Na naší planetě je okolo 150 „Towers“, tedy věží. Slouží k vysílání televizních, radiových a VKV signálů, podpoře technické infrastruktury a jsou současně i hrdými dominantami moderních metropolí. 21. STOLETÍ pro vás sestavilo žebříček těch neatraktivnějších.
Věže patří mezi inženýrské stavby, jako jsou mosty, přehrady nebo tunely. Nejsou to tedy mrakodrapy, jak by se mohlo zdát, ale jejich existence je ryze praktická. Vysoké jsou proto, že na nich umístěné vysílače pro radiové a televizní vysílání musí být kvůli pokrytí fyzicky v dohledu přijímačům. Slouží často i jako meteorologické stanice.
1. CN Tower
Toronto, Kanada
Architektura:J.Andrews, W.Zerafa, M.Housden, E.R. Baldwin
O věži, která břity svých antén řeže oblohu ve výšce 553 metry se zároveň říká, že není jen nejvyšší věží, ale i nejvyšší stavbou na světě. Dohled z horní vyhlídky ve výšce 447m je okolo 65 km a restaurace se s vámi otočí za 72 minuty. Kdybyste chtěli věž zvážit zastavila by se pomyslná ručička váhy na 117 910 tunách.Tento zázrak byl dokončen v roce 1976 a ční přímo nad centrem Toronta. Ročně ho navštíví okolo 1,8 milionu návštěvníků. Ti se například v kabině jedné vyhlídkové platformy EcoDek mohou dozvědět vše o životním prostředí nejen Toronta, ale i celé Kanady. A protože jsou věže i místem byznysu, můžete si v jednom z obchodních center zahrát třeba i kosmickou počítačovou hru. Do restaurace, kde si lze pochutnat na vynikajících steacích se dostanete výtahem, který stoupá rychlostí 22 km /hod.
2. Oriental Pearl Tower
Šanghaj, Čína
Architektura: Jia Huan Cheng
Čína si na věžích zakládá a takovými dominantami se pyšní na 80 jejích měst a provincií. Do Asociace vysokých věží nominovala hned tři, které jsou v Šanghaji, Pekingu a Tien-Tinu. Šanghajská „perla“ zatím dominuje se svými 468 metry a je tak trochu trnem v oku Pekingu, protože je vyšší. Byla otevřena v roce 1995 a patří tedy k těm později narozeným. Možnost dívat se jak 13milionová Šanghaj roste prý ve výšce 342 metrů sleduje ročně okolo dvou milionů návštěvníků, což je mezi naší elitní desítkou staveb rekord. Dohlédnout lze až do vzdálenosti přes 100 km. Není to žádný drobeček, protože na ní bylo spotřebováno více než 120 tisíc tun materiálu. Restaurace ve výši 267 metrů se s vámi otočí přesně za hodinu a pojme až 450 strávníků najednou. Zmiňovat se o gastronomických specialitách je v zemi proslulé kuchyně zbytečné, tedy jen jedno doporučení Jaroslava Šejdy – jako břitva ostrý „Sečuánský oheň.“.
3. John Hancock Center
Chicago, USA
Architektura: Skidmore, Owings and Merrill
Chicagská dominanta je mixem klasické věže a mrakodrapu (má jinou architekturu), nicméně jí statut „tower“ náleží. Tyčí se v centru města a je vysoká 444 metry. Na vrcholu návštěvníkům nabízí otevřené i uzavřené vyhlídkové terasy a ve výši 317 – 321 metrů dvě přepychové restaurace (každá o kapacitě 500 strávníků), ze kterých je za příznivých podmínek vidět, kromě domovského Illinois, i do dalších států, Wisconsinu a Indiany. Výšková budova však nabízí i další zvláštnosti, například kanceláře a nádherné prosklené byty, které jsou pochopitelně mnohanásobně dražší než normální. V horních částech budovy lze od roku 1970, kdy bylo toto centrum slavnostně otevřeno, shlédnout skvělou multimediální prezentaci města a celého státu Illinois. O to se ročně zajímá zhruba půl milionu návštěvníků, kteří pak v restauracích nepohrdnou tradičním americkým jídlem – hlavně obrovskými steaky s oblohou a křehkými chipsy. Po nich však mohou celkovou hmotnost objektu 90 780 tun ještě zvýšit, takže raději rychlovýtahem – jede rekordní rychlostí věží 30 metrů za sekundu – honem dolů.
4. Menara Kuala Lumpur
Kuala Lumpur, Malajsie
Architektura: Kumpulan Senireka Snd Bhd
Jednou z nejmladších věží je Menara, která stojí v luxusní čtvrti Kuala Lumpur „Zlatý trojúhelník.“ Byla otevřena v roce 1996 a ční do výše 421 metr. A kdo by hádal, že tato na pohled křehká krasavice váží přesných 100 000 tun? Restaurace s kapacitou 250 návštěvníků se byla vybudována ve výšce 282 metry a vyhlídka z ní je do třiceti kilometrů. Spatříte odsud i autodrom, na němž se jezdí jeden ze závodů vozů Formule 1, a další nádhery tohoto malajského města, které je působivé zejména při večerní září světel. Malajci zbožňují výšky, a tak mají dva rychlovýtahy s kapacitou 800 osob za hodinu stále napilno. Ročně navštíví tento „nebeský svatostánek“, jak sami Malajci říkají, přes 1,2 milionu zájemců. Věž je i jedním z nejvýznamnějších center společenského života a o všech tamních svátcích se topí v záplavě ohňostrojů. O její oblibě svědčí i řada obchodních center, amfiteátrů, kin i běžného občerstvení v areálu pod věží. Specialitami restaurace jsou ryby na všechny možné a pro Evropana i nemožné způsoby.
5. Fernsehturm Tower Berlin
Berlín, Spolková republiky Německo
Architektura: Herman Henselmann
Chlouba bývalého východního Německa byla zprovozněna už v roce 1969 jako symbol vyspělosti a převahy nad západem. Dnes je ale se svými 368 metry symbolem všech Němců. Navštíví ji ročně přes jeden milion lidí. Celkovou tonáží je proti těm předchozím útlou krasavicí – její hmotnost je „pouhých“ 26 000 tun. Otočnou (60 minut) restauraci ve výšce 203 metry znají asi mnozí z nás, stejně tak, jako asi 40kilometrový výhled po rovinatém hlavním městě, ale většina neví, že v létě je možné na věži posnídat už od 4 hodin ráno a sledovat tak východ slunce. K obědu nám Jaroslav Šejda doporučil místní „specialitu“ – vepřový obalovaný řízek s povidlovou omáčkou, s krupicovými koulemi, ne nepodobnými našim knedlíkům, a s kyselým zelím. Inu jiná země, jiný mrav.
6. Sky Tower Auckland
Auckland, Nový Zéland
Architektura: Craig, Moeller and Associates
Nejmladší v plejádě dnes představovaných věží je novozélandská Sky, „obloha“ či „nebe.“ První návštěvníci jí tak pokřtili začátkem roku 1997. Měří 328 metrů, lehce se z ní přehlédne Auckland a i značná část Nového Zélandu. Vyhlídka je ve 217 metrech a restaurace o 30 metrů níže. Ze všech výšin je nádherný pohled na moře. Ten zažívá ročně okolo 600 000 návštěvníků. Nemusí se jen dívat, ale mohou si vyzkoušet i sky jumping. Za poplatek dostanete bílou kombinézu a na ocelovém laně absolvujete jako parašutisté napřed volný pád, pak otevření padáku a hladké přistání. Disciplína je to příjemná, protože jste hlavou nahoře a o vaši bezpečnou cestu se stará bubnový naviják s dokonalými brzdami. Vzhledem k byznysu, ostatně jako na všech věžích, je celý výkon natáčen na video. Potom je možnost si v restauraci objednat jelení steaky, protože Nový Zéland patří i k největším exportérům této pochoutky.
7. Sydney Tower
Sydney, Austrálie
Architektura: Donald Crone
Do kategorie třístovek se řadí sydneyská dominanta, která měří 304 metry. Vyhlídkové kabiny ve 250 metrech poskytují rozhled skoro do 90 km a stejně daleko je vidět i ze tří restaurací s kapacitou okolo 650 míst, které jsou jen o něco níže. Nádherně je odsud vidět i slavná budova opery nebo na západě Modré hory.
40 000 tun těžké ale kouzelné monstrum navštíví ročně okolo 800 000 lidí. Cestu k výtahům najdou hned z obchodního domu, který tvoří spodní část věže. Velice atraktivní je multimediální prezentace v třírozměrném kině, kde je ve zkratce představena celá Austrálie. Působivě ji zde uvidíte z letadla či z lodi, na koni se projíždíte po farmách. V sedadle, které kopíruje pohyb, se přitom cítíte naprosto reálně. To je ještě výraznější, když virtuálně sjíždíte na raftu divoké vody, protože díky technice na vás voda i v přiměřené míře stříkne. A speciality ve věžních restauracích? Pochopitelně ryby a klokaní maso.
8. Donauturm Vienna
Vídeň, Rakousko
Architektura: Hannes Lintl, Robert Krapfenbauer
Datum zprovoznění vídeňské věže v roce 1964 ji přisuzuje seniorskou kategorii. Je vysoká 252 metry, z vyhlídky 165 metrů dohlédnete při slušném počasí i na Alpy a Vídeň máte pod sebou jako na dlani. „Starší dáma“ je hmotností 17 600 tun trochu subtilnější. Před pěti lety byla renovována a ožila novou technikou. Mimochodem se zaměřila i na adrenalinové sporty, takže bungee jumping můžete vyzkoušet právě z vyhlídky. Ta je obklopena horní a dolní restaurací a jejich specialitu „viennerschnitzel“ může najednou okusit na 250 hostů. Ročně je věž útočištěm asi 450 000 návštěvníků.
9. Euromast Rotterdam
Rotterdam, Nizozemí
Architektura: J Maaskant, J, Neste, R. Swart
Holandsko není členité a proto nemělo potřebu stavět vysokou věž. Euromast na vyhlídce ve 112 metrech a v restauraci o 20 metrů níže vítá přes čtvrt milionu návštěvníků ročně. Jinak má věž díky anténnímu systému zaregistrovánu výšku 185 metrů. Antény ostatně přidávají na výšce skoro všem zmíněným věžím. Původní otevřené kabiny byly zaskleny, protože zde často zlobí vítr či déšť. Návštěvníci z vyhlídkových teras vidí hemžení v přístavním městě a Rotterdam je odtud zajímavý hlavně při nočním osvětlení. Raritou této věže jsou hotelové apartmány, které hojně využívají kupodivu více domácí zájemci, než ti zahraniční. V sezóně je okolí věže obklopeno stánky s tradičními tulipány, což je z věže výborně vidět. Pokud dostanete ve věžní restauraci chuť na rybu, dostanete vskutku originalitu v holandském stylu, mořskou rybu obalenou v sýrovém těstíčku.
10. Blackpool Tower
Blackpool, Anglie
Architektura: přesně nejsou známí autoři
Věž je jakousi kopií slavné pařížské „eiffelovky.“ Anglická babička zažila inauguraci už v roce 1894 a v severozápadní Anglii shlíží na moře z výšky 158 metrů. Je hojně navštěvovaná, na vyhlídce ve 122 metrech se ročně vystřídá okolo milionu lidí. Ti jsou většinou uchváceni zejména pohledem na příliv a odliv, kdy moře ustupuje (nebo naopak) až o sto metrů. Blackpool ožívá díky turistice hlavně v létě. Restauraci na věži nenajdete, zato pod věží je rušno. Stabilně tam funguje cirkus, mořské akvárium a sály, ve kterých se konají šampionské soutěže ve společenských tancích. Mimo hlavní taneční události se v sálech pod věží vyřádí za mírný poplatek i důchodci, kteří se věnují právě společenským tancům. Pod „patronací“ stařenky věže si v restauraci pod ní můžete dát třeba šťavnatý roastbeef.
10+1 Televizní vysílač Praha
Praha-Žižkov, Česká republika
Architektura: Václav Aulický, Jiří Kozák, Aleš Bém
Bylo by asi nespravedlivé ve výčtu nejzajímavějších věží zapomenout i na náš „tower“, protože zpočátku tolik diskutovaná „kosmická rampa“ od roku 1992 poctivě plní své poslání i pro městskou infrastrukturu. Věž je vysoká 216 metrů, její hmotnost je 11 800 tun a ročně jí navštíví přes 110 000 návštěvníků. Je odtud zajišťován například televizní a radiový signál, telefony či internet a připravuje se i digitální vysílání. Z vyhlídkových průchozích kabin v 95 metrech je nádherný pohled na Prahu a v jasných dnech lze vidět i Říp, Milešovku či dokonce Ještěd. Restaurace a kavárna ve výšce 65 metrů mají kapacitu 130 osob. A pokud se rozhodnete pro nějakou gurmánskou specialitu dejte si třeba „Pánev Tower“ nebo „Žižkovskou jehlu. Budete mile překvapeni.
Asociace vysokých věží „World Federation of Great Towers“ sdružuje 24 věží, které splňují charakteristiky výškových staveb, tedy přenášejí signály, podporují technickou infrastrukturu a slouží návštěvníkům. Je mezi nimi i náš Televizní vysílač Praha na Žižkově. Každoročně se konají pravidelná zasedání všech 24 účastníků, na nichž Českou republiku zastupuje jeden z šéfů pražské věže Jaroslav Šejda, který se s námi o osobní postřehy z jednotlivých dominantních staveb podělil.
Perspektiva vysokých věží je obrovská. Největší boome se odehrává na asijském kontinentu. Jen v Číně je na 80 těchto staveb a například v Singapuru nyní roste věž, která překoná dosavadní torontský rekord. Její výška se přiblíží k hranici 600 metrů.
Technika na věžích je nejen velmi náročná, ale i značně nákladná. Co je v prostředí normálních domů běžné, neplatí pro výšky. Například pro vodovody se zde musejí stavět tlaková pásma, protože běžný tlak 6 atmosfér vyžene sloupec jen do 60 metrů.
