Domů     Příroda
Evropské housenky útočí na USA
21.stoleti 21.7.2004

Američtí vědci hledají v poslední době usilovně viry, pomocí
kterých se zbaví škůdce zavlečeného z Evropy. Úspěch je ale
jen částečný.
Američtí vědci hledají v poslední době usilovně viry, pomocíkterých se zbaví škůdce zavlečeného z Evropy. Úspěch je alejen částečný.

Hmyz zavlečený člověkem z jednoho kontinentu na druhý může způsobit katastrofy nevídaných rozměrů, protože se díky absenci přirozených nepřátel může nekontrolovaně přemnožit. Jedním z nejznámějších nevítaných »Evropanů« z řádu motýlů (Lepidoptera) je ve Spojených státech amerických bekyně velkohlavá (Lymantria dispar), kterou za oceán převezl francouzský hvězdář E. Leopold Trouvelot v roce 1869 v bláhové naději, že se mu podaří křížením s americkými druhy vypěstovat novou rasu motýla, který bude dávat hedvábí. Tento záměr nevyšel, zato se mu podařilo připravit obyvatelům státu Massachusetts a později i dalších států Unie nečekané útrapy – několik housenek uteklo a za dalších 20 let se bekyně tak rozmnožila, že její všežravé housenky způsobily v širokém okolí devastující holožíry a dodnes s ní američtí entomologové bojují jen se střídavými úspěchy.

Devastace přírody i lidského zdraví
Koncem osmdesátých let devatenáctého století se s okrasnými růžemi dostala do Bostonu jiná její evropská příbuzná, bekyně zlatořitná (Euproctis chrysorrhea). Rovněž se rychle rozšířila, zdevastovala mnoho oblastí východního pobřeží, ale ve 30. letech minulého století se záhadně stáhla do několika malých oblastí. V posledních letech se však housenky bekyně zlatořitné znovu objevují na různých místech východního pobřeží a ochranáři se obávají další její nekontrolovatelné invaze. Chlupy housenek působí mnoha lidem těžké alergické reakce, vyrážky a dýchací potíže, a to je další důvod, proč se výzkumníci snaží přemnožení bekyně včas předejít. Použití konvenčních toxických insekticidů v chráněných rezervacích nepřichází v úvahu, proto se hledají další ekologicky přijatelné způsoby likvidace housenek.

Jak na ně?
Jednou z nadějných metod je použití virové nákazy, kterou by se populace housenek nakazila. Vědci z univerzity státu Massachusetts v Amherstu se proto vydali hledat nemocné housenky, izolovali z nich virové částice a jejich řídkou lepkavou suspenzí v melase postříkali napadené stromy. Během několika týdnů virová nákaza usmrtila 50-80 % housenek. Úspěch podnítil entomology k dalším úvahám o využitelnosti virů k boji s tímto škůdcem. Vypouštění namnožených virů do přírody však vyvolává pochopitelné obavy, zda a jak mohou ovlivnit jiné živočichy. Laboratorními pokusy bylo zjištěno, že se ani příbuzní motýli virem bekyně zlatořitné nenakazí – k aktivaci pozřeného viru je totiž třeba specifického prostředí střeva housenek. Ke stejnému závěru už dříve dospěli výzkumníci zabývající se virózami bekyně velkohlavé. Vše zatím nasvědčuje tomu, že každý druh hmyzu má svůj specifický vir. Myšlenka bojovat proti hmyzím škůdcům pomocí jejich nemocí není nic nového. U nás ji propagoval už profesor zoologie Julius Komárek ve 30. letech minulého století a mezinárodního věhlasu v oboru patologie hmyzu dosáhl dr. Jaroslav Weiser, DrSc., zakladatel a dlouholetý vedoucí stejnojmenného oddělení Entomologického ústavu AV ČR.

BEKYNĚ PŮSOBÍ PROBLÉMY I U NÁS
S bekyní velkohlavou bojují i lesníci v České republice. Deset let od svého posledního masivního výskytu se bekyně opět kriticky přemnožila a začala likvidovat listnaté lesy. Řádí především na Hodonínsku, kde kriticky ohrozila asi 600 hektarů porostů. Desítky let staré duby, se kterými nehnou ani vichřice, tak ohrožují relativně malé housenky, které se po stovkách vydávají na cestu po kmenech stromů do horních pater koruny, kde požírají listí. Než se promění v neškodné motýly, zvládnou zlikvidovat prakticky veškeré listy – tedy pokud jim v tom lesníci pomocí insekticidů nezabrání. Použitý biologický přípravek na hubení bekyně je speciálně vyvinutý tak, aby neměl další negativní dopady na život lesních tvorů. Speciální bakterie působí pouze na trávicí ústrojí housenek bekyně velkohlavé, které následně hynou.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Podle nejnovější studie přispívá vlastnictví psa nebo kočky k tomu, že si lidé zachovávají i s přibývajících věkem některé mozkové funkce, což je pro stárnoucí světovou populaci dobrou zprávou. Vlastnictví ptáků nebo ryb kupodivu takový pozitivní vliv na lidský mozek nemá. Globální populace stárne, což zvyšuje míru výskytu demence. Podle Světové zdravotnické organizace jich v […]
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Objevy Příroda 9.7.2025
Křehké, chutné, plné vitamínů a antioxidantů – klíčky si v posledních letech našly pevné místo ve zdravé kuchyni. Nový český výzkum nyní přináší převratnou inovaci v jejich pěstování. Vědecký tým z CARC vedený Ing. Eliškou Kováříkovou, Ph.D. objevil způsob, jak klíčení spojit s fermentací pomocí mléčných bakterií. Výsledkem jsou klíčky s delší trvanlivostí, ochranou proti kontaminaci a zároveň […]
Více než 400 primitivních koster prehistorických velryb bylo nalezeno v egyptském údolí Wadi Al-Hitan, což v překladu znamená „Údolí velryb“. Jejich zkoumání nabízí unikátní pohled na vývoj těchto tvorů, zejména jejich přerod ze suchozemských na mořské živočichy. Údolí velryb se nachází v egyptské saharské poušti. Místo bylo během pozdního eocénu, tedy v období před 55,8 […]
Objevy Příroda 7.7.2025
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost rostlin může významně ovlivnit, kolik uhlíku se ukládá do půdy.   Klíčem je ale správné místo a správné podmínky – jinak […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz