Evropské housenky útočí na USA

Američtí vědci hledají v poslední době usilovně viry, pomocí kterých se zbaví škůdce zavlečeného z Evropy. Úspěch je ale jen částečný.Američtí vědci hledají v poslední době usilovně viry, pomocíkterých se zbaví škůdce zavlečeného z Evropy. Úspěch je alejen částečný.

Hmyz zavlečený člověkem z jednoho kontinentu na druhý může způsobit katastrofy nevídaných rozměrů, protože se díky absenci přirozených nepřátel může nekontrolovaně přemnožit. Jedním z nejznámějších nevítaných »Evropanů« z řádu motýlů (Lepidoptera) je ve Spojených státech amerických bekyně velkohlavá (Lymantria dispar), kterou za oceán převezl francouzský hvězdář E. Leopold Trouvelot v roce 1869 v bláhové naději, že se mu podaří křížením s americkými druhy vypěstovat novou rasu motýla, který bude dávat hedvábí.

Tento záměr nevyšel, zato se mu podařilo připravit obyvatelům státu Massachusetts a později i dalších států Unie nečekané útrapy – několik housenek uteklo a za dalších 20 let se bekyně tak rozmnožila, že její všežravé housenky způsobily v širokém okolí devastující holožíry a dodnes s ní američtí entomologové bojují jen se střídavými úspěchy.

Devastace přírody i lidského zdravíKoncem osmdesátých let devatenáctého století se s okrasnými růžemi dostala do Bostonu jiná její evropská příbuzná, bekyně zlatořitná (Euproctis chrysorrhea). Rovněž se rychle rozšířila, zdevastovala mnoho oblastí východního pobřeží, ale ve 30.

letech minulého století se záhadně stáhla do několika malých oblastí. V posledních letech se však housenky bekyně zlatořitné znovu objevují na různých místech východního pobřeží a ochranáři se obávají další její nekontrolovatelné invaze.

Chlupy housenek působí mnoha lidem těžké alergické reakce, vyrážky a dýchací potíže, a to je další důvod, proč se výzkumníci snaží přemnožení bekyně včas předejít. Použití konvenčních toxických insekticidů v chráněných rezervacích nepřichází v úvahu, proto se hledají další ekologicky přijatelné způsoby likvidace housenek.

Jak na ně?Jednou z nadějných metod je použití virové nákazy, kterou by se populace housenek nakazila. Vědci z univerzity státu Massachusetts v Amherstu se proto vydali hledat nemocné housenky, izolovali z nich virové částice a jejich řídkou lepkavou suspenzí v melase postříkali napadené stromy.

Během několika týdnů virová nákaza usmrtila 50-80 % housenek. Úspěch podnítil entomology k dalším úvahám o využitelnosti virů k boji s tímto škůdcem. Vypouštění namnožených virů do přírody však vyvolává pochopitelné obavy, zda a jak mohou ovlivnit jiné živočichy.

Laboratorními pokusy bylo zjištěno, že se ani příbuzní motýli virem bekyně zlatořitné nenakazí – k aktivaci pozřeného viru je totiž třeba specifického prostředí střeva housenek. Ke stejnému závěru už dříve dospěli výzkumníci zabývající se virózami bekyně velkohlavé.

Vše zatím nasvědčuje tomu, že každý druh hmyzu má svůj specifický vir. Myšlenka bojovat proti hmyzím škůdcům pomocí jejich nemocí není nic nového. U nás ji propagoval už profesor zoologie Julius Komárek ve 30.

letech minulého století a mezinárodního věhlasu v oboru patologie hmyzu dosáhl dr. Jaroslav Weiser, DrSc., zakladatel a dlouholetý vedoucí stejnojmenného oddělení Entomologického ústavu AV ČR.

BEKYNĚ PŮSOBÍ PROBLÉMY I U NÁSS bekyní velkohlavou bojují i lesníci v České republice. Deset let od svého posledního masivního výskytu se bekyně opět kriticky přemnožila a začala likvidovat listnaté lesy.

Řádí především na Hodonínsku, kde kriticky ohrozila asi 600 hektarů porostů. Desítky let staré duby, se kterými nehnou ani vichřice, tak ohrožují relativně malé housenky, které se po stovkách vydávají na cestu po kmenech stromů do horních pater koruny, kde požírají listí.

Než se promění v neškodné motýly, zvládnou zlikvidovat prakticky veškeré listy – tedy pokud jim v tom lesníci pomocí insekticidů nezabrání. Použitý biologický přípravek na hubení bekyně je speciálně vyvinutý tak, aby neměl další negativní dopady na život lesních tvorů.

Speciální bakterie působí pouze na trávicí ústrojí housenek bekyně velkohlavé, které následně hynou.

Autor: Marek Zouzalík
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Odhalené tajemství tzv. „Hippo...

Hroši patří mezi nejnebezpečnější zvířata na planetě, ročně zabijí ve své...

Medvědi mění svá stanoviště

Medvědi hnědí (Ursus arctos) na jaře, po probuzení z hibernace, mění...

Pes člověka doprovází už 23 000 let

Člověk a pes. To spojení vzniklo už v dobách, kdy i prastaré civilizace...

Nelíbejte křečky!

Důrazná doporučení pro chovatele křečků coby domácích mazlíčků vydaly...

Je třeba si to náležitě užít

Pohlavní styk není pouze aktem k zachování druhu, pro některé, jako jsou například...

Výzkum českých vědců: Drobní pěvci...

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak...

Zlatá rybka na kolečkách

Je řízení auta a jiných strojů výsadou člověka, nebo umělé...

Prasečí srdce pro lidi? Zatím...

První transplantace geneticky pozměněného prasečího srdce umírajícímu člověku na...

Elegáni v černých fracích volají...

Extrémní povětrnostní jevy jsou stále častějším a závažnějším problémem, vše zákonitě...

Pták roku 2022

Tak jako každý rok i letos ornitologové vybrali z nepřeberného množství ptáka...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Zkáza neposlušného velitele: K ostudné porážce Francouzů přispěly ovce

Zkáza neposlušného velitele: K...

Eugène Bonnier, velitel francouzské armády v Africe v 90. letech 19. století,...
14 genů pro obezitu

14 genů pro obezitu

Obezita je dle Světové zdravotnické organizace (WHO) považována za jednu z...
Jak chránit ohrožené medvědy na Lysé hoře? Pomohou speciální mince

Jak chránit ohrožené medvědy na...

Na krásy české horské přírody a ohrožené šelmy v ní žijící se snaží...
Základna pro invazi: Římané na britské ostrovy zaútočili od Amsterodamu

Základna pro invazi: Římané na...

Na nizozemském pobřeží nedávno badatelé našli cca 2000 let starou pevnost....
Neuralink zahájí klinické testy na lidech

Neuralink zahájí klinické testy...

Implantáty, které by podle Elona Muska, spolumajitele společnosti,...
Medvědi mění svá stanoviště

Medvědi mění svá stanoviště

Medvědi hnědí (Ursus arctos) na jaře, po probuzení z hibernace, mění...
Kolonizátoři podcenili kartografii: Fiasku Italů pomohla špatná mapa

Kolonizátoři podcenili kartografii:...

Nejslabší z evropských koloniálních mocností je na konci 19. století...
Kdy antibiotika nepomůžou?

Kdy antibiotika nepomůžou?

V zimě již klasicky vrcholí sezóna respiračních onemocnění a stoupá také...
Nelíbejte křečky!

Nelíbejte křečky!

Důrazná doporučení pro chovatele křečků coby domácích mazlíčků vydaly...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.