Evropské housenky útočí na USA

Američtí vědci hledají v poslední době usilovně viry, pomocí
kterých se zbaví škůdce zavlečeného z Evropy. Úspěch je ale
jen částečný.
Američtí vědci hledají v poslední době usilovně viry, pomocíkterých se zbaví škůdce zavlečeného z Evropy. Úspěch je alejen částečný.

Hmyz zavlečený člověkem z jednoho kontinentu na druhý může způsobit katastrofy nevídaných rozměrů, protože se díky absenci přirozených nepřátel může nekontrolovaně přemnožit. Jedním z nejznámějších nevítaných »Evropanů« z řádu motýlů (Lepidoptera) je ve Spojených státech amerických bekyně velkohlavá (Lymantria dispar), kterou za oceán převezl francouzský hvězdář E. Leopold Trouvelot v roce 1869 v bláhové naději, že se mu podaří křížením s americkými druhy vypěstovat novou rasu motýla, který bude dávat hedvábí. Tento záměr nevyšel, zato se mu podařilo připravit obyvatelům státu Massachusetts a později i dalších států Unie nečekané útrapy – několik housenek uteklo a za dalších 20 let se bekyně tak rozmnožila, že její všežravé housenky způsobily v širokém okolí devastující holožíry a dodnes s ní američtí entomologové bojují jen se střídavými úspěchy.

Devastace přírody i lidského zdraví
Koncem osmdesátých let devatenáctého století se s okrasnými růžemi dostala do Bostonu jiná její evropská příbuzná, bekyně zlatořitná (Euproctis chrysorrhea). Rovněž se rychle rozšířila, zdevastovala mnoho oblastí východního pobřeží, ale ve 30. letech minulého století se záhadně stáhla do několika malých oblastí. V posledních letech se však housenky bekyně zlatořitné znovu objevují na různých místech východního pobřeží a ochranáři se obávají další její nekontrolovatelné invaze. Chlupy housenek působí mnoha lidem těžké alergické reakce, vyrážky a dýchací potíže, a to je další důvod, proč se výzkumníci snaží přemnožení bekyně včas předejít. Použití konvenčních toxických insekticidů v chráněných rezervacích nepřichází v úvahu, proto se hledají další ekologicky přijatelné způsoby likvidace housenek.

Jak na ně?
Jednou z nadějných metod je použití virové nákazy, kterou by se populace housenek nakazila. Vědci z univerzity státu Massachusetts v Amherstu se proto vydali hledat nemocné housenky, izolovali z nich virové částice a jejich řídkou lepkavou suspenzí v melase postříkali napadené stromy. Během několika týdnů virová nákaza usmrtila 50-80 % housenek. Úspěch podnítil entomology k dalším úvahám o využitelnosti virů k boji s tímto škůdcem. Vypouštění namnožených virů do přírody však vyvolává pochopitelné obavy, zda a jak mohou ovlivnit jiné živočichy. Laboratorními pokusy bylo zjištěno, že se ani příbuzní motýli virem bekyně zlatořitné nenakazí – k aktivaci pozřeného viru je totiž třeba specifického prostředí střeva housenek. Ke stejnému závěru už dříve dospěli výzkumníci zabývající se virózami bekyně velkohlavé. Vše zatím nasvědčuje tomu, že každý druh hmyzu má svůj specifický vir. Myšlenka bojovat proti hmyzím škůdcům pomocí jejich nemocí není nic nového. U nás ji propagoval už profesor zoologie Julius Komárek ve 30. letech minulého století a mezinárodního věhlasu v oboru patologie hmyzu dosáhl dr. Jaroslav Weiser, DrSc., zakladatel a dlouholetý vedoucí stejnojmenného oddělení Entomologického ústavu AV ČR.

BEKYNĚ PŮSOBÍ PROBLÉMY I U NÁS
S bekyní velkohlavou bojují i lesníci v České republice. Deset let od svého posledního masivního výskytu se bekyně opět kriticky přemnožila a začala likvidovat listnaté lesy. Řádí především na Hodonínsku, kde kriticky ohrozila asi 600 hektarů porostů. Desítky let staré duby, se kterými nehnou ani vichřice, tak ohrožují relativně malé housenky, které se po stovkách vydávají na cestu po kmenech stromů do horních pater koruny, kde požírají listí. Než se promění v neškodné motýly, zvládnou zlikvidovat prakticky veškeré listy – tedy pokud jim v tom lesníci pomocí insekticidů nezabrání. Použitý biologický přípravek na hubení bekyně je speciálně vyvinutý tak, aby neměl další negativní dopady na život lesních tvorů. Speciální bakterie působí pouze na trávicí ústrojí housenek bekyně velkohlavé, které následně hynou.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Projekt na záchranu antilop Derbyho: 14 mláďat a 800 proškolených studentů

Projekt na záchranu antilop Derbyho:...

Už několik let je Safari Park Dvůr Králové významně zapojen do aktivit...
I strnadi mají nářečí.

I strnadi mají nářečí.

Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě...
Přátelské soužití s netopýry: Nizozemské město kvůli nim zavedlo červené osvětlení

Přátelské soužití s netopýry:...

Nizozemské město Zuidhoek-Nieuwkoop bychom mohli jen stěží kritizovat za nedostatečné...
Rozzuří býka výhradně rudá barva? Pouhý mýtus!

Rozzuří býka výhradně rudá barva?...

„Zapůsobilo ta na něj jako rudý hadr na býka,” říkávají lidé s oblibou,...
Hroši ve dvorském safari parku si užívají letní teploty

Hroši ve dvorském safari parku si...

Teplé červnové počasí tráví hroši ve dvorském safari parku svou oblíbenou...
Co mají schránky ramenonožců společného s klimatickými změnami a letectvím?

Co mají schránky ramenonožců...

Světové oceány jsou místem, kde život vzniká. V uplynulých 500 milionech se...
Světové hvězdy na výstavě v Safari Parku Dvůr Králové vyzývají k omezení obchodu s ohroženými druhy

Světové hvězdy na výstavě v Safari Parku...

V rámci kampaně OSN s názvem Wild for Life upozorňují na problematiku...
Velká výstava bezobratlých v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK

Velká výstava bezobratlých v...

Botanická zahrada PřF UK v Praze ožije v první polovině června nejrůznější “havětí”....
Smrt rukou člověka: Velemlok čínský je na pokraji vyhubení

Smrt rukou člověka: Velemlok...

Velemlok čínský (Andrias davidianus) je největším mlokem na světě, dosahujícím...
Příběh zubrů v loveckém zámku Ohrada

Příběh zubrů v loveckém zámku...

Věděli jste, že v roce 1923 na světě zbylo pouze 53 zubrů? Příběh zubra,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh utrženého sluchátka

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh...

Lze si představit současnou civilizaci bez mobilů? Asi těžko. Telefony mohou...
100 let španělské chřipky: Masová vražedkyně si oběti nevybírala!

100 let španělské chřipky: Masová...

Rok 1918 se nese v duchu prolité krve. Světem už čtvrtý rok cloumá...
Octová dieta: Bizarním prostředkem ke zhubnutí se tráví i lord Byron

Octová dieta: Bizarním prostředkem...

Lžičce jablečného octu před každým jídlem údajně vděčí za své postavy i...
Jaké bude marťanské menu?

Jaké bude marťanské menu?

O pilotovaném letu k Marsu se v odborných i laických kruzích hovoří poměrně...
Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tužka: Svět s ní píše už 460 let!

Tenký váleček grafitu zasazený do kousku dřeva. Snadno se s ním píše, napsané...
Frank: Město, na které dopadne 90 milionů tun skály!

Frank: Město, na které dopadne 90...

Když je něco pevné jako skála, tak to ještě nemusí být pevné. A když...
VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí žít ve speciální bublině

VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí...

Vzácná porucha imunity má za následek to, že dítě musí žít...
Proč si čeští diplomati dovolil kritizovat samotného papeže?

Proč si čeští diplomati dovolil...

Nikdo dodnes přesně neví, kdo panoš Jaroslav vlastně byl! Například historik...
Průzkum: Manželství zdraví neprospívá!

Průzkum: Manželství zdraví...

Dlouhá léta se čtenáři společenských rubrik mohli seznamovat s výzkumy, že...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.