Domů     Objevy
Světový objev z kuchyňského stolu
21.stoleti
od 21.stoleti 18.2.2005

Objevil první umělé vlákno, silon, a světově se proslavil geniálním objevem kontaktních čoček.Objevil první umělé vlákno, silon, a světově se proslavil geniálním objevem kontaktních čoček.

Otto Wichterle se narodil 27. října 1913 v Prostějově, kde jeho dědeček František vlastnil továrnu na zemědělské stroje a lokomobily. V roce 1936 získal titul doktora technických věd.
 
Silonky od nadějného vědce
Od roku 1940 pracoval Otto Wichterle v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně a o rok později již vyvinul originální postup spřádání polyamidové příze tryskou a její navíjení na cívky. To umožnilo výrobu ponožek a zejména punčoch z prvního umělého vlákna – silonu. Po válce, jejíž část prožil v nacistickém vězení se v roce 1945 stal profesorem makromolekulární chemie na UK.

Geniální nápad z vlaku
Jakou roli hraje ve vědecké práci náhoda, na níž Wichterle podle jeho vlastních slov opravdu věřil, se potvrdilo v roce 1952 při jedné z jeho cest vlakem mezi Olomoucí a Prahou. Jeden z cestujících, jak se později ukázalo, tajemník komise ministerstva zdravotnictví, která pracovala na využití umělých hmot v lékařství, si v odborném časopise četl o kovových náhražkách oka. Wichterlho při debatě napadlo, že by se problém dal řešit vynalezením takové umělé hmoty, která bude kompatibilní s okolní tkání, a spolucestujícímu doporučil, aby se jeho oddělení začalo zabývat druhem polymerů, kterým se říká hydrofilní – přijímající vodu. Jednou z forem využití by pak mohly být i měkké kontaktní čočky.
Již v roce 1957 Wichterle osobně vyzkoušel první čočky. Byly sice hrubé a pálily, ale „na vlastní oči“ se tak přesvědčil, že gel lze využívat ke korekci zraku.
 
„Kuchyňský přístroj“
Nezasvěcenec by se podivil, kdyby spatřil tehdy osmačtyřicetiletého vědce, jak si na kuchyňském stole „hraje“ s díly dětské mechanické stavebnice Merkur a k sestavené konstrukci pak připojuje motorek od gramofonu. Takto primitivně se totiž roku 1961 zrodil přístroj na hromadnou výrobu kontaktních čoček metodou odstředivého odlévání. Počátkem roku 1962, společně s manželkou Lydií (lékařkou), již tímto způsobem Wichterle vyrobil 5000 kusů měkkých kontaktních čoček, které dnes používá přes 100 milionů lidí.

Kdo prodal patenty?
Pak přijel do Prahy zástupce americké National Patent Development Corporation. Tuto organizaci vlastnili tehdy dva právníci, kteří se specializovali na nápady ze Sovětského svazu. Jeden z nich se zastavil v Praze na prezentaci úžasných čoček. Wichterle na to později vzpomínal: „Vyndal jsem si čočku z oka, hodil ji na zem, stoupl na ni, pak jsem ji omyl v puse a dal zpět do oka.“ Na právníky to udělalo takový dojem, že koupili práva za milión dolarů, ovšem bez vědomí Wichterleho. Vynálezce z této finanční transakce neměl téměř nic.
Navíc byl po srpnu 1968 propuštěn z místa ředitele Ústavu makromolekulární chemie. Nevzdával se však, dál pokračoval ve výzkumu a roku 1990 se stal předsedou Československé akademie věd. Zemřel 18. 8. 1998.

Více se dozvíte:
http://www.britskelisty.cz/9808/199808211.html
http://www.praha6.cz/cestni obcane/wichterle.php 
 
Dílo, které přežilo
Prof. Dr. Ing. Otto Wichterle je označován za zakladatele makromolekulární chemie. Byl autorem 200 patentů z organické chemie, z umělých hmot, syntetických vláken a biolékařského materiálu. Jedenáct jeho knih bylo přeloženo do všech světových jazyků. V roce 1995 pracoval na syntetických čočkách, které by obnovily pacientův zrak po operaci očního zákalu. Kromě očních čoček se jeho „gely“ využívají v řadě dalších oborů medicíny i v kosmetickém průmyslu (včetně plastických operací). Říkal: „Mít nápad, to není nic zvláštního, ale ten nápad realizovat, to vyžaduje úsilí!“ 

Další článek
reklama
Související články
Tři vědecké týmy vyvinuly levný, účinný a recyklovatelný nanomateriál, který dokáže ve vodě nejen odhalit, ale také likvidovat těžké kovy, zejména kadmium a olovo. Jde o výsledek spolupráce vědců z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, ostravské VŠB-TUO a Katalánského institutu pro nanovědy a nanotechnologie (ICN2) v Barceloně. Kontaminace […]
Věda ve své honbě za poznáním nezná hranic. Důkazem nám může být tým odborníků, který ze severoamerického souvrství Morrison nadšeně informoval o nálezu  pestré směsky pozůstatků obojživelníků, které vyzvrátilo jiné zvíře.    150 milionů let staré zvratky některého ze zástupců čeledi kaprounovitých, kteří cíleným zvracením pozřené potravy běžně matou predátory, podle odborníků odhalují, že starověké […]
Dokážou vědci docílit toho, aby byla voda vodivá podobně jako třeba měděný drát? Na první pohled se to může zdát jako holý nesmysl, jenže mezinárodní vědecký tým pod vedením Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dokázal přijít s metodou, která něco takového skutečně umožňuje.   Samotná myšlenka, že by bylo možné […]
Neandrtálci byli po desetiletí vykreslováni jako tupí jedinci, kteří evoluční tlak nemohli zvládnout. Řada objevů z poslední doby tyto stereotypy vyvrátila, nicméně nová studie odhalila zásadní rozdíly v kognitivních schopnostech moderních lidí a neandertálců. Badatelé vložili gen neandertálského mozku do myší a malých mozkových struktur vypěstovaných z lidských kmenových buněk. Experimenty následně odhalily, že neandertálská […]
Vědci z Farmaceutické fakulty MU se už roky podílejí na vývoji přesnější detekce bojových chemických látek. Teď vyvinuli nový systém, maximálně aktuální, o čemž svědčí současná geopolitická situace… Čpavek, chlor nebo sarin jsou látky zakázané Ženevskými úmluvami, přesto zabíjely před několika lety při ozbrojeném konfliktu v Sýrii. A možná zabíjely i na Ukrajině, kde je mělo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz