivním půlročním výběrovém řízení konečně vydala na svou „vesmírnou” cestu. V neděli 30. března se měsíce příprav na misi Zero-G, která je jednou z aktivit národního programu Česká cesta do vesmíru, proměnily ve skutečný zážitek. Unikátní parabolický let, první svého druhu s českou […]
Vesmír 29.3.2025
Planeta Neptun bývá kvůli své velké vzdálenosti od Země tak trochu stranou zájmu, ale nyní se jí ve vědecké komunitě dostává větší pozornosti. Astronomové totiž vůbec poprvé pozorovali polární záři v její atmosféře. Zásluhu na tom má vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), jehož infračervené přístroje odhalily světelné stopy, které dosud zůstávaly neviditelné. Bývá to okouzlující […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz