Využití genetického kódu pro nanotechnologie.
Robota celého z DNA, který je velký pouze 10 nm a který kráčí po jakési kolejnici rovněž z DNA, sestrojil tým vědců z New York University. Jeho pohyb způsobují přitažlivé síly mezi tzv. komplementárními řetězci deoxyribonukleové kyseliny. 
Nohy robota i jednotlivé záchytné body na podložce, po které se pohybuje, tvoří dvě nestejně dlouhé komplementární molekuly DNA, které vytvoří dvojitou šroubovici s přesahujícím, volným koncem. Přidáme-li ještě krátký segment DNA vhodné struktury, připojí se jak na volný konec robotovy nohy, tak na volný konec DNA čnějící z podložky a zabezpečí nohu proti pohybu. Po uvolnění se může stejným způsobem napojit na jiné místo podložky a robot udělá krok. Ve skutečnosti je to spíše jakési náhodné, potácivé plazení, přesto však jde o zajímavou myšlenku a nepochybně krok vpřed v úsilí využití DNA pro nanotechnologie.
