Domů     Vesmír
Velký lov na extrasolární planety
21.stoleti 17.12.2004

Mimosluneční planety, zvané také extrasolární, nebo exoplanety, jsou planetární tělesa pohybující se mimo naši sluneční soustavu kolem vlastních hvězd, někdy i osamoceně.Mimosluneční planety, zvané také extrasolární, nebo exoplanety, jsou planetární tělesa pohybující se mimo naši sluneční soustavu kolem vlastních hvězd, někdy i osamoceně.

V posledních letech vypukl mezi profesionálními a amatérskými astronomy doslova lov na tyto planety, o kterých se předpokládá, že by se na nich mohl za příznivých podmínek rozvinout život.

V současné době známe 135 extrasolárních planet a na jejich objevení mají pochopitelně největší zásluhu obří dalekohledy, například z Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile, nebo z observatoře Mount Keck na Havajských ostrovech. První z exoplanet byla objevena teprve v roce 1995 astronomy ze Ženevské hvězdárny ve Švýcarsku.
Až do letošního září se ovšem nepodařilo žádnou exoplanetu pozorovat opticky a pořídit její snímek. Všechny planety byly totiž identifikovány pouze pomocí měření radiálních rychlostí, tzv. Dopplerova posuvu. Pomocí této metody se měří sledováním změn vlnové délky záření odchylky v rychlosti mateřské hvězdy, zda se vzdaluje či přibližuje. Ta nepatrně kolísá podle toho, jak na ni působí planeta, která kolem ní obíhá. Planeta je sice pro nás neviditelná, ale pomocí přístrojů dokážeme vypočítat její oběžnou dráhu, vzdálenost od mateřské hvězdy, či hmotnost planety.
Ostatně Dopplerův jev zná dobře každý z nás z oblasti šíření zvukových vln, kdy například zvuk automobilového klaksonu při průjezdu kolem nás mění výšku tónu.

Nalezli astronomové dvojče naší sluneční soustavy?
Většina objevených exoplanet (132), vzhledem k tomu, že jde o nesmírně vzdálené objekty, jsou planetární obři velikosti Jupitera (318 x větší hmotnost Země) či Saturnu (95 x větší hmotnost Země) či dokonce ještě větší. Nicméně se zdá, že se blýská na lepší časy, protože koncem letošního srpna objevili astronomové z chilské Evropské jižní observatoře extrasolární planetu o hmotnosti jen 14x větší než je naše matička Země. Husarský kousek se však podařil astronomům z Kalifornské univerzity v Berkeley společně s jejich kolegy na Havaji a v Texasu. Ti totiž objevili dokonalou planetární soustavu obíhající kolem hvězdy 55 Cancri v souhvězdí Raka, vzdáleném pouze 41 světelných let od Země. Tři ze čtyř objevených  planet mají přibližně velikost planety Neptun. U nově objevených planet je sice předpokládán pevný povrch, nicméně život na nich těžko objevíme. Poslední z objevených planet má totiž na povrchu teplotu kolem 1 500°C.

Očekávají se další objevy
Objev další extrasolární planety obíhající hvězdu Gliese 436 v souhvězdí Lva ve vzdálenosti 33 světelných let od Země už vypadá slibněji. Společný tým astronomů vypočítal, že její povrchová teplota se pohybuje mezi + 370°C na ozářené straně a na straně odvrácené od hvězdy kolem absolutní nuly. To by mohlo za předpokladu, že je na planetě atmosféra znamenat, že na hranici světla stínu by mohly panovat docela přijatelné tepelné poměry. Jeden z objevitelů Geoffrey Marcy říká. „Nově objevené planety o velikosti Neptunu mohou být první předzvěstí masových objevů extrasolárních planet v příštích letech a to i takových, které se svojí velikostí už budou skutečně blížit velikost naší Země.“ Vzhledem k tomu, že v naší galaxii se nachází na 200 miliard hvězd , předpokládá se, že by až 20 miliard z nich mohlo být hmotností blízkých Zemi. Objevům by měly napomoci i nové přístroje jako je nová CCD digitální kamera na Havaji, či budované obří teleskopy, z nichž největší má mít spojené stometrové zrcadlo.

První fotografie exoplanety
Optické pozorování a fotografování exoplanet je náročné zejména díky vlivu zemské atmosféry, ale i parazitnímu světlu, které vydávají mateřské hvězdy. Přesto se podařilo astronomům z Evropské jižní observatoře v Chile pořídit snímek planety, vzdálené od Země 230 světelných let v souhvězdí Hydry. Ve spektru slabého světélka objevili vědci velké množství vodních par, což může podle nich znamenat jen jediné – jde o planetu! Teplota na jejím povrchu je prý však značně nepříjemná – až 1000°C.

Extrasolární planetu můžete najít i z balkónu!
Pro hledání extrasolárních planet mohou velmi dobře posloužit i relativné malé dalekohledy, běžně dostupné v obchodech. Svým objevem to dokázal Roi Alfonso z Astrofyzikálního ústavu na Kanárských ostrovech, který s pomocí dalekohledu o průměru 10 cm objevil extrasolární planetu vzdálenou dokonce 500 světelných let od Země. Má velikost Jupiteru a nachází se v souhvězdí Lyry. Při hledání malým dalekohledem se ovšem musí použít specifické metody průchodu, kdy se pozorují periodické poklesy v jasu hvězdy ve chvíli, kdy mezi ní a naší Zemí prochází hledaná planeta. Pro amatérské pozorovatele je to zachycení takovéhoto okamžiku spíše náhodné, ale i ve vědě hrají náhody svou roli.

Související články
Vesmír 9.2.2025
Vědci z ESA i NASA velmi pozorně a pečlivě sledují asteroid 2024 YR4, jehož délka se odhaduje na 40 až 90 metrů. Na stole je totiž možnost, že by se mohl 22. prosince 2032 srazit se Zemí. Pravděpodobnost impaktu se však neustále mění a to jak směrem nahoru, tak dolů. Koncem ledna byla šance na […]
Stavba rakety, která dopraví lidstvo zpět na Měsíc, je jedním z největších inženýrských výkonů moderní doby. Program Artemis, vedený NASA, připravuje start superrakety SLS (Space Launch System), která vynese kosmickou loď Orion na cestu kolem Měsíce. Podívejme se krok za krokem, jak se sestavuje tento obří nosič, který jednou dopraví astronauty nejen na Měsíc, ale […]
Vesmír 1.2.2025
Vzorky asteroidu Bennu, které na Zemi dopravila sonda OSIRIS-REx, obsahují základní stavební kameny života. Podle nejnovějšího oznámení NASA byl v materiálu nalezen kompletní soubor pěti nukleových bází tvořících DNA a RNA, stejně jako 14 z 20 aminokyselin běžně se vyskytujících v pozemských proteinech. Největším překvapením je však jejich struktura. Zatímco život na Zemi preferuje levotočivé […]
Vesmír 26.1.2025
Dosud nejvyšší naměřená rychlost větru na Zemi činí 416 km/h. Z pohledu člověka je to děsivá a devastující síla, planeta WASP-127b by však takový pohyb atmosféry snad ani nezaznamenala. Už od roku 2016, kdy byla planeta WASP-127b objevena, astronomové na ní zkoumají povětrnostní podmínky. Planeta, vzdálená asi 500 světelných let, je o něco větší než […]
Vesmír 25.1.2025
Má sotva deset metrů v průměru, přesto koncem loňského léta přitáhl pozornost. Objekt s označením 2024 PT5. se přiblížil k Zemi a získal přezdívku „miniměsíc“. Nyní se ukazuje, že toto těleso kdysi v dávných dobách bylo součástí našeho skutečného Měsíce. Podle studie publikované tento měsíc v časopise The Astrophysical Journal Letters byl tento kus kamene […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz