Nedávný objev skupiny vědců ze Severokarolínské univerzity v USA tvrdí, že ptáci byli současníky dinosaurů a žili na Zemi už před 100 miliony let. Nasvědčovaly by tomu poslední objevy ptačích koster v Antarktidě.
Nalezené pozůstatky ptáka, který žil před 70 miliony let, vypadají jako kosti tvora příbuzného dnešním husám a kachnám. Část kostry byla nalezena na ostrově Vega v západní Antarktidě a vyvolala řadu protichůdných názorů. Mnozí vědci totiž nechtějí připustit, že by se moderní ptáci mohli vyvinout už v období vlády dinosaurů.
Přežili ptáci globální katastrofu?
Ačkoliv první „pták“ Archeopterix, žil v jurském období, tedy asi před 150 miliony let, vědci to nedávají do souvislosti s vývojem současné větve ptáků. Jeden z táborů věří, že ptáci pobíhali a poletovali kolem dinosaurů a přežili jejich zánik, i když v omezených skupinkách. Druhý tábor je toho názoru, že i kdyby byli ptáci současníky dinosaurů, nemohli by přežít přírodní apokalypsu, která byla příčinou zániku dinosaurů. Argumentují především tím, že zkamenělé nálezy nasvědčují tomu, že po zániku dinosaurů došlo k tzv. „velkému třesku“ ve vývoji ptačích druhů, které se staly vládci planety.
Budeme přepisovat dějiny Země?
Poslední nález v Antarktidě byl právě pro zastánce této teorie velkou podporou. Pokud je kostra ptáka, nazvaného jako Vegavis iaai opravdu pozůstatkem tvora příbuzného kachně, znamenalo by to, že moderní práci opravdu žili s dinosaury a přežili globální katastrofu. „Až donedávna byly fosilní nálezy dvojznačné. Ale nyní, když máme fosilii Vegavis, vodního ptáka velice příbuznou kachně, máme také důkaz, že přinejmenším část dnes žijících ptáků se začala vyvíjet už před zánikem nelétajících dinosaurů,“ říká Julie Clarková z univerzity v Severní Karolíně. I když jde zatím jen o ojedinělý nález, jsou vědci přesvědčeni, že ptačích druhů žilo společně s dinosaury mnohem více. I když zatím nebyla nalezena například fosilie kuřete, nebo dnešní slepice, zastánci přežití ptačího druhu jásají a věří, že jejich teorie se co nevidět potvrdí.
Odpůrci vidí spíše kachnu novinářskou
Zastánci „velkého třesku“, jejichž představitelem je zejména Alan Feduccia ze stejné univerzity jsou skeptičtí. „Nález není ničím jiným, než neidentifikovatelnou hromádkou kostí. Původně to bylo popisováno jako kosti zaniklého tvora a nyní přišli nadšenci s teorií o kachně. Podle mne to sice kachna je, ale ta novinářská,“ říká Feduccia. Podle něj jsou ptáci velmi citlivým indikátorem změn přírodního prostředí a katastrofa, která zahubila dinosaury, by nutně zničila i rozvíjející se svět ptáků. Za nespolehlivou označuje Feduccia i samotnou analýzu kostry, která prý vycházela jen z několika nejasných povrchových rysů kostí.
