I slabý magnetismus dokáže ovlivňovat chemické reakce v našich buňkách. O účincích magnetismu na živý organismus se přeli vědci už dlouho, ale teprve nyní přišel britský vědec Peter Hore z Oxfordské univerzity ve Velké Británii s přesvědčivými důkazy.
Odborníci se nikdy netajili podezřením, že například elektrické vedení určitým způsobem ovlivňuje biochemické pochody jak u člověka, zvířat i rostlin, stejně jako magnetické pole Země. Týmu anglických vědců se podařilo dokázat, že už slabé magnetické pole ovlivňuje výrobu jisté molekuly, nalezené u fotosyntetických bakterií. „Poprvé jsme na vlastní oči viděli účinky magnetismu,“ říká Peter Hore. Například v medicíně už bylo delší dobu známo, že magnetické pole může ovlivnit některé chemické reakce, způsobené volnými radikály, tedy molekulami obsahujícími nepárové elektrony. Ostatně účinky změn magnetického pole, způsobené například zvýšenou sluneční aktivitou, poznají mnozí lidé sami na sobě.
Slabý magnetismus s velkými účinky
Výzkumný tým použil mutovaný druh bakterie Rhodobacter sphaeroides, nazvané R-26, a zbavili ji ochranné chemikálie, zvané karotenoid, která běžně vstřebává škodlivé radikály. Bakterie tak vykazovala zvýšenou citlivost na magnetické pole. Bakterie obsahuje molekuly chlorofylu, schopné získávat energii ze světla. Celý proces je však závislý na celé řadě chemických reakcí, které mohou přeměnit vzdušný kyslík do nové agresivní podoby volných radikálů, která může poškozovat DNA, či buněčné bílkoviny. Pomocí magnetického pole se však podařilo pozměnit sled těchto reakcí stabilizováním radikální molekuly, tvořené chlorofylem a tvorba škodlivých látek se omezila až o 50%. .
Bič na škodlivé radikály?
Bakterie R-26 tak podle výzkumníků získaly úplně nové vlastnosti, které jsou nyní zkoumány v laboratořích. Vědci už uvažují o praktickém využití objevu, který by mohl otevřít novou cestu ve zkoumání účinků magnetického pole. Optimisticky vidí například využití magnetismu v boji proti škodlivým radikálům, se kterými se naše tělo setkává stále častěji jak v potravinách, tak v okolním prostředí. Odborníci dávají objev i do souvislosti s vlastnostmi, které využívají ptáci pro své úžasné navigační schopnosti. Ty jsou podle Petera Hore založeny nejspíše rovněž na chemických reakcích, které jsou ovlivňovány magnetickým polem Země.
Mají ptáci železné zobáky?
S převratnou teorií o způsobech navigace ptáků a dalších živočichů přišli novozélandští vědci z univerzity v Aucklandu. Mají zato, že za vše mohou miniaturní částečky kysličníků železa, obsažené v zobácích ptáků. Signály z těchto senzorů se pak přenášejí stejně jako čichové vjemy nervovými cestami do mozku a umožňují orientaci podle zemského magnetického pole. Při pokusech, kdy vědci připevnili na zobáky pokusných poštovních holubů miniaturní magnety, přišli ptáci o své orientační schopnosti. Podobné schopnosti mají podle vědců i duhoví pstruzi, kteří mají částečky železa v nose. Odtud jsou pak signály přenášeny trojklanným nervem do mozku. „Není to pro nás až tak velké překvapení, protože železo obsahují ve zvířecím i lidském těle další biologické materiály, jako například krev,“ říká vedoucí výzkumu Kordula Morová. Dosud se však ani s pomocí nejsilnějších elektronových mikroskopů nikomu nepodařilo ony záhadné kousky železa spatřit. Jsou prý tak malé, že to přesahuje možnosti současné techniky.
Volné radikály
Řada nemocí, které nám ztrpčují život je způsobena účinky volných radikálů. Jsou to atomy nebo skupiny atomů s nepárovým elektronem. Jedná se o chemicky vysoce aktivní činidla, která se velmi snadno vážou na jiné molekuly a oxidují je. Protože jsou nesmírně reaktivní, většina z nich má velmi krátkou životnost. Okamžitě napadají jinou molekulu, čímž se inaktivují, ale napadená molekula se stává volným radikálem. Tímto způsobem proběhne řetězová reakce, která může mít škodlivé následky na organismus.
