V důsledku přirozených procesů a především negativní činnosti člověka vymírají každoročně po celém světě tisíce živočichů a rostlin. Nemíří snad do Červené knihy ohrožených druhů i člověk?
V některých případech poklesly počty jedinců určitého druhu natolik, že hrozí jeho úplné vyhynutí. Odhaduje se, že do roku 2100 vymizí více než polovina všech dnešních známých rostlin a živočichů!
Červenající se kniha
Úplné seznamy ohrožených druhů zvířat a rostlin přináší tzv. Červená kniha (Red Data Book), vydávána v celosvětovém, regionálním, národním i v úzce lokálním měřítku. První vydal v roce 1963 Mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN). Světově uznávaná organizace byla založena v roce 1948, a aby mohla hned od svého začátku efektivně fungovat, bylo v první řadě nutné vytvořit aktuální přehled o stavu fauny a flóry na naší planetě. Zabývala se proto zprávami cestovatelů, svědectvími domorodých obyvatel i objevy nejrůznějších vědeckých expedic. To týmu odborníků trvalo téměř patnáct let.
Od stovek k tisícům
První Červená kniha obsahovala údaje o 211 druzích savců a 312 druzích ptáků, přitom každému živočišnému druhu byl věnován jeden samostatný list. U všech byly uvedeny veškeré dostupné informace týkající se stupně ohrožení, počtu kusů ve volné přírodě i v zajetí a přehled vykonaných i zamýšlených opatření k jejich záchraně. Další vydání Červené knihy už tak podrobná nebyla, protože počet ohrožených živočichů se tak prudce zvyšoval, že nebylo možné uvádět takové detaily. Nová vydání dostala podobu seznamů (Červené listy), které obsahují pouze stručný výčet názvů s příslušnou kategorií ohrožení a s uvedením místa výskytu. V posledním aktualizovaném vydání Červené knihy z listopadu 2004, se již nachází přes 15 000 zástupců fauny a flóry.
Zhoubný vliv člověka
Příčin, proč dochází k vyhynutí určitého živočišného či rostlinné druhu, existuje celá řada. Jen některá zvířata člověk vyhubil přímo lovem. Mnohem více jich vyhynulo v důsledku změn a ztrát přirozeného životního prostředí. Na jejich úbytku se především podepsala přeměna pralesů, které jsou původním biotopem obrovského množství rostlin a živočichů, na pole, pastviny a na lidská sídla. Další neméně závažnou příčinu ohrožení některých druhů představuje tzv. introdukce, zavlečení nepůvodních druhů do určité oblasti. Původní zvířata obvykle novým přistěhovalcům nemohou konkurovat, nedokáží se neznámému nepříteli, jenž je může připravit i o potravu, bránit a jsou náchylnější k nemocem, které jejich noví sousedé přenášejí.
Červená kniha jako výzva
Seznamy ohrožených živočichů v Červené knize nepochybně přinášejí spoustu důležitých a zajímavých informací, které při své práci využívají pracovníci ochrany přírody, vědecká pracoviště, muzea nebo zoologické zahrady, ale i různá ekologická hnutí. Bohužel ale nejsou právní normou, což v praxi znamená, že druh uvedený v seznamech není automaticky chráněn po celém světě. Červená kniha tak spíše apeluje na svědomí všech obyvatel naší planety.
V dnešní době si už člověk naštěstí více uvědomuje, jakou obrovskou ztrátu pro něj představuje vyhynutí dalšího živočišného či rostlinného druhu, a je v tomto směru aktivnější. IUCN v současnosti sdružuje 81 států, 114 vládních institucí, přes 800 nevládních organizací a na deset tisíc špičkových expertů z více než 181 zemí. Není to však zatím důvod k přílišnému optimizmu.
Nejohroženější druhy
Člověk v minulosti významně zasáhl do života mnoha živočišných a rostlinných druhů a svou činností je často nenávratně poškodil. Nyní kvůli jejich záchraně musí podstupovat složité kroky. Osud některých kriticky ohrožených druhů tak připomíná zápas o každou vteřinu.
Trest smrti za smrt zvířete
Mezi nejohroženější živočichy na světě patří panda velká, která se mimo jiné kvůli tomu stala i součástí loga Světového fondu na Ochranu přírody. Počet jedinců tohoto druhu se odhaduje na tisíc kusů, 117 z nich pak obývá zoologické zahrady. Ve volné přírodě žijí dnes pandy velké už jen v Číně v nadmořských výškách 2700 – 3900 metrů. Jejich největším nepřítelem je právě člověk. Přestože v Číně hrozí za lov pand velkých trest smrti, pytláci nepřestávají na jedinečná zvířata útočit.
Leopardi sněžní k životu potřebují politiku
Malým skupinkám leopardů sněžných, se doposud dařilo přežít jen díky unikátnímu projektu, na němž se podílely středoasijské státy Uzbekistán, Kazachstán a Kyrgizstán a jenž se zakládal především na úzké spolupráci mezi renomovanými odborníky a místními obyvateli, kteří se účinně angažovali při ochraně vzácných šelem. Podle odhadů žije dnes na 7500 leopardů sněžných, jimž však nyní hrozí vyhynutí, protože projekt, který je doposud chránil, skončí v polovině roku 2006. Pokud se ho nepodaří obnovit, budou krásná zvířata vydána napospas pytlákům toužícím po jejich kožešině.
Jeden z nejohroženějších savců na světě se musí stěhovat
Několik nosorožců bílých se nedávno muselo přestěhovat z Demokratické republiky Kongo do Keni. Tamní vláda nakonec souhlasila s přesunem vzácného savce do sousední země, protože v posledních měsících výrazně narůstal počet nájezdů ozbrojených pytláků. Některé africké kultury totiž stále věří, že nosorožčí roh má léčivé vlastnosti, a proto má pro místní obyvatele přímo závratnou cenu. Počet živých jedinců tohoto druhu se v současnosti počítá už jen na desítky. V zajetí se je bohužel nedaří spářit.
Přežily miliony let, ale nedočkají se zítřka
Na naší planetě rostou cykasovité rostliny již přes 300 milionů let, ale nyní se ocitly na pokraji vyhynutí. Na 297 druhů těchto pozoruhodných rostlin připomínajících palmy přišlo v důsledku těžby dřeva o své přirozené biotopy a hrozí jim úplná zkáza. Navíc jsou kvůli své kráse žádaným obchodním artiklem na černém trhu. Jihoafrická republika začala dokonce každou rostlinu zvlášť označovat mikročipem, podle kterého je možné dohledat v národním registru její původ nebo případně kontrolovat pohyb jednotlivých kusů.
Jediné nebezpečné místo na světě
Vzácný druh ostrožky, který roste pouze na jediném místě na světě – v kalifornském Marin County, zřejmě úplně vymizí. V současnosti ochránci přírody evidují jen pět kusů této nachové polní květiny (její latinský název zní Delphinium bakeri), jíž se daří především v jarních měsících a dorůstá výšky zhruba 60 centimetrů. Její náhlý katastrofální úbytek zapříčinily stavební práce na silnici, v jejíž bezprostřední blízkosti se ostrožka vyskytuje. Pokusy o přesazení rostlin na jiné, bezpečnější místo končí z 90 procent neúspěchem.
Varovné barvy
Stupeň ohrožení jednotlivých druhů dříve charakterizovala v Červené knize šestibarevná škála.
· Černá barva byla příznačná pro kategorii tvorů již vyhubených (extinct), do níž například patří dronte mauricijský, jinak známý také jako blboun nejapný, nebo norek evropský.
· Červená barva náležela kriticky ohroženým druhům (endangered), jejichž počet rychle klesal a k záchraně bylo třeba zvláštních opatření.
· Další barva, žlutá, patřila druhům zranitelným (vulnerable), které ještě nebyly bezprostředně ohroženy, avšak jejich počet se rychle snižoval.
· Druhy vzácné (rare), které byly buď málo početné, nebo žily na tak ohraničených místech, že mohly rychle vymizet, byly zaznamenány na bílých kartách.
· Zelená barva náležela druhům, které se podařilo zachránit (out of danger).
· Šedá barva (indeterminate) pak označovala živočichy a rostliny, o jejichž existenci se vědělo příliš málo na to, aby bylo možné zhodnotit stav jejich populace a zařadit je do některé z výše jmenovaných kategorií.
Dnes se autoři Červených seznamů omezují na pouhé slovní šestibodové hodnocení, které téměř kopíruje původní barevné schéma.
Červené knihy v České republice
Snahou IUCN je, aby jednotlivé státy zařadily Červenou knihu ohrožených druhů do svého právního řádu. Zatím však většina zemí, včetně naší republiky, řeší ochranu přírody na svém území vlastními zákony a vyhláškami. Vydávání Červených seznamů u nás připravují příslušné státní orgány ve spolupráci s vědeckými institucemi a odbornými nevládními organizacemi. Jejich česká verze obsahuje již několik svazků (Ptáci, Ostatní obratlovci, Bezobratlí, Nižší rostliny, Vyšší rostliny), které jsou postupně vydávány od roku 1988. Obvykle poskytují informace o stupni ohrožení daného druhu, jeho vyobrazení, stručný popis a mapku s vyznačeným místem jeho rozšíření. Mezi velmi vzácné a přísně chráněné živočišné druhy u nás patří například sysel obecný, hraboš severní nebo vydra říční.
Modrá kniha zaznamenává úspěchy
Kromě Červených knih ohrožených druhů existují i tzv. Modré knihy, které obsahují seznamy živočichů a rostlin, jež se podařilo těsně před jejich vyhubením zachránit a jejich stavy stabilizovat. Jako protiváhu k červeným seznamům je vytvořil tým švýcarských vědců v čele s Andreasem Gigonem. Na tomto seznamu se může díky dlouholetému úsilí ochránců přírody objevit například orel bělohlavý, pelikán hnědý, aligátor mississippský, brazilský jaguár nebo kozorožec horský. Některá z těchto zvířat se dokonce postupně daří navracet ze zoologických zahrad a rezervací do volné přírody.
