Domů     Vesmír
Velký lov na extrasolární planety
21.stoleti 17.12.2004

Mimosluneční planety, zvané také extrasolární, nebo exoplanety, jsou planetární tělesa pohybující se mimo naši sluneční soustavu kolem vlastních hvězd, někdy i osamoceně.Mimosluneční planety, zvané také extrasolární, nebo exoplanety, jsou planetární tělesa pohybující se mimo naši sluneční soustavu kolem vlastních hvězd, někdy i osamoceně.

V posledních letech vypukl mezi profesionálními a amatérskými astronomy doslova lov na tyto planety, o kterých se předpokládá, že by se na nich mohl za příznivých podmínek rozvinout život.

V současné době známe 135 extrasolárních planet a na jejich objevení mají pochopitelně největší zásluhu obří dalekohledy, například z Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile, nebo z observatoře Mount Keck na Havajských ostrovech. První z exoplanet byla objevena teprve v roce 1995 astronomy ze Ženevské hvězdárny ve Švýcarsku.
Až do letošního září se ovšem nepodařilo žádnou exoplanetu pozorovat opticky a pořídit její snímek. Všechny planety byly totiž identifikovány pouze pomocí měření radiálních rychlostí, tzv. Dopplerova posuvu. Pomocí této metody se měří sledováním změn vlnové délky záření odchylky v rychlosti mateřské hvězdy, zda se vzdaluje či přibližuje. Ta nepatrně kolísá podle toho, jak na ni působí planeta, která kolem ní obíhá. Planeta je sice pro nás neviditelná, ale pomocí přístrojů dokážeme vypočítat její oběžnou dráhu, vzdálenost od mateřské hvězdy, či hmotnost planety.
Ostatně Dopplerův jev zná dobře každý z nás z oblasti šíření zvukových vln, kdy například zvuk automobilového klaksonu při průjezdu kolem nás mění výšku tónu.

Nalezli astronomové dvojče naší sluneční soustavy?
Většina objevených exoplanet (132), vzhledem k tomu, že jde o nesmírně vzdálené objekty, jsou planetární obři velikosti Jupitera (318 x větší hmotnost Země) či Saturnu (95 x větší hmotnost Země) či dokonce ještě větší. Nicméně se zdá, že se blýská na lepší časy, protože koncem letošního srpna objevili astronomové z chilské Evropské jižní observatoře extrasolární planetu o hmotnosti jen 14x větší než je naše matička Země. Husarský kousek se však podařil astronomům z Kalifornské univerzity v Berkeley společně s jejich kolegy na Havaji a v Texasu. Ti totiž objevili dokonalou planetární soustavu obíhající kolem hvězdy 55 Cancri v souhvězdí Raka, vzdáleném pouze 41 světelných let od Země. Tři ze čtyř objevených  planet mají přibližně velikost planety Neptun. U nově objevených planet je sice předpokládán pevný povrch, nicméně život na nich těžko objevíme. Poslední z objevených planet má totiž na povrchu teplotu kolem 1 500°C.

Očekávají se další objevy
Objev další extrasolární planety obíhající hvězdu Gliese 436 v souhvězdí Lva ve vzdálenosti 33 světelných let od Země už vypadá slibněji. Společný tým astronomů vypočítal, že její povrchová teplota se pohybuje mezi + 370°C na ozářené straně a na straně odvrácené od hvězdy kolem absolutní nuly. To by mohlo za předpokladu, že je na planetě atmosféra znamenat, že na hranici světla stínu by mohly panovat docela přijatelné tepelné poměry. Jeden z objevitelů Geoffrey Marcy říká. „Nově objevené planety o velikosti Neptunu mohou být první předzvěstí masových objevů extrasolárních planet v příštích letech a to i takových, které se svojí velikostí už budou skutečně blížit velikost naší Země.“ Vzhledem k tomu, že v naší galaxii se nachází na 200 miliard hvězd , předpokládá se, že by až 20 miliard z nich mohlo být hmotností blízkých Zemi. Objevům by měly napomoci i nové přístroje jako je nová CCD digitální kamera na Havaji, či budované obří teleskopy, z nichž největší má mít spojené stometrové zrcadlo.

První fotografie exoplanety
Optické pozorování a fotografování exoplanet je náročné zejména díky vlivu zemské atmosféry, ale i parazitnímu světlu, které vydávají mateřské hvězdy. Přesto se podařilo astronomům z Evropské jižní observatoře v Chile pořídit snímek planety, vzdálené od Země 230 světelných let v souhvězdí Hydry. Ve spektru slabého světélka objevili vědci velké množství vodních par, což může podle nich znamenat jen jediné – jde o planetu! Teplota na jejím povrchu je prý však značně nepříjemná – až 1000°C.

Extrasolární planetu můžete najít i z balkónu!
Pro hledání extrasolárních planet mohou velmi dobře posloužit i relativné malé dalekohledy, běžně dostupné v obchodech. Svým objevem to dokázal Roi Alfonso z Astrofyzikálního ústavu na Kanárských ostrovech, který s pomocí dalekohledu o průměru 10 cm objevil extrasolární planetu vzdálenou dokonce 500 světelných let od Země. Má velikost Jupiteru a nachází se v souhvězdí Lyry. Při hledání malým dalekohledem se ovšem musí použít specifické metody průchodu, kdy se pozorují periodické poklesy v jasu hvězdy ve chvíli, kdy mezi ní a naší Zemí prochází hledaná planeta. Pro amatérské pozorovatele je to zachycení takovéhoto okamžiku spíše náhodné, ale i ve vědě hrají náhody svou roli.

Související články
Že vesmír je poněkud děsivé místo, ukazuje několik posledních astronomických objevů. V květnu astronomové oznámili pozorování hvězdy, která právě polyká jednu ze svých vlastních planet. Krátce předtím jiný tým popsal černé díry, které trhají hvězdy na kusy a pohlcují je v procesu známém jako slapový rozvrat. Nyní mezinárodní skupina astronomů oznámila, že pozoruje jeden z […]
Země a jejích sedm sestřiček se od svého zrodu drží pomyslných máminých sukní. Možná se jejich orbity v minulosti měnily, možná pohltily některé ze svých sourozenců, ale z dálky Sluneční soustava působí jako vzorová hvězdná rodina. Nedá se ovšem vyloučit, že kdysi dávno v raných fázích vývoje Sluneční soustavy gravitační kulečník mohl některou z planet […]
Pete Conrad byl třetím člověkem na Měsíci, zemřel v roce 1999 při havárii motocyklu, který sám řídil. Manželka Nancy na jeho počest spustila Conrad Challange, prestižní mezinárodní soutěž, v rámci které mohou mladí lidé z celého světa soutěžit o to, kdo navrhne nejužitečnější inovaci pro vesmírný program. Letos v ní uspěla pětice studentů z Čech. […]
Americká sonda Juno zkoumá Jupiter už od roku 2016. Největší planeta Sluneční soustavy je bezesporu zajímavým tělesem, ale to samé platí i o jejích oběžnicích. Proto sonda čas od času zaměří svou pozornost na některou z nich. Kdyby na Jupiterově měsíci Io žili nějací kartografové, byly by ze své práce zoufalí. Extrémní vulkanismus tohoto tělesa, […]
Astronomové objevili dosud nejhmotnější hvězdnou černou díru v Mléčné dráze. Prozradila ji obíhající hvězda, která se kvůli ní při svém pohybu podivně „kymácí“. Neunikla tak pozornosti mise Gaia Evropské kosmické agentury. K ověření hmotnosti černé díry byla použita data z dalekohledu Very Large Telescope Evropské jižní observatoře (ESO VLT) a dalších pozemních observatoří, podle nichž […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz