Domů     Technika
Scramjet překonal hranici Mach 10!
21.stoleti 21.1.2005

Experimentální letoun NASA X-43A s unikátním motorem scramjet překonal při posledním letu v závěru loňského roku 10 x rychlost zvuku a dosáhl rychlosti Mach 10, tedy 11 200 km/hod.Experimentální letoun NASA X-43A s unikátním motorem scramjet překonal při posledním letu v závěru loňského roku 10 x rychlost zvuku a dosáhl rychlosti Mach 10, tedy 11 200 km/hod.

„Tento let se stal klíčovým milníkem a důležitým krokem ve vývoji nových kosmických dopravních prostředků, umožňujících spolehlivě nést velké užitečné náklady“, řekl o projektu šéf NASA Sean O´Keefe. Na projektu Hyper X, zaměřeném na vývoj náporových motorů, pracuje NASA už 30 let.
Rozměry stroje sice zatím nedovolují nést velké náklady, je dlouhý 3, 6 metru s rozpětím křídel 1,5 metru, ale jde o úžasnou možnost snížit nutné zatížení pohonnými látkami u podobných strojů na minimum. Revoluční pohon letounu motorem typu scramjet , což je vlastně nadzvukový spalovací náporový motor, nepotřebuje obrovité zásobní nádrže na kyslík a vodík, ale dokáže čerpat kyslík přímo za letu. K tomu používá vlastního pohybu motoru. Jako paliva se používá vodíku, který se mísí v difuzéru (škrtidle) se stlačeným vzduchem a směs se zahřívá na vysoké teploty. Směs pak hoří ve spalovací komoře a reaktivní pohon prostřednictvím plynů vyrážejících zadní tryskou, může letounu udělit rychlost až Mach 15. Motory tohoto typu jsou ovšem využitelné až za velkých rychlostí a letoun X-43A musel být tedy vynesen do výšky 12 kilometrů bombardérem B-52. Po odpojení se teprve nastartoval scramjetový motor a letoun vystoupal až do výšky 29 kilometrů.

Proč to nedokáže proudový motor?
Motory typu scramjet nemají na rozdíl od běžných proudových motorů žádné pohyblivé části. Vše obstarává speciální difuzér, takže výstupní rychlost spalin je větší, než vstupní rychlost vzduchu. Proudový motor k tomu potřebuje pohyblivý kompresor, kladoucí velké nároky na palivo a zároveň v proudovém motoru vznikají při pohybu vzduchem tak velké rázové vlny, že při velkých rychlostech brání správnému promíchání paliva se stlačeným vzduchem. Proto už běžný proudový letoun nepřekoná například rychlost Mach 5.

Související články
Umělá inteligence se učí být příjemná, leckdy je až podlézavá. Nová studie naznačuje, že právě tahle snaha může mít vedlejší efekt: čím milejší chatbot, tím ochotněji přikyvuje i naprostým nesmyslům. Chatbot, který neuráží, nepoučuje, nemistruje a místo toho trpělivě naslouchá, uklidňuje a reaguje lidsky, no nezní to skvěle?. Přesně takové asistenty chtějí technologické firmy vyvíjet, […]
Představa vesmírných plachetnic, brázdících meziplanetární prostor, poháněných slunečním větrem je součástí sci-fi literatury již řadu desetiletí. Reálné provedení ale naráželo na řadu fyzikálních omezení a zejména nutnou velikost plachet počítajících se na kilometry. Až doteď! Vědci z A&M univerzity v Texasu zdokonalují technickou realizaci vesmírné plachetnice a nyní publikovali článek ve vědeckém žurnálu Newton. Sluneční […]
Technika 16.4.2026
Suzuki Motor Corporation nabízí k bezplatnému využívání 34 patentů na zařízení pro sběr mikroplastů u závěsných lodních motorů. Tento krok je součástí závazku společnosti podporovat ochranu mořského prostředí a přispívat k rozvoji udržitelné společnosti. Plastový odpad v oceánech představuje významný globální environmentální problém. V reakci na tuto situaci Suzuki vyvinula první zařízení na světě pro […]
Češi se považují za pivní odborníky. Přesto by málokdo z nich správně tipnul přesnou délku výroby piva. Překvapivě to není několik týdnů, ale zhruba tři čtvrtě roku. Plzeňský Prazdroj nyní představuje komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru. Na stránkách jaksevaripivo.cz spustil přímý přenos, který sleduje zhruba […]
Ne všechny mikroskopy vypadají tak, jak si je většina lidí představuje a jak si je pamatuje ze školních lavic. Některé mají poněkud jinou podobu. A oproti svým „běžným kolegům“ dokážou ledacos navíc. Důkazem je přístroj v nově otevřené mikroskopické laboratoři v Brně. Ona laboratoř, spadající pod Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR (ÚPT AV ČR), […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz