Britové byli v epicentru první

Oceánografické centrum v Southamptonu právem patří mezi světově významné a uznávané vědecké instituce. Tamní odborníci sice nepracují na vývoji zázračných léků, ale i jejich výzkum může zachránit tisíce lidských životů.Oceánografické centrum v Southamptonu právem patří mezi světově významné a uznávané vědecké instituce. Tamní odborníci sice nepracují na vývoji zázračných léků, ale i jejich výzkum může zachránit tisíce lidských životů.

Proslulé centrum je součástí univerzity v britském Southamptonu. Organizují se zde výukové programy a krátkodobé i déle trvající výzkumné projekty, na nichž místní odborníci spolupracují s vědci z podobně zaměřených pracovišť z celého světa.

Jak sami představitelé southamptonského centra připomínají, oceánografie je totiž „mezinárodní vědou“.

Výzkum pod hladinouPozornost oceánografů se soustřeďuje na několik základních témat. V první řadě se zdejší odborníci věnují prozkoumávání podmořské přírody, protože právě v hloubce oceánu se skrývá největší souvislý ekosystém naší planety.

Studují vliv oceánu na klimatické změny i působení člověka na život v oceánech. Zkoumají sedimenty, které pokrývají jeho dno, nebo rozložení a pohyb tektonických zemských desek. Pracují i na výrobě unikátních přístrojů, které lze využít například v těžebním průmyslu pro detekci zásob ropy a plynu.

Poprvé v místě epicentraDvěma vědcům ze southamptonského institutu, Dr. Timu Henstockovi a Dr. Lise McNeillové, se dostalo zvláštního pozvání na palubu inspekční lodi britského námořnictva HMS Scott, která se na počátku letošního roku vydala do oblasti jihovýchodní Asie postižené ničivým zemětřesením.

Šlo o vůbec první misi, při níž člověk zkoumal mořské dno v tak krátkém čase po otřesech o síle 9 stupňů Richterovy škály přímo v epicentru. Odborníci zmapovali oceánské dno prostřednictvím výkonného sonaru, který v pravidelných intervalech vysílá zvukové vlny, jež se odrážejí od tvrdého povrchu dna.

Na základě těchto reflexí vznikají barevné trojrozměrné mapy a právě jejich analýzy v southamptonském oceánografickém centru povedou k vytvoření účinného varovného systému, který by obyvatele v dané oblasti mohl včas upozornit na blížící se nebezpečí.

Díky nim totiž odborníci vytipují místa, kam uloží senzory, jež zaznamenají jakoukoli seismickou aktivitu.

Unikátní robotOdborníci z Oceánografického centra v Southamptonu nedávno sestrojili podmořského robota s názvem Autosub. Jedná se o výzkumné vozítko, které se dostane do větších hloubek a do vzdálenějších míst, než bylo doposud možné.

V hloubce 2000 metrů vydrží bez přestávky pět dní a za tu dobu urazí vzdálenost až 1000 kilometrů. Díky němu mohou vědci sbírat data i v místech, kde by výzkum, vedený například z lodi, byl nebezpečný nebo finančně velmi nákladný.

Nyní se Autosub připravuje na misi do ledových vod Antarktidy a Grónska.

Autor: Ilona Růžková
Rubriky:  Geologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Globální vegetačních změny se zrychlují nejvíce za posledních 18 000 let

Globální vegetačních změny se...

Zrychlování změn biodiverzity začalo již před několika tisíciletími a bylo...
Už kvetou!

Už kvetou!

Pro Japonsko jsou typické především okrasné třešně sakury, jejichž...
Jak na obnovu lesů?

Jak na obnovu lesů?

Káva je něco, co si každé ráno ráda vychutná část lidské populace, mnoho...
Hrozí na Islandu erupce sopky?

Hrozí na Islandu erupce sopky?

Po devíti staletích se s velkou pravděpodobností probouzí sopka Keilir na...
Zdravější pivo? Vědci poprvé upravili chmel moderní technologií CRISPR

Zdravější pivo? Vědci poprvé...

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z...
Andy odkryly další svá tajemství

Andy odkryly další svá tajemství

Ve skrytém bolivijském údolí na svazích And poblíž tamní metropole La Paz...
Kvůli kovům v rostlinách se spojí vědci z 30 zemí

Kvůli kovům v rostlinách se spojí...

Kovy v rostlinách – to je téma, které budou společně řešit...
Nezvaní hosté

Nezvaní hosté

Nejnovější vědecká zpráva varuje před rozšířením nepůvodních neboli invazivních...
Charakter rašelinišť se mění 

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...
Jaká teplota vzduchu je pro stromy kritická?

Jaká teplota vzduchu je pro...

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Omyl sovětského lékaře: Alexandra Bogdanova zabil vlastní experiment

Omyl sovětského lékaře: Alexandra...

Pokusy s krví se stávají životním programem Alexandra Bogdanova. „Pomůžete mi?“...
Lakomého císaře Josefa II. vyhodili z nevěstince

Lakomého císaře Josefa II....

V jednom z vídeňských nevěstinců v pověstné čtvrti Spittelberg dojde jednoho dne roku...
Z fronty 1. světové války chodila růžová psaníčka

Z fronty 1. světové války chodila...

Uličkou pražského Starého města si to jednoho letního dne roku 1916 rázuje...
České úspěchy v konžské divočině

České úspěchy v konžské divočině

Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše...
Olšanské hřbitovy obětem moru nestačily

Olšanské hřbitovy obětem moru...

Mrtvoly padají dolů jedna za druhou. Šachty kolem kostela zasvěceného morovým...
Ženy po boku mužů

Ženy po boku mužů

Ačkoli jsou ženy na základě všeobecných stereotypů považovány za to něžnější...
S globálním oteplováním planety jezera rychle ztrácejí kyslík

S globálním oteplováním planety...

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém...
V Malajsii budou klonovat

V Malajsii budou klonovat

Celkový počet savců na Zemi je zhruba 6500, v posledním století jich...
Zajatecký ostrov Texel: Gruzínci zde povstanou a zradí Němce

Zajatecký ostrov Texel: Gruzínci...

Vyměnili kabáty a vězeňský lágr za lepší podmínky. Daleko od svých domovů vytvořili...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.