Člověk je hlavně z vody

Víte, že– poněkud nadneseně řečeno – vám vaše tělo už tak zcela nepatří? Právě se o to postarala mocná počítačová firma Microsoft.Víte, že– poněkud nadneseně řečeno – vám vaše tělo už tak zcela nepatří? Právě se o to postarala mocná počítačová firma Microsoft.

Americký patentový úřad jí patentem číslo 6 754 472 potvrdil lidské tělo jako vodič dat a přenašeč elektrického napětí.
Čerstvé převratné změny týkající se tělesné schránky však zdaleka nekončí: Přední badatelé pracující na Projektu lidského geonomu chtějí brzy oficiálně oznámit úžasný vědecký objev: Člověk má v sobě genetický kód neznámé formy mimozemského života! A do třetice: Vědci už téměř dokážou přečíst lidský genom a tak mohou úspěšně zasahovat do genetické informace, kterou si každý z nás přinesl na svět díky DNA.
V ní mají být tři miliardy rozmanitých chemikálií. Z nich dosud identifikovali 93,5 procenta. To vše souvisí i s tím, že tělo je jakousi stále pracující chemickou továrnou, kde dominuje voda.

Stovky nejlepších vědců z celého světa zapojily svoje zkušenosti do gigantického projektu , který chtěl rozluštit genetickou informaci člověka. Dokončení teď – jak významem, tak finančními náklady- přirovnávají k prvnímu přistání člověka na Měsíci.

Šok: Hořčice má více genů než lidé!
Podařilo se prý odhalit většinu záhad kolem kompletního zápisu dědičných vlastností druhu Homo sapiens sapiens. Tak se zrodil lidský genom. Víme, že potomci po svých předcích dědí řadu vlastností. Každá buňka tak má v sobě uloženou kompletní informaci o vlastnostech celého organismu.
Informace je zapsána v molekule DNA (kyseliny deoxyribonukleové). Bílkoviny zajišťují stavbu a funkci každé buňky a organismu jako celku. Obrazně si lze DNA představit jako podrobný stavební plán, podle kterého bílkoviny coby architekti staví dům (buňku) a město (lidský organismus).
V dílčím závěru výzkumu lidského genového komplexu dědičných vloh – genomu vědci stanovili roku 2001 počet lidských genů na 40 tisíc. Letos na podzim zveřejněná téměř kompletní mapa lidského geonomu vypracovaná mezinárodním konsorciem IHGSC, však ukazuje, že člověk má „jen“ 20 – 25 tisíc genů. Přitom v genomu hlísta bylo identifikováno 19 000 genů, rostlina Arabidopsis thaliana, příbuzná naší hořčice, jich má dokonce 27 tisíc!
„Naštěstí se kvality lidského těla neodvíjejí jen od délky seznamu jeho genů. Hlavně jde o to, jak příroda s geny pracuje,“ upozorňuje spoluautor studie Eric Lander.
Geny se mohou zvrhnout
S tím však souvisí nejen úspěchy, ale i problémy. Rozbor genomu odhalil řadu genů, jejichž porucha (změněná struktura) způsobuje různá onemocnění. Tak se dá zdědit například i zhoubná choroba. O to více vzrůstá význam výzkumů, které umožňují v četných případech škodlivý gen odstranit. Bohužel, u mnoha nemocí – zejména tzv. multigenních (způsobených poškozenou funkcí hned několika genů) musí vědci zatím neznámé škodlivé geny identifikovat. K tomu má pomáhat právě poznání genomu.
Při léčení závažných nemocí může napomoci i další zásadní objev, který se týká nervového a imunitního systému. Ještě koncem 20: století byly oba tyto systémy považovány za nezávislé, funkčně a biochemicky odlišné, Nervový systém se jevil jako pevněji organizovaný, imunitní systém jako reaktivnější. V současnosti však vědci na buněčné a biochemické úrovni s překvapením zjišťují, že tyto systémy spolu souvisejí způsoby, které si dosud nedokázali představit.

Převažuje v nás vodní živel
V našem těle, které z valné většiny tvoří rozmanité podoby vody, se neustále dějí děje, které často připomínají zázrak. Pojďme se tedy za tajemstvími některých záruk života podívat.

Mozek:
Mozek sice máme plný vody (až z 80 procent), ale.tvoří nejvyšší seskupení vyšších a nejvyšších nervových ústředí. Celková délka nervů je 150 000 km! Mozek představuje asi padesátinu celkové hmotnosti těla, ale využívá více než 1/5 veškeré energie organismu. Jeho šedá kůra mozková by po rozvinutí pokryla podlahu místnosti o ploše 20 m2.
Nad tímto nejdůležitějším orgánem si vědci namáhají mozky již 150 let, avšak dosud nemají
v mnoha věcech jasno. Nedávno se třeba zjistilo, že nervová vlákna (neurony) s rostoucím věkem neumírají, ale stále se obnovují. V roce 2004 vědci ze Stanfordovy a Oregonské univerzity (USA) porovnáváním snímků mozku, pořízených metodou magnetické rezonance, dospěli k přesvědčení, že lidé dokážou silou vůle „zablokovat“ myšlenky stejným způsobem jako zastavují nechtěné konání. Mozek průměrného člověka uchovává tolik informací jako kupříkladu 20 000 průměrně velkých slovníků,

Srdce:
Naše srdce (cor) se podobá pumpě, která pohání krevní oběh. Srdce normálního člověku vydá za život 2, 5 miliardy úderů. Dospělý muž má asi 4 – 6 litrů krve a žena 4 – 5 litrů. Zhruba stotisíckrát za den se srdce naplní krví, kterou pak vypuzuje do krevního oběhu. Za den tak přečerpá tolik tekutin, které by naplnily nádrž o objemu 10 tisíc litrů, což je náplň autocisterny. Samozřejmě se to týká dospělých jedinců.
Kdyby se množství energie, kterou srdce takto každodenně vyvine, dalo využít k létání, každý den bychom vyletěli až do výšky 300 metrů. Celkový výkon lidského srdce během sedmdesáti let života je takový, že by dokázal vytáhnout lokomotivu až na nejvyšší evropskou horu Mont Blanc (4 807 m).

Krevní oběh:
Kdybychom spojili cévy našeho těla, měřily by 96 000 km,čímž by více než dvakrát obkroužily naši planetu. Touto cestou proudí životodárná krev – složitá směs tekutin, chemických látek a buněk. Většinu krve tvoří tekutá krevní plazma, která sestává hlavně z vody.Jediná kapka krve obsahuje 250 milionů červených krvinek, které přenášejí kyslík. Dále je v ní 300 tisíc bílých krvinek -ochránců organismus před nemocemi. Kdyby se krev chovala jako běžná voda, při poranění by brzy vytekla z těla ven. Tomu naštěstí zabraňuje bílkovina fibrinogen.

Ledviny:
Hlavním úkolem je filtrovat krev a odstraňovat nadbytečnou tekutinu. K tomu nutně potřebují produkovat různé hormony. Uveďme alespoň renin, který se současně účastní i řízení krevního tlaku. Ledvinovým hormonem je také erytropoetin, který stimuluje vznik a vývoj nových červených krvinek v kostní dřeni.
Ledviny více než třicetkrát za den filtrují krev, která putuje naším oběhovým ústrojím. U normálního dospělého člověka jimi za den proteče asi 170 litrů. Odpadní látky zas přecházejí do dvou milionů mikroskopických trubiček tenčích než vlas. Za celý život vymočíme 41 tisíc litrů, což by zaplavilo fotbalové hřiště. Ledviny také regulují obsah solí a vody v našem těle.

Játra:
Játra (hepar) -největší žláza v těle obratlovců – vylučují žluč, která v trávicím ústrojí pomáhá rozkládat tuky z potravy. Vedle zajišťování látkové výměny a přeměny nám játra prokazují i mnohé jiné služby: podíl na hospodaření s tuky, cukry, aminokyselinami, vitaminy, hormony a stopovými prvky. Vytvářejí většinu srážecích krevních faktorů nezbytných pro život. Přemísťují a chemicky mění léky, alkohol a jiné látky, které mohou být pro tělo velmi škodlivé.
Dospělý člověk věnuje za život jídlu přes 50 tisíc hodin. Spořádá přitom asi 30 000 kg potravin, což je hmotnost šesti slonů.

Plíce:
Naše plíce (pulmo) se tvarem nejvíce podobají nafouknuté mořské houbě Zásluhu na tom mají plicní sklípky. Při rozprostření by pokryly tenisový kurt. Při každém nádechu nám do plic vniká vnější vzduch a kyslík z něj přechází do krve. K tomu, aby plíce pro tělo získaly co nejvíce kyslíku, potřebují pro styk se vzduchem maximální plochu; tu zajišťují plicní sklípky.
Když v poklidu sedíme, dýcháme asi třináctkrát za minutu. Při vdechu a výdechu vzduch prochází nosními dutinami rychlostí asi 8 km/hod. Ovšem při prudkém kašli vystřelí rychlostí povolenou na dálnici – 130 km/hod., někdy i více. To platí zejména o kýchání, kdy se tělo podvědomě brání (na rozdíl od kašle jen pomocí horních cest dýchacích) možné infekci. Nedávno při něm vědci změřili rychlost přes 170 km/hod!

Co všechno může naše kůže?
Kůže roste současně s tělem. Nejsilnější je na zádech – až 0,5 cm, nejjemnější na očních víčkách. Průměrný člověk ročně ztratí 4 kg šupinek odumřelé kůže a vypadne mu až 30 000 vlasů. Na povrch pokožky ústí potní žlázy. Pot, jako chemická sloučenina, slouží především k ochlazování těla. Normální osoba vypotí asi 0,3 litru za den, při vyšší teplotě
a vlhku však až 2,5 litru. Jakmile si člověk zakryje 1/3 své pokožky látkou, která ucpe póry, zemře, protože nebude schopen vyloučit dostatečné množství škodlivých látek.
Kůže je důležitá i pro americký patent, uvedený v úvodu článku. Podle něj kůže slouží jako vodivé médium pro střídavý i stejnosměrný proud, který je dodáván prostřednictvím elektrod. Zařízení, která mají být tímto způsobem napájena, se na pokožku připojují dvěma elektrodami.
Jako vhodné zařízení Microsoft ve svém patentu uvádí reproduktory, hodinky, displeje či klávesnice. Microsoft zatím tvrdí, že aktuálně nemá pro patent konkrétní využití, takže jde spíše o pojistku typu „co kdyby“. Podle závěrů čerstvých výzkumů v asi 100 miliardách nervových buněk, které máme v těle, kmitají elektrické impulsy rychlostí 300 km/hod.
(Ostatně, i u nás byly kdysi televizory, kde se kanály přepínaly kontaktem dvou prstů na ovládacím panelu.)

Nanotechnologie, kmenové buňky…
Ještě větší rozruch než zmíněný patent v USA vzbuzuje tamní zákaz využívat kmenové embryonální buňky.z embryí. Z takto získané „neutrální“ buňky by se dala nahradit libovolná postižená tkáň apod. To má zelenou ve Velké Británii a jiných zemích, příznivý vývoj je i v ČR. Letos na podzim takovou perspektivu dokonce posvětil i sám papež.
Velkou nadějí, všeobecně přijímanou, je rozvoj nanotechnologie. Tým holandských výzkumníků před pár měsíci dokázal, že DNA má zvláštní elektrické vlastnosti a může pracovat jako malinký elektrický drát. Vědci umístili malý fragment DNA (dlouhý 20 nm – nanometrů) mezi dvě elektrody. Aplikací napětí na elektrodách mohli změřit, zda elektrický proud prochází přes DNA molekulu. Pokus se zdařil – a vytvořil další šanci pro lidské tělo.

Více se dozvíte
Evropský týden mozku, Akademie věd ČR, 2004
Encyklopedie lidského těla, Slovart, 2003
http://www.gewo.applet.cz/health/DNA
http.//www.sweb.cz/nanomedicina/
http://akademon.cz/source/genom.htm

Homocystein je tichý zabiják!
Teprve nedávno vědci zjistili, že na riziko možných blížících se kardiovaskulárních potíží může včas upozornit hladina homocysteinu v krvi. Homocystein může mít na svědomí každé desáté úmrtí na ischemickou chorobu srdeční. Tato dosud veřejnosti prakticky téměř neznámá škodlivá organická látka, která průběžně vzniká v lidském organismu, si už mezi odborníky vysloužila přídomek „ cholesterol konce dvacátého století.“ Právě homocystein by mohl údajně být společným klíčem k civilizačním chorobám!
Ke snižování hladiny homocysteinu mj. významně přispívá uměřené množství piva, které obsahuje kyselinu listovou a vitaminy B2,B6 a B12.

Víte, že v sobě nosíte i zlato?
Lidské tělo je tvořeno ze 7 x 1027 atomů, které jsou uspořádány ve vysoce aperiodické struktuře. Nachází se v něm 41 chemických prvků, které uvádíme v následující tabulce. Pozor: Celých 87 % lidského těla tvoří atomy vodíku (H) nebo kyslíku (O). Atomy nejsou v těle jako jednotlivé elementy, ale vyskytují se v kombinované formě jako molekuly či ionty.

Prvek  Zn. Atomů  Prvek Zn. Atomů   Prvek Zn. Atomů
Vodík H 4.2 2 x 1027 Rubidium Rb .2 x 1021  Zirkon Zr 2 x 1019
Kyslík O 1.61 x 1027  Stroncium Sr 2.2 x 1021  Kobalt Co 2 x 1019
Uhlík C 8.03 x 1026  Brom Br 2 x 1021   Cesium Cs 7 x 1018
Dusík N 3. 9 x 1025  Hliník A l1 x 1021   Rtuť Hg 6 x 1018
Vápník Ca 1.6 x 1025  Měď Cu 7 x 1020   Arzen As 6 x 1018
Fosfor P 9.6 x 1024  Olovo Pb 3 x 1020   Chrom Cr 6 x 1018
SíraS2.6 x 1024  Kadmium Cd 3 x 1020  Molybden Mo 3 x 1018
 Sodík Na 2.5 x 1024  Bor B  2 x 1020   Selen Se 3 x 1018
Draslík K 2.2 x 1024  Mangan Mn 1 x 1020   Beryllium Be 3 x 1018
Chlor C l1.6 x 1024  Nikl Ni 1 x 1020   Vanad V 8 x 1017
Hořčík Mg 4.7 x 1023 Lithium Li 1 x 1020   Uran U 2 x 1017
Křemík Si3.9 x 1023  Baryum Ba 8 x 1019   Radium Ra 8 x 1010
Fluor F 8.3 x 1022  Jód I 5 x 1019
Železo Fe 4.5 x 1022  Cín Sn 4 x 1019
Zinek Zn 2.1 x 1022  Zlato Au 2 x 1019  

CELKEM 6.71x 102

Rubriky:  Lidské tělo
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

První česká neuroprotéza slaví 30 let

První česká neuroprotéza slaví...

Na počátku medicínského objevu, který jen v České republice zachránil sluch...
Brouk v hlavě? Parazit v mozku!

Brouk v hlavě? Parazit v mozku!

Většina živočišných druhů na naší planetě jsou paraziti. A také každý...
Nová studie tvrdí: Skořice podporuje metabolismus

Nová studie tvrdí: Skořice...

Máme před Vánoci, a to je doba, kdy se okny příbytků začíná linout pestrá škála...
Američané provedli první pokus o změnu DNA v těle

Američané provedli první pokus o...

Vůbec poprvé byl přímo v lidském těle proveden pokus o úpravu DNA pacienta....
Nač máme apendix?

Nač máme apendix?

Má pověst zbytečného orgánu v těle. Že si to ale ani v nejmenším nezaslouží nyní...
Ženská upovídanost je geneticky daná

Ženská upovídanost je geneticky...

Je známo, že ženy obecně platí za to “ukecanější” pohlaví. Jaká je...
Vědecká studie ve Velké Británii: Teplé období je pro nás bolestivější

Vědecká studie ve Velké Británii:...

Britští vědci se zabývali studiem vlivu počasí na bolest člověka a přišli...
Jídlo či sex? To závisí na pohlaví

Jídlo či sex? To závisí na pohlaví

Že je sexuální touha nebo potřeba jíst běžnou součástí našeho života není žádnou...
Nedostatek spánku vede ke změně osobnosti

Nedostatek spánku vede ke změně...

Stačí jediná noc, během které naspíte méně než 7 hodin a Váš život...
Šance pro pacienty s Huntingtonovou chorobou

Šance pro pacienty s...

Tým vědců v čele s Janem Chrastinou a Romanem Liščákem koncem minulého týdne...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se slaví Vánoce ve světě?

Jak se stalo, že tento křesťanský svátek dodržujeme do dnešních časů? Jaké...
Pohani v Česku: Krvavé pohřební orgie na Býčí skále!

Pohani v Česku: Krvavé pohřební...

Na první pohled vypadá téměř obyčejně. Když se ale přiblížíte k jejímu vchodu, možná se...
VIDEO: Keifer Sutherland a jeho Bedna vod whisky

VIDEO: Keifer Sutherland a jeho...

Kiefer Sutherland (*1966) je sice hvězdou řady úspěšných...
Vlčí smečky: Jediná chvíle, kdy se Churchill opravdu bál

Vlčí smečky: Jediná chvíle, kdy...

„Nemůžeme snít o tom, že bychom britskou flotilu mohli porazit v bitvě. Naše jediná možnost spočívá...
Víte, jak funguje lidské srdce?

Víte, jak funguje lidské srdce?

V České republice jsou srdeční choroby nejčastější příčinou smrti a...
Neskutečné: Předběhli Kolumba i Řekové a Římané?

Neskutečné: Předběhli Kolumba i...

Existenci Ameriky si Evropané uvědomili až koncem 15. století. Přitom k jejím...
Pohřeb zaživa: Jakou máte šanci dostat se ven?

Pohřeb zaživa: Jakou máte šanci...

Probudíte se v naprosté tmě a tichu. Jak kolem sebe šmátráte, pochopíte, že...
VIDEO: Zbytky koncentráku z Schindlerova seznamu pokryl plevel!

VIDEO: Zbytky koncentráku z...

 V roce 1992 je polský filmový scénograf Allan Starski (*1943) postaven...
Chcete zbohatnout? Zajděte si o Vánocích pro poklad!

Chcete zbohatnout? Zajděte si o...

Muž usilovně kope. Ví, že ve sklepení domu v Lanžhotu na něj čeká hromada zlata....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.