Domů     Objevy
Světový objev z kuchyňského stolu
21.stoleti 18.2.2005

Objevil první umělé vlákno, silon, a světově se proslavil geniálním objevem kontaktních čoček.Objevil první umělé vlákno, silon, a světově se proslavil geniálním objevem kontaktních čoček.

Otto Wichterle se narodil 27. října 1913 v Prostějově, kde jeho dědeček František vlastnil továrnu na zemědělské stroje a lokomobily. V roce 1936 získal titul doktora technických věd.
 
Silonky od nadějného vědce
Od roku 1940 pracoval Otto Wichterle v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně a o rok později již vyvinul originální postup spřádání polyamidové příze tryskou a její navíjení na cívky. To umožnilo výrobu ponožek a zejména punčoch z prvního umělého vlákna – silonu. Po válce, jejíž část prožil v nacistickém vězení se v roce 1945 stal profesorem makromolekulární chemie na UK.

Geniální nápad z vlaku
Jakou roli hraje ve vědecké práci náhoda, na níž Wichterle podle jeho vlastních slov opravdu věřil, se potvrdilo v roce 1952 při jedné z jeho cest vlakem mezi Olomoucí a Prahou. Jeden z cestujících, jak se později ukázalo, tajemník komise ministerstva zdravotnictví, která pracovala na využití umělých hmot v lékařství, si v odborném časopise četl o kovových náhražkách oka. Wichterlho při debatě napadlo, že by se problém dal řešit vynalezením takové umělé hmoty, která bude kompatibilní s okolní tkání, a spolucestujícímu doporučil, aby se jeho oddělení začalo zabývat druhem polymerů, kterým se říká hydrofilní – přijímající vodu. Jednou z forem využití by pak mohly být i měkké kontaktní čočky.
Již v roce 1957 Wichterle osobně vyzkoušel první čočky. Byly sice hrubé a pálily, ale „na vlastní oči“ se tak přesvědčil, že gel lze využívat ke korekci zraku.
 
„Kuchyňský přístroj“
Nezasvěcenec by se podivil, kdyby spatřil tehdy osmačtyřicetiletého vědce, jak si na kuchyňském stole „hraje“ s díly dětské mechanické stavebnice Merkur a k sestavené konstrukci pak připojuje motorek od gramofonu. Takto primitivně se totiž roku 1961 zrodil přístroj na hromadnou výrobu kontaktních čoček metodou odstředivého odlévání. Počátkem roku 1962, společně s manželkou Lydií (lékařkou), již tímto způsobem Wichterle vyrobil 5000 kusů měkkých kontaktních čoček, které dnes používá přes 100 milionů lidí.

Kdo prodal patenty?
Pak přijel do Prahy zástupce americké National Patent Development Corporation. Tuto organizaci vlastnili tehdy dva právníci, kteří se specializovali na nápady ze Sovětského svazu. Jeden z nich se zastavil v Praze na prezentaci úžasných čoček. Wichterle na to později vzpomínal: „Vyndal jsem si čočku z oka, hodil ji na zem, stoupl na ni, pak jsem ji omyl v puse a dal zpět do oka.“ Na právníky to udělalo takový dojem, že koupili práva za milión dolarů, ovšem bez vědomí Wichterleho. Vynálezce z této finanční transakce neměl téměř nic.
Navíc byl po srpnu 1968 propuštěn z místa ředitele Ústavu makromolekulární chemie. Nevzdával se však, dál pokračoval ve výzkumu a roku 1990 se stal předsedou Československé akademie věd. Zemřel 18. 8. 1998.

Více se dozvíte:
http://www.britskelisty.cz/9808/199808211.html
http://www.praha6.cz/cestni obcane/wichterle.php 
 
Dílo, které přežilo
Prof. Dr. Ing. Otto Wichterle je označován za zakladatele makromolekulární chemie. Byl autorem 200 patentů z organické chemie, z umělých hmot, syntetických vláken a biolékařského materiálu. Jedenáct jeho knih bylo přeloženo do všech světových jazyků. V roce 1995 pracoval na syntetických čočkách, které by obnovily pacientův zrak po operaci očního zákalu. Kromě očních čoček se jeho „gely“ využívají v řadě dalších oborů medicíny i v kosmetickém průmyslu (včetně plastických operací). Říkal: „Mít nápad, to není nic zvláštního, ale ten nápad realizovat, to vyžaduje úsilí!“ 

Další článek
Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz