Deset největších objevů genetiky

Genetika je vědou, která významným způsobem ovlivňuje budoucnost lidstva. Od roku 1953, kdy byla objeven model základní molekuly dědičnosti – kyseliny deoxyribonukleové (DNA), až do dnešních dnů proběhla celá řada výzkumů a bylo uskutečněno mnoho objevů. Na deseti objevech, které tuto oblast výzkumu zásadně ovlivnily, se s profesorem Ing. Jaroslavem Petrem, DrSc. z Výzkumného ústavu živočišné výroby shodl též doc. MVDr. Ivan Míšek, CSc., ředitel Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR, který je zároveň vedoucím Laboratoře genetiky a embryologie téhož ústavu. z Výzkumného ústavu živočišné výroby shodl též doc. MVDr. Ivan Míšek, CSc., ředitel Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR, který je zároveň vedoucím Laboratoře genetiky a embryologie téhož ústavu." src="https://i2.wp.com/21stoleti.cz/wp-content/images/1101808232.jpg?ssl=1" alt="Genetika je vědou, která významným způsobem ovlivňuje budoucnost lidstva. Od roku 1953, kdy byla objeven model základní molekuly dědičnosti – kyseliny deoxyribonukleové (DNA), až do dnešních dnů proběhla celá řada výzkumů a bylo uskutečněno mnoho objevů. Na deseti objevech, které tuto oblast výzkumu zásadně ovlivnily, se s profesorem Ing. Jaroslavem Petrem, DrSc. z Výzkumného ústavu živočišné výroby shodl též doc. MVDr. Ivan Míšek, CSc., ředitel Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR, který je zároveň vedoucím Laboratoře genetiky a embryologie téhož ústavu." data-recalc-dims="1" />

1953 – V anglické Cambridge představili světu dva mladíci „kód života“. James Watson a Francis Crick vytvořili model základní molekuly dědičnosti – kyseliny deoxyribonukleové (DNA). Ve vědeckých knihách byla dvoušroubovice dlouho ignorována nebo představována jako „čirá spekulace“. Obrat nastal teprve po roce 1963, když si Watson a Crick spolu s novozélandským kolegou Mauricem Wilkinsem odnesli ze Stockholmu Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Je zajímavé, že dosud největšího ohlasu ve vědeckém tisku se tomuto objevu dostalo v roce 2003, když se o něm psalo v souvislosti s jeho „zlatým“ výročím. Model Watsona a Cricka znamenal revoluci v genetice, protože z něj bylo patrné, jak vlastně dědičná informace funguje.
    
1973  –  Byl úspěšně proveden přenos genu do střevní bakterie Escherichia coli. Lidé zahájili „hrátky s geny“ a zároveň dostali strach z toho, co všechno může zvládnutí této techniky přinést. V roce 1975 se setkali nejlepší světoví genetici na památné konferenci v americkém Asilomaru, aby se dohodli, jak dále bádat a přitom nevystavit svět hrozbě vzniku nových nebezpečných organismů. V roce 1976 vzniká první biotechnologická firma  Genentech, která chce vydělat na tvorbě mikroorganismů, jejichž dědičná informace je pozměněna cíleným zásahem genových inženýrů. Jako první byl pro tyto účely využit lidský gen pro inzulín. Bakterie z Genentechu začaly v kultivačních nádobách vyrábět lék pro léčbu cukrovky. Podobných tzv. geneticky modifikovaných organismů (GMO) byl od té doby vytvořen bezpočet. Po bakteriích se lidé naučili měnit dědičnou informaci i u rostlin a živočichů.
     
1977  – Genetika dostala hned dvě metody pro čtení molekul DNA – tedy stanovení pořadí, v jakém po sobě v molekule DNA následují písmena genetického kódu. O náročnosti tehdejších postupů svědčí výrok genetika Sydneyho Brennera, který žertem navrhl čtení dědičné informace jako trest pro zločince. „Čím těžší zločin by spáchali, tím delší kus DNA by museli přečíst,“ říká žertem Brenner. Všem je jasné, že genetikům musí ulevit stroje. Ale teprve v roce 1986 je zkonstruován první automat na čtení DNA. První dědičnou informaci pozemského organismu se podařilo přečíst v roce 1983 ještě bez pomoci automatů. Patřila viru bakteriofágu lambda a skládala se z 502 písmen genetického kódu.
      
1980 – Britský genetik Alec Jeffreys vyvinul metodu detekce individuálních rozdílů mezi dědičnou informací různých lidí. Technika vešla do obecného povědomí jako DNA fingerprinting, což bychom si mohli do češtiny  volně přeložit  jako „otisk prstu z dědičné informace“. Molekulární genetika vstoupila do kriminalistiky a soudního lékařství. Úseky lidské DNA označované obvykle jako mikrosatelity vytvářejí u každého z nás jedinečnou kombinaci, takže je možné rozborem DNA prakticky se stoprocentní jistotou říci, komu DNA patří. S pomocí „otisků DNA“ už byly usvědčeny stovky těžkých zločinců, kteří by jinak unikli spravedlnost. Otisk DNA“ lze pořídit z kapky krve,  buněk na kořínku vypadlého vlasu, ze šupinky odloupnuté pokožky, z buněk sliznice ulpěných na oharku cigarety nebo okraji sklenice. Desítky nevinně odsouzených lidí naopak unikly trestu smrti, když  dodatečně zjištěný „otisk DNA“ prokázal, že zločin spáchal někdo jiný. Pomocí „otisku DNA“ se určuje totožnost obětí tragédií, jako byl útok na newyorské obchodní centrum 11. září 2001. Spolehlivě určí i otcovství. 
      
1985 – Světlo světa spatřila metoda tzv. polymerázové řetězové reakce označovaná obvykle zkratkou PCR. Duchovním otcem metody je americký genetik Cary Mullis. Pomocí PCR lze namnožit vybraný úsek dědičné informace. Z jediné molekuly lze získat prakticky libovolný počet kopií. Dá se bez přehánění říci, že drtivá většina současných genetických objevů by nebyla bez PCR možná nebo bychom na jejich uskutečnění čekali celá desetiletí. Díky PCR mohou provádět kriminalisté analýzy dědičné informace pachatele ze stop zajištěných na místě činu. Stačí, když se podaří izolovat jedinou molekulu a PCR už se postará, aby se jí opakovaným kopírováním vytvořilo tolik, že se s ní pak při dalších rozborech  nemusí šetřit. Touto metodou můžeme najít v dědičné informaci i poškozené geny a provádět tak vyšetření na dědičné choroby. Metodu si zamilovali i archeologové, protože jim dovoluje zkoumat DNA odebranou z velmi starých nálezů, kde je drtivá většina dědičné informace nenávratně zničena. Tak byla třeba provedena analýza malého zlomku dědičné informace neandrtálce.
      
1990  – Ve Spojených státech provedl William French Anderson první tzv. genovou terapii. Do češtiny bychom si mohli tento termín přeložit jako léčbu genem. Lidem trpícím dědičnou chorobou v důsledku poruchy jejich vlastního genu je do buněk vpraven cizí nenarušený gen, podle kterého si pacientův organismus vyrobí dosud chybějící bílkovinu. Andersenův pokus skončil jen částečným úspěchem. Teprve v roce 2001 se podařilo francouzskému lékaři Alanovi Fischerovi vyléčit genovou terapií tzv. bublinové děti, které mají v důsledku poruchy genu nefunkční imunitní systém a ohrožuje je i banální infekce. Zdaleka největší podíl má ale genová terapie nádorových onemocnění. Do nádoru se vnese cizí gen a podle něj se v nádorových buňkách vyrobí z jinak neškodného léku toxická látka. Po podání léku jsou zdravé buňky nezasaženy, ale nádorové buňky si podle dodaného genu vyrobí jed a samy sebe zahubí.
      
1995 –  Byla poprvé přečtena kompletní dědičná informace volně žijícího pozemského organismu. Stala se jím bakterie  Haemophilus influenzae. Na scénu vstupuje genomika – odvětví genetiky studující celé dědičné informace (tzv. genomy) rozličných organismů. Po bakteriích byly přečteny genomy kvasinek, původce malárie zimničky, hlísta Caenorhabditis elegans, mušky drozofily, včely, komára anofela, mořské sumky, ryby čtverzubce fugu, kura domácího, myši, potkana, psa. V popředí zájmu jsou i genomy rostlin. První rozluštěnou rostlinou se stal huseníček Thalův, droboučký plevel sloužící vědcům pro pokusné účely.
      
1996 – Narodila se ovce Dolly – patrně nejslavnější ovce všech dob. Stala se prvním savcem, který byl vytvořen z jediné tělní buňky dospělého zvířete jako dokonalá genetická kopie své „předlohy“. Zatímco svět se zcela zbytečně obává zneužití klonování pro tvorbu dvojníků megalomanských boháčů nebo k vytváření armád všehoschopných zabijáků, pro genetiky je metoda vynikající příležitostí pro poznání toho, jak geny vlastně fungují. Mohou zkoumat procesy, které mají na svědomí, že se buňka pokožky, svalu nebo krvinka změní na embryo, z kterého vyroste nový živočich. Zároveň je klonování obrovskou nadějí pro medicínu. Z buňky pacientova těla (třeba z pokožky) vytvoří vědci klonováním embryo a z něj vypěstují speciálním postupem masu buněk – např.srdeční svalovinu. Tu pak voperují pacientovi na poškozené místo v srdci. Jeho imunitní systém se jim nebude bránit, protože to budou pacientovy vlastní buňky „přeškolené“ klonováním z pokožky a srdeční svalovinu.
      
2000 – Šestadvacátý červen vešel do dějin jako „den G“. Právě v tento den bylo totiž ohlášeno přečtení dědičné informace člověka – když zatím jen „nahrubo“. Do pomyslného cíle dorazily hned dva týmy. Mezinárodní konsorcium Human Genome Project (HGP)  a americká soukromá společnost Celera Genomics. Celera začala stíhat HGP s několikaletým zpožděním, ale v závěru byla dokonce o něco rychlejší. Zatímco HGP utratil za „hrubé přečtení“ lidského genomu tři miliardy dolarů – lze říci, že přečtení jednoho písmene genetického kódu vyšlo na dolar – Celera vystačila s desetinou. Přesto nelze „den G“ vnímat jako dosažení konečného cíle, ale jako start nových zcela zásadních objevů. Teprve teď se dozvíme, jak vlastně lidský organismus funguje, v čem se lidé liší od zvířat a další donedávna zcela nepředstavitelné věci.
      
2004 – V Británii je založena banka pro ukládání dědičné informace pozemských živočichů ohrožených vyhynutím. Jako první jsou do ni uloženy vzorky DNA antilopy oryx, cvrčka polního a mořského koníka. Tváří v tvář masovému vymírání živočichů podnikají lidé poslední zoufalý krok k zachování alespoň části bohatství pozemské přírody. Z DNA už asi nikdo vymřelého tvora neoživí, ale alespoň si budou moci budoucí generace dělat představu, jak vypadala jeho dědičná informace. 

 

Rubriky:  Genetika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Sexuální rozmnožování na ústupu? Podle vědce ze Stanfordu se bude oplodňovat ze zkumavek

Sexuální rozmnožování na ústupu?...

Se vskutku kontroverzním názorem nedávno přišel Henry T. Greely –...
Geny ovlivňují délku působení očkovacích látek

Geny ovlivňují délku působení...

Vědcům se podařilo odhalit genetické varianty, které mají vliv na rozdílné úrovně...
Speciální laboratoř pro čtení DNA rostlin v Olomouci

Speciální laboratoř pro čtení...

Nová laboratoř pro sekvenování DNA, tedy čtení dědičné informace rostlin, byla...
Co umožňovalo denisovanům žít ve velké nadmořské výšce?

Co umožňovalo denisovanům žít ve...

Analýza čelisti nalezené na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 m n....
První primát na světě, který se narodil za použití techniky zmrazených tkání varlat

První primát na světě, který se...

Vědci z USA a Kanady poprvé použili kryokonzervovanou testikulární tkáň...
Číňané šetří čas i peníze: Klonují osvědčené policejní psy

Číňané šetří čas i peníze: Klonují...

Vycvičit dobrého policejního psa není žádná sranda. Číňané se proto rozhodli...
Vědci se vyslovili proti užívání nástrojů pro úpravu DNA

Vědci se vyslovili proti užívání...

Před čtyřmi měsíci se v Číně narodila geneticky modifikovaná dvojčata Lulu a Nana....
Snaha o napodobení mimozemské DNA v laboratoři

Snaha o napodobení mimozemské DNA...

Vědecká laboratoř se snaží vytvořit něco docela cizího, aby si mohla lépe...
Spíte dostatečně?

Spíte dostatečně?

Že je spánek důležitý asi netřeba ani zdůrazňovat. Co se ale s lidským...
Další vědec si pohrává s lidskými embryi. Podle svých slov jedná etičtěji než čínský předchůdce

Další vědec si pohrává s lidskými embryi....

Je to sotva pár měsíců, co čínský vědec He Jiankui sklidil od veřejnosti i svých...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Santiniho cyklotrasa na Vysočině

Santiniho cyklotrasa na Vysočině

Tato trasa je vhodná jako jedno či dvoudenní výlet pro milovníky historie, ale i...
Naše nejlepší aquaparky

Naše nejlepší aquaparky

Aquapark Uherské Hradiště Na východě Čech, v aquacentru v Uherském Hradišti, se...
Dáma s jehlou: Ranařka, která se „prokéruje“ na vrchol

Dáma s jehlou: Ranařka, která se...

Žena s vlasy jako uhel sahá po tetovacím strojku a ještě naposledy se...
Za historií a kulturou do Třebíče

Za historií a kulturou do Třebíče

Zaparkujeme ideálně na parkovišti přímo na Karlově náměstí, odkud je to jen...
Cyklostezka na Vysočině: Z Přibyslavi do Sázavy

Cyklostezka na Vysočině:...

Nově vybudovaná, příjemná a nenáročná trasa je ideální pro výlet s dětmi a vhodná i pro...
Dějepis jinak: Historie antikoncepce

Dějepis jinak: Historie...

Vývoj antikoncepčních prostředků si prošel dlouhou cestou. Vše...
Zřícenina hradu Štamberk a okolní kamenné moře

Zřícenina hradu Štamberk a okolní...

Kousek od Telče, na zelené turistické trase, se nachází středověká...
Veselý Kopec: Skanzen a muzeum v přírodě

Veselý Kopec: Skanzen a muzeum v...

Na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů se nachází ojedinělé muzeum v...
Nejen na zámek do Světlé nad Sázavou

Nejen na zámek do Světlé nad...

Světlá nad Sázavou se nachází asi 14 kilometrů severozápadně od...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.