Pravděpodobně každý miluje superhrdiny z filmových pláten či seriálů. Představa možnosti útěku ze stereotypního života vzrušuje celé generace fanoušků postav, jakými jsou například Superman, Spiderman či Batman.

Ačkoliv se to zdá být na první pohled prakticky nemožné, některé schopnosti těchto hrdinů mohou mít reálný základ. Příkladem mohou být nadměrně vyvinuté smysly těchto hrdinů, jako je např. sluch, čich nebo hmat. Vědci totiž zjistili, že lidský mozek se dokáže velmi účinně adaptovat, a v některých případech je schopen využívat i ty své části, které běžně nepoužívá.

Slepý který vidí?
U některých zrakově postižených lze pozorovat to, že ztráta zraku je u nich kompenzována zvýšenou vnímavostí v rámci jiných smyslů, a to převážně v oblasti sluchu. To je pravděpodobně způsobeno tím, že část mozku, která zodpovídá za zpracování obrazových vjemů se přetransformovala do jakéhosi centra, které zpracovává podněty přicházející z jiných smyslových orgánů a vizualizuje je. Tímto způsobem si pak lze vysvětlit až neuvěřitelnou prostorovou představivost takto postiženého, který je např. schopen do určité míry popsat místnost kde se nachází, včetně rozmístění nábytku či osob.  

Nadlidská síla
Na rozdíl od filmových superhrdinů, kteří ke svým schopnostem přišli obvykle tak, že byli kousnuti zmutovaným, geneticky pozměněným hmyzem, nebo zasaženi radioaktivním zářením, jsou v běžném životě neobvyklé fyzické výkony relativně dobře vědecky vysvětlitelné. Pokud je člověk pod velkým fyzickým či psychickým tlakem, je někdy schopen podat až nadlidské výkony. Je to způsobeno tím, že se do těla uvolňují některé hormony, jako je např. adrenalin a testosteron, které mohou zvýšit průtok krve tělem a znásobit tak hladinu kyslíku a živin pro svalové tkáně.

Necítím bolest
S látkami uvolňovanými do krevního oběhu souvisí i zvýšená odolnost proti bolesti. Ta se dá vysvětlit tím, že mozek za určitých okolností začne produkovat chemickou látku, tzv. polypeptidy, jejichž účinek umožňuje posunout obvyklé hranice fyzické odolnosti. Chemické látky se stejným účinkem užívají v rámci dopingu někteří sportovci. Kromě přírůstku hmotnosti se však v souvislosti s užíváním těchto látek objevují i psychické problémy, jako jsou např. deprese či nezvládnutelná agresivita.

Výzkum zatím jen na zvířatech
Tým amerických a jihokorejských vědců vypěstoval geneticky modifikovanou myš, která doběhne dvakrát dále než obyčejná myš. Ta uběhne 900 metrů, než padne vyčerpáním. Geneticky modifikovaná myš uběhne 1800 metrů a může přitom běhat o hodinu déle než je obvyklé. Vědci změnili gen PPAR Delta, který je označován jako regulátor dalších genů, což vedlo k tomu, že byly posíleny pomalé záškuby svalových vláken na úkor rychlých. Při rychlých vzniká větší síla, ovšem svaly se záhy unaví. Tento experiment není samoúčelný – výsledky výzkumu by měly v budoucnu pomoci lidem, kteří mají problémy s nadváhou a svalovinou.