Motýli nepoletují po zahradách zcela bezcílně, jak se doposud předpokládalo. Nejnovější studie britských vědců prokázala, že naopak mají přesné „letové dráhy“.
Odborníci z Rothamsted Research v Harpendenu sledovali pohyb motýlů prostřednictvím miniaturních monitorovacích zařízení, která umístili na záda hmyzu. Díky nim mohli získat důležité informace o tom, kudy hmyz létá, jakou se pohybuje rychlostí nebo jak se chová při hledání potravy.
Malinkými vysílačkami opatřili vědci 33 jedinců poté, co prověřili, že elektronické zařízení nemá na jejich zdraví žádný negativní vliv. Vybrali přitom babočky paví oka (Inachis io) a babočky kopřivové (Aglais urticae). Následně motýly vypustili do přírody. Zjistili, že se tento krásně barevný hmyz pohybuje dvěma odlišnými způsoby. Buď létá rychle (2,9 m/s) a udržuje přímý směr, nebo kličkuje v mírnějším tempu (1,6 m/s). Během pomalejšího letu motýli vyhledávají potravu a dokážou přitom rozlišit rostlinu ukrývající chutný nektar od uschlého bodláčí. Případně se umí i vyhnout nevhodné lokalitě, jakou je třeba husté křoví.
Závěry britského výzkumu by mohly pomoci zejména ochráncům přírody při jejich práci. Vědci v následujících letech chtějí studii o motýlech ještě rozšiřovat a mají v úmyslu zaměřit se při ní i na velmi vzácné druhy, například na hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia).
