Jsou i bakterie viníky infarktu?

Britští vědci předložili převratnou hypotézu, že hlavním viníkem postrachu moderní doby, infarktu myokardu a mozkové mrtvice, je nejspíš bakterie.Britští vědci předložili převratnou hypotézu, že hlavním viníkem postrachu moderní doby, infarktu myokardu a mozkové mrtvice, je nejspíš bakterie.

To popírá tradiční představu, že statisíce lidí ročně zabíjí cholesterol či toxická aminokyselina homocystein.

Co svědčí o bakteriích?
Americký vědecký časopis American Heart Association Journal uvedl výsledky studií britských expertů. Ti dva roky vyšetřovali 213 mužů po infarktu a zjistili, že skupina, která měla v krvi nejvíce protilátek proti bakteriím Chlamydia pneumoniae, byla dalším infarktem ohrožena až čtyřikrát víc než skupina, v jejichž organismu chlamydie nebyly zjištěny. Prokázalo se tak, že pokud se tělo brání samo, je oslabeno. Podáváním antibiotik se riziko nového infarktu podařilo snížit až o čtvrtinu!

Dočkáme se vědeckého objevu století?
Nepohyblivé bakterie rodu Chlamydia napadají hlavně zvířata. Jako parazité žijí
v buňkách nucených hostitelů. Maličké organismy vyvolávají obrovské zdravotní komplikace i u lidí – plicní infekce (pneumonie), záněty očí (končící až slepotou) a ženských pohlavních orgánů. Jsou nejčastější příčinou neplodnosti.
Odborník RNDr. Dittmar Chmelař upozorňuje: „Teprve nedávno je badatelé odhalili v tukových nánosech na stěnách tepen. Z plic do tepen tyto bakterie pravděpodobně přenášejí na svém povrchu bílé krvinky, které s nimi boují ve snaze je eliminovat. Tento fakt jen podporuje předchozí domněnky, že právě chlamydie mají mnohem větší podíl na vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice než správná životospráva nebo genetické dispozice.“

Na každém z nás jich žijí miliardy 
Bakterie (od řeckého slova bakterion = tyčka) jsou nejmenší soběstačné živé organismy. Tvoří asi polovinu veškeré hmoty na Zemi. Stavbu mají primitivnější než buňky rostlin a živočichů. Na rozdíl od viru (nedokáže sám růst ani se množit), který ji často napadá, obsahuje bakterie kromě dědičné informace (DNA) i organely (jednotlivé funkčně odlišné buňky), které jí umožňují život a množení v příznivých podmínkách – a to nezávisle na hostiteli.
Teoreticky dokážou za pouhých 24 hodin vyprodukovat více než tisíc miliard miliard potomků! Množí se dělením, takže z jedné vznikají dvě. Naštěstí zeměkouli nepřehltí, protože při nedostatku potravy se nemohou dělit. Navíc    bakterie způsobující nemocí živočichů narážejí i na jejich imunitní systém.
Každý z nás hostí 100 000 – 500 000 miliard bakterií (na kůži, v nose, trávicím systému….), z nichž pár miliard připravíme o život při pouhém důkladném umytí. Naše tělo, zevně i uvnitř, je dějištěm neustálých tvrdých soubojů převažujících prospěšných bakterií se škodlivými mikroskopickými zlými živly.
 
Více pomáhají než škodí
Zatím vědci objevili na 10 000 druhů bakterií. Jen malá část způsobuje u lidí nemoci, zejména infekční (patogenní bakterie). Ještě počátkem minulého století infekční choroby zaviněné bakteriemi či viry vedly statistiku úmrtí. Dnes ve smutném desetistupňovém žebříčku smrti figuruje pouze jediná skupina infekčních onemocnění, nemoci postihující dýchací cesty.
Mnohem více druhů bakterií však člověku tradičně dobře slouží. Uveďme bacily mléčného kvašení, proces klasické kvasné výroby (výroba sýrů, kysaného zelí, octa). Bakterie stále více pomáhají v průmyslové výrobě rozmanitého sortimentu látek jako jsou vitaminy C, antibiotika, aminokyseliny, enzymy do prášků na praní… Pomáhají i při čištění odpadních vod.
Bakterie jsou důležitou a nezbytnou podmínkou existence života na Zemi. Svou hlavní a klíčovou roli v přírodě hrají především při rozkladných procesech V ekosystémech likvidují odpadní produkty a mrtvá těla, přičemž vracejí zpět do koloběhu důležité živiny. Podle odhadů tak v průběhu jediného roku navrátí k dalšímu využití asi 50 miliard tun uhlíku.
Vědci si tyto rychle se množící mikroorganismy oblíbili jako nejjednodušší živé soustavy užívané pro výzkum. Nejvíce prozkoumaným organismem na světě je bakterie Escherichia coli, která tvoří hlavní součást běžné flóry tlustého střeva člověka.

Objev obra mezi bakteriemi
Jejich velikost se pohybuje v rozmezí od 6 mikrometrů u chlamidií do 5000 mikrometrů u spirálně zakřivených bakterií. Představme si, že běžnou bakterii dáme na špičku jehly, tu pak zvětšíme na velikost vesmírné lodi a teprve tak možná pouhým okem bakterii rozpoznáme. Kávová lžička hlíny jich obsahuje asi pět miliard.
Světovou vědeckou senzací se proto nedávno stal objev bakterie Thiomargarita namibiensis (Sírová perla z Namibie). Experti zmíněného „požírače síry“ objevili na dně oceánu poblíž africké Namibie. Má kulovitý tvar a dorůstá až do průměru 1 mm! Jeho poměr k normální bakterii lze srovnat s velikostí velryby dlouhé 23 m a malé myšky.

Bakterie, které vraždí
Velmi dobře znali bakterie vědci, kteří po druhé světové válce v laboratořích připravovali hromadně ničivé bakteriologické zbraně. Věděli mj., že bakterie Bacillus anthracis vyvolává infekční onemocnění zvané snět slezinná neboli antrax. Postihuje zejména býložravce (dobytek, koně aj.), ale může se přenést i na člověka. Postačí, aby postižený vdechl spóry a ty se dostanou krví do lymfatických uzlin, kde produkují velmi prudký jed. Přivolá smrt i za necelý den. Proto nejen v USA nedávno vyvolávaly paniku záhadné dopisy. Antrax se dá léčit antibiotiky.
 
Zabijáci číhají i v kuchyni
Často, bohužel, zapomínáme, že vraždící bakterie se mohou snadno objevit i u nás doma. Nejhorší je aneorobní (žijící bez přítomnosti kyslíku) bakterie Clostridium botulinum, která se nejčastěji nachází v tlejícím bahně na dně rybníků, kde však není tak nebezpečná. Mnohem horší je, když náhodou pronikne do potravy – špatně sterilizovaných konzerv s masem, zeleninou nebo rybami. Jedem, který produkuje, způsobuje smrtelnou formu otravy, obávaný botulismus. Jedna desetina miliontiny gramu postačí k ochrnutí tělní svaloviny, takže oběť nemůže dýchat.
Relativně menší hrozbu představuje bakterie Clostridium perfringens, kdy největší riziko hrozí od nedovařeného masa drůbeže (maso je růžové či krvavé).
Stejně záludná je i obávaná bakterie Salmonella, s horečkou, bolestmi, zvracením a průjmem. Někdy naráz postihuje i stovky lidí. Libuje si v salátech či v syrových a nedovařených vejcích.
K otravě bakterií Campylobacter jejuni zas postačí kontaminace masa třeba krví ze syrové drůbeže, která kápne na maso již uvařené, na knedlík, salát či jiný pokrm.
Escherichia coli (E.coli) se stane pachatelem těžké otravy, když sníme nepropečené pokrmy z mletého masa.
Baccilus cereus miluje vařenou rýži, která stála na teple či nebyla dostatečně ohřáta.

Zlato v těle  
Vlastnit zlato se považuje za příjemné. Není však o co stát, pokud má podobu zlatého stafylokoka – Staphylococcus aureus. Libuje si v organismu asi třetiny obyvatel. Překvapuje zejména v šunce, drůbeži, vaječných krémech i pečivu. Ohlašuje se bolestí břicha, nevolností, zvracením, zimnicí či závratěmi a způsobuje těžké záněty.
Ve střevech lidí i zvířat se ukrývá bakterie Listeria monocytogenes, která se projevuje podobnými příznaky jako chřipk. Hlavním zdrojem nákazy jsou špatně uložené měkké sýry, nepasterizované mléko, krémy, majonéza, paštiky, nedostatečně převařené zmrazené potraviny. 

Stále nás překvapují
Spektrum vědomostí o bakteriích není a asi nikdy nebude zcela úplné. Jistě nám nachystají další milá i nemilá překvapení. Třeba svojí rychlostí. Vědci například nedávno zjistili, že zatímco některé bakterie mají s pohybem problémy, šroubovité spirochety (způsobují mj. klíšťovou encefalitidu) uplavou za vteřinu stonásobek vlastní délky. Kdyby to dokázal člověk, řítil by se vodním živlem rychlostí 650 km/hod! To je asi rychlost dopravního letadla.

Jako první je pozoroval kramář
Dějiny vědy znají četné případy, kdy převratnou skutečnost objevil laik. Názorným příkladem je Antony van Leeuwenhoek (1632 – 1723), majitel obchodu v nizozemském městečku Delftu. Ten si na trhu koupil jednoduchý zvětšovací přístroj nazývaný„bleší sklo” a Bez znalostí fyziky vymyslel, jak čočky přesně vybrousit, sestavit a upevnit, aby silně zvětšovaly. Tak časem sestrojil přístroj, který dosahoval dvěstěsedmdesátinásobného zvětšení.
Zkoumání ho tak uchvátilo, že ho někteří známí považovat za tichého blázna. Nic si z toho nedělal a prohlížel dál – lidskou kůži, krev, vlasy. Jednou však vzal hrst sena, které zalil vodou z  rybníku. Po dvou týdnech dal kapku nálevu pod mikroskop a dostal skoro šok. Uviděl totiž nesčetná zvířátka, která se čile pohybovala.
O svých pozorováních informoval svého přítele dr. Graafa – lékaře a badatele. Díky němu se později stal dopisujícím členem Královské společnosti v Londýně. Té v dopise popsal svůj pokus. Brzy následovala další zpráva, v níž popisoval pozorování proč pepř pálí. Poté se dva učenci rozhodli, že si jeho tvrzení ověří na místě. Tak 15. 11. 1677 při pohledu do mikroskopu užasli, když uviděli bakterie. Nevzdělaný obchodníček se stal členem anglické Královské společnosti.
O to více bádal. Roku 1683 seškrábal ze zubů bílý povlak, který pak rozředil dešťovou vodou a vložil pod drobnohled. Zas viděl hodně se pohybujících zvířátek, kupodivu však byla úplně jiná než při dřívějších pokusech. Učencům do Londýna posílal jeden dopis za druhým o všem, co viděl.Všechny se staly vzácnými muzejními exponáty. Včetně toho, který popisuje, jak na kukly blech útočí drobní tvorečkové – parazité. Leeuwenhoek tak objevil bakterie, původce infekčních nemocí. O tom však tenkrát neměl zdání on, ani jeho učenci z Královské společnosti.
Vždyť německý lékař, bakteriolog a imunolog Robert Koch, jeden z hlavních zakladatelů mikrobiologie, se narodil až v roce 1843. Roku 1882 objevil původce tuberkulózy, o rok později i příčinu cholery.

Bakterie žije všude
Díky velké schopnosti přizpůsobit se okolnímu prostředí se rozmanité druhy bakterií vyskytují téměř na všech místech naší planety. Výjimkou nejsou ani oblasti, kde panují extrémní podmínky (vysoké či nízké hodnoty pH, teploty, tlaku). Například druhy rodu Halobacterium žijící v izraelském Mrtvém moři jsou tak přivyklé na přesolenou vodu, že ve sladké vodě hynou. Jinou skupinou jsou Sulpholubus acidocaldarius libující si ve vodě horké přes 85°C a kyselejší než ocet. Bakterie byly objeveny 2, 8 kilometry pod zemských povrchem, další vyhledávají blízkost vřelých gejzírů na dně moří. V temných vodních hlubinách prosperují i bakterie vyzařujcí světlo (nejvíce modravé). Mnohdy žijí na speciálních světelných orgánech hlubinných ryb. Strašidelné modré plamínky – bludičky – tančí za temných nocí nad rybníky a bažinami. To se nám představují tzv. bakterie metanogenní, jejichž domovem je bahno pod vodou. Tam vytvářejí bublinky hořlavého plynu metanu. Pokud se bublinky dostanou nad hladinu, mohou se vznítit.

Jak se zkoumá?
Nás však asi nejvíc zajímají statisíce miliard bakterií, které máme my. To, zda jsme nakaženi nějakou bakterií, lékař zjistí mj. odběrem krve či výtěrem z krku či úst. V laboratoři takto získaný vzorek rozetřou na misku se sterilizovanou želatinou. Miska se dá do tepla, kde bakterie začnou rychle růst a vytvářet skupiny – kolonie.Tak se kultivuje vzorek hlenu, moči, hnisu, krve, stolice apod. Bakterie se dají pozorovat v mikroskopu po obarvení (nejčastěji tzv.. Gramovo barvení). Přesné stanovení druhu bakterie, která vyvolala dané onemocnění, pomůže pak určit vhodnou a účinnou léčbu.

Více se dozvíte:
1000 divů přírody, Reader’s Digest Výběr, 2002
Objevujeme svět, Reader´s Digest Výběr, 2002
http://www.avicena.cz/
http:medical.wz.cz/

Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Jsme svědky průlomu v léčbě HIV?

Jsme svědky průlomu v léčbě HIV?

Odborníci z Hongkongské univerzity vyvinuli protilátku, která při...
Hluboká mozková stimulace – řešení při mnoha onemocněních

Hluboká mozková stimulace –...

Od zavedení léčby hlubokou mozkovou stimulací v ČR v těchto dnech...
Ján Jesenský a první pitva v českých zemích

Ján Jesenský a první pitva v...

Právě 8. června roku 1600 navštívil lékař, politik a filozof Ján...
Zachrání 3D tisk zrak milionům lidí?

Zachrání 3D tisk zrak milionům...

Specialistům z Newcastle University se za pomoci 3D tisku podařilo vytvořit...
Imunoterapie může zastavit rakovinu prostaty

Imunoterapie může zastavit...

Čerstvý výzkum ukázal, že imunoterapie má slušný potenciál k boji s...
Projekt předních českých vědců může přinést zásadní poznatky v léčbě mnoha duševních onemocnění

Projekt předních českých vědců může...

Glutamátergní neurotransmise. S největší pravděpodobností jste tento termín...
Urychlovače částic pomohou zvítězit nad rakovinou – budoucnost je v rukách mladých vědců

Urychlovače částic pomohou zvítězit...

Rakovina je u dospělé populace druhou nejčastější příčinou úmrtí (po...
Studium budoucnosti? Vědci dokázali přenést paměť

Studium budoucnosti? Vědci dokázali...

Vědomosti, které by snadno a rychle “naskákaly” do hlavy....
Konzumací vajec k srdečním chorobám? Je tomu přesně naopak, hlásí vědci

Konzumací vajec k srdečním chorobám?...

Nedávná čínská studie definitivně vyvrátila tvrzení svých předchůdců,...
Cukrovka a onemocnění zraku: kamarádi, kteří si bohužel rozumí

Cukrovka a onemocnění zraku:...

V České republice stoupá počet pacientů s diabetickou retinopatií. Vada...

Nenechte si ujít další zajímavé články

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh utrženého sluchátka

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh...

Lze si představit současnou civilizaci bez mobilů? Asi těžko. Telefony mohou...
100 let španělské chřipky: Masová vražedkyně si oběti nevybírala!

100 let španělské chřipky: Masová...

Rok 1918 se nese v duchu prolité krve. Světem už čtvrtý rok cloumá...
Octová dieta: Bizarním prostředkem ke zhubnutí se tráví i lord Byron

Octová dieta: Bizarním prostředkem...

Lžičce jablečného octu před každým jídlem údajně vděčí za své postavy i...
Jaké bude marťanské menu?

Jaké bude marťanské menu?

O pilotovaném letu k Marsu se v odborných i laických kruzích hovoří poměrně...
Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tenký váleček grafitu zasazený do kousku dřeva. Snadno se s ním píše, napsané...
Frank: Město, na které dopadne 90 milionů tun skály!

Frank: Město, na které dopadne 90...

Když je něco pevné jako skála, tak to ještě nemusí být pevné. A když...
VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí žít ve speciální bublině

VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí...

Vzácná porucha imunity má za následek to, že dítě musí žít...
Proč si čeští diplomati dovolil kritizovat samotného papeže?

Proč si čeští diplomati dovolil...

Nikdo dodnes přesně neví, kdo panoš Jaroslav vlastně byl! Například historik...
Průzkum: Manželství zdraví neprospívá!

Průzkum: Manželství zdraví...

Dlouhá léta se čtenáři společenských rubrik mohli seznamovat s výzkumy, že...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.