Domů     Vesmír
10 největších objevů v astronomii v roce 2003
21.stoleti
od 21.stoleti 21.7.2004

10 největších objevů v astronomii v roce 2003 podle Marcela Grüna, ředitele Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy10 největších objevů v astronomii v roce 2003 podle Marcela Grüna, ředitele Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy

1. Nástup exaktních kosmologických pozorování, především potvrzení, že temná hmota a skrytá energie hrají ve vesmíru rozhodující roli (a jen 4 % hmoty je v »normálním« stavu); dále zjištění, že stáří vesmíru je s velkou přesností 13,7 mld. let a že hvězdy začaly vznikat již cca 200 mil. r. po »velkém třesku«.

2. Objev největší známé velkoprostorové struktury ve vesmíru, tzv. Sloanovy velké zdi. Jde o řetězec několika tisíc galaxií, dlouhý 1,4 miliardy světelných roků ve vzdálenosti asi miliardy světelných roků, od nás (na obloze se podél galaktického rovníku táhne v délce téměř 700). Je tedy přibližně dvakrát větší než tzv. Velká zeď, objevená v roce 1989.

3. Fascinující pokračování nejrozsáhlejší prohlídky hvězdné oblohy – Sloan Digital Sky Survey, během níž získáváme 5 MB dat/s. R. 2003 byl získán portrét již čtvrtiny oblohy v 5 barvách až do 23. magnitudy (jednotky pro měření hvězdné velikosti), zaznamenávající mj. přes půl miliardy galaxií – celkem zatím 15 TB informací! I když prohlídka zdaleka není u konce, už nyní tento unikátní homogenní statistický soubor informací o stovkách milionů těles odhaluje řadu dosud neznámých objektů.

4. Rekordní »hluboký pohled« kamerou Hubbleova kosmického dalekohledu. Kumulovaná délka expozice malého kousku oblohy v souhvězdí Andromedy (asi stupeň od galaxie M 31) trvala tři a půl dne a zachytila hvězdy slabé pouhých 31 magnitud, tedy asi šestmiliardkrát slabší, než můžeme vidět bez dalekohledu! Na ploše oblohy, odpovídající pohledu na zrnko písku v natažené ruce, bylo zobrazeno asi 300 tisíc hvězd a několik tisíc galaxií!


5. Objev dosud neznámé nejbližší trpasličí galaxie, zachycené naší galaxií, avšak pozorovatelné pouze v infračerveném oboru záření. Má hmotnost asi miliardy Sluncí. Leží v souhvězdí Malého psa, 42 000 světel. roků od středu galaxie a jen 25 000 sv. r. od nás.

6. Z nových pozorování Hubbleova kosmického dalekohledu pozorování nejchladnějšího známého místa ve vesmíru. Nachází se v souhvězdí Kentaura v mlhovině zv. Bumerang (nebo také Motýlek), vzdálené 5000 světel. roků. Díky rychlému rozpínání plynné obálky (asi 140 000 km/s) směrem od centrální hvězdy se materiál mlhoviny ochladil až na -272°C, tj. méně, než má reliktní (užívá se též fosilní) záření hvězdného pozadí a pouhý stupeň nad hranicí absolutní nuly.

7. Výrazné zlepšení našich znalostí o počátečních stadiích vývoje hvězd, zejm. díky pozorování v infračerveném oboru záření novou vesmírnou observatoří Spitzer Space Telescope (dř. SIRTF), vypuštěnou do vesmíru v srpnu 2003 (4. velká observatoř NASA – po Hubble Space Telescope, Compton Gamma Ray Observatory, Chandra X-ray Observatory). Již první výsledky jsou fascinující – např. detaily v »kolébce hvězd« v mlhovině Tarantula ze sousední galaxie zvané Velké mračno Magellanovo, obsahující nejhmotnější známé hvězdy. V infračerveném oboru záření tento dalekohled poprvé odkryl závoje hvězdných plynů a prachu a pronikl do míst, která byla pro pozorování ve spektru viditelného světla dosud skryta.

8. Nové poznatky z výzkumu závěrečné fáze vývoje hvězd – neutronových hvězd – a objev kvarkových hvězd. Při studiu pulzaru (neutronová hvězda vysílající pravidelné záblesky) v Krabí mlhovině bylo zjištěno, že za některými silnými radiovými záblesky pulzarů (složenými ze záblesků o trvání několika nanosekund) jsou zřejmě objekty o velikosti pod 1 metr. Dva nově pozorované objekty se vymykají dosavadním teoriím neutronových hvězd. RX J1856.5-3754 má průměr pouhých 11 km – příliš málo na to, aby šlo o neutronovou hvězdu. 3C58 je zase nečekaně chladná – fyzikální modely vzniku a vlastností neutronových hvězd zřejmě tedy mají závažné nedostatky. Podle výsledků observatoře Chandra není látka složená pouze z neutronů tou nejextrémnější fází vývoje hvězdného materiálu. Ten se v obou případech skládá nikoli z neutronů, ale z kvarků – základních stavebních prvků elementárních částic.

9. Pozorování Slunce novým švédským dalekohledem na Kanárských ostrovech, umožňujícím získání třírozměrných zobrazení fotosféry, a studium mimořádně vysoké sluneční aktivity na podzim 2003, kdy se mj. 4. 11. na okraji slunečního disku objevila jedna z největších skvrn a vzápětí došlo k dosud nejsilnější známé sluneční erupci: původně byla klasifikována X28, později X48.

10. Nové poznatky o planetkách, především objev první planetky typu Trojan (tj. na dráze 600 od planety) u Neptunu, zjištění podvojnosti první transneptunické planetky a po 66 letech znovuobjevení planetky Hermes (poprvé 1937), která se nadto ukázala být rovněž podvojná.
MARCEL GRÜN

reklama
Související články
Pomocí radioteleskopu ALMA astronomové zachytili známky ‚horké skvrny‘ obíhající kolem superhmotné černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší Galaxie. Objev vědcům pomůže lépe pochopit dynamické okolní prostředí dosud obestřené řadou tajemství. „Domníváme se, že pozorujeme bublinu horkého plynu kroužící kolem Sagitarius A* po oběžné dráze, která je svou velikostí srovnatelná s drahou […]
Druhou největší planetu Sluneční soustavy si snad ani nelze představit bez jeho ozdoby v podobě prstenců. Tento šperk je přitom jen dočasný. Vznikl teprve před 160 miliony lety a za nějakých 100 000 000 let zase kvůli srážkám s mikrometeority zcela zmizí. Od roku 2004 do roku 2017 dělala Saturnu společnost sonda NASA Cassini. Ta […]
Od tzv. nejhoršího dne v historii planety již uplynulo více než 66 milionů let. Tehdy dopadl do oblasti dnešního mexického zálivu asteroid Chicxulub, kterému se podařilo uvrhnout Zemi do doby temna. Trvalo miliony let, než se ekosystém vzpamatoval. Vědci se nyní obávají toho, kdy dopadne další takový zabiják života. Mnoho odborníků je přesvědčeno, že vesmírné […]
Za čtyři miliardy let bude naše planeta již dávno neobyvatelná a Slunce se bude připravovat na proměnu v rudého obra. Naše galaxie ovšem bude mít poněkud jiné starosti. V té době totiž začne splývat s galaxií Andromeda, což potrvá ještě další dvě miliardy let. Poté se na vesmírné mapě objeví nový útvar, galaxie, která v […]
K tomu, aby se mohly do vesmíru hrnout „davy“ turistů, je nejprve třeba vyřešit otázku jejich pobytu. Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) bude nejspíš otevřen vůbec první vesmírný hotel. Dovolená na Havaji bude brzy passé, v kurzu budou cesty do vesmíru. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro ambiciózní plán, a to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz