Domů     Vesmír
10 největších objevů v astronomii v roce 2003
21.stoleti
od 21.stoleti 21.7.2004

10 největších objevů v astronomii v roce 2003 podle Marcela Grüna, ředitele Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy10 největších objevů v astronomii v roce 2003 podle Marcela Grüna, ředitele Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy

1. Nástup exaktních kosmologických pozorování, především potvrzení, že temná hmota a skrytá energie hrají ve vesmíru rozhodující roli (a jen 4 % hmoty je v »normálním« stavu); dále zjištění, že stáří vesmíru je s velkou přesností 13,7 mld. let a že hvězdy začaly vznikat již cca 200 mil. r. po »velkém třesku«.

2. Objev největší známé velkoprostorové struktury ve vesmíru, tzv. Sloanovy velké zdi. Jde o řetězec několika tisíc galaxií, dlouhý 1,4 miliardy světelných roků ve vzdálenosti asi miliardy světelných roků, od nás (na obloze se podél galaktického rovníku táhne v délce téměř 700). Je tedy přibližně dvakrát větší než tzv. Velká zeď, objevená v roce 1989.

3. Fascinující pokračování nejrozsáhlejší prohlídky hvězdné oblohy – Sloan Digital Sky Survey, během níž získáváme 5 MB dat/s. R. 2003 byl získán portrét již čtvrtiny oblohy v 5 barvách až do 23. magnitudy (jednotky pro měření hvězdné velikosti), zaznamenávající mj. přes půl miliardy galaxií – celkem zatím 15 TB informací! I když prohlídka zdaleka není u konce, už nyní tento unikátní homogenní statistický soubor informací o stovkách milionů těles odhaluje řadu dosud neznámých objektů.

4. Rekordní »hluboký pohled« kamerou Hubbleova kosmického dalekohledu. Kumulovaná délka expozice malého kousku oblohy v souhvězdí Andromedy (asi stupeň od galaxie M 31) trvala tři a půl dne a zachytila hvězdy slabé pouhých 31 magnitud, tedy asi šestmiliardkrát slabší, než můžeme vidět bez dalekohledu! Na ploše oblohy, odpovídající pohledu na zrnko písku v natažené ruce, bylo zobrazeno asi 300 tisíc hvězd a několik tisíc galaxií!


5. Objev dosud neznámé nejbližší trpasličí galaxie, zachycené naší galaxií, avšak pozorovatelné pouze v infračerveném oboru záření. Má hmotnost asi miliardy Sluncí. Leží v souhvězdí Malého psa, 42 000 světel. roků od středu galaxie a jen 25 000 sv. r. od nás.

6. Z nových pozorování Hubbleova kosmického dalekohledu pozorování nejchladnějšího známého místa ve vesmíru. Nachází se v souhvězdí Kentaura v mlhovině zv. Bumerang (nebo také Motýlek), vzdálené 5000 světel. roků. Díky rychlému rozpínání plynné obálky (asi 140 000 km/s) směrem od centrální hvězdy se materiál mlhoviny ochladil až na -272°C, tj. méně, než má reliktní (užívá se též fosilní) záření hvězdného pozadí a pouhý stupeň nad hranicí absolutní nuly.

7. Výrazné zlepšení našich znalostí o počátečních stadiích vývoje hvězd, zejm. díky pozorování v infračerveném oboru záření novou vesmírnou observatoří Spitzer Space Telescope (dř. SIRTF), vypuštěnou do vesmíru v srpnu 2003 (4. velká observatoř NASA – po Hubble Space Telescope, Compton Gamma Ray Observatory, Chandra X-ray Observatory). Již první výsledky jsou fascinující – např. detaily v »kolébce hvězd« v mlhovině Tarantula ze sousední galaxie zvané Velké mračno Magellanovo, obsahující nejhmotnější známé hvězdy. V infračerveném oboru záření tento dalekohled poprvé odkryl závoje hvězdných plynů a prachu a pronikl do míst, která byla pro pozorování ve spektru viditelného světla dosud skryta.

8. Nové poznatky z výzkumu závěrečné fáze vývoje hvězd – neutronových hvězd – a objev kvarkových hvězd. Při studiu pulzaru (neutronová hvězda vysílající pravidelné záblesky) v Krabí mlhovině bylo zjištěno, že za některými silnými radiovými záblesky pulzarů (složenými ze záblesků o trvání několika nanosekund) jsou zřejmě objekty o velikosti pod 1 metr. Dva nově pozorované objekty se vymykají dosavadním teoriím neutronových hvězd. RX J1856.5-3754 má průměr pouhých 11 km – příliš málo na to, aby šlo o neutronovou hvězdu. 3C58 je zase nečekaně chladná – fyzikální modely vzniku a vlastností neutronových hvězd zřejmě tedy mají závažné nedostatky. Podle výsledků observatoře Chandra není látka složená pouze z neutronů tou nejextrémnější fází vývoje hvězdného materiálu. Ten se v obou případech skládá nikoli z neutronů, ale z kvarků – základních stavebních prvků elementárních částic.

9. Pozorování Slunce novým švédským dalekohledem na Kanárských ostrovech, umožňujícím získání třírozměrných zobrazení fotosféry, a studium mimořádně vysoké sluneční aktivity na podzim 2003, kdy se mj. 4. 11. na okraji slunečního disku objevila jedna z největších skvrn a vzápětí došlo k dosud nejsilnější známé sluneční erupci: původně byla klasifikována X28, později X48.

10. Nové poznatky o planetkách, především objev první planetky typu Trojan (tj. na dráze 600 od planety) u Neptunu, zjištění podvojnosti první transneptunické planetky a po 66 letech znovuobjevení planetky Hermes (poprvé 1937), která se nadto ukázala být rovněž podvojná.
MARCEL GRÜN

reklama
Související články
Společnost Honda podepsala smlouvu o výzkumu a vývoji s japonskou kosmickou agenturou Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA) týkající se „systému oběhu obnovitelné energie“, který má dodávat elektřinu pro zachování funkčnosti životního prostoru a různých systémů lunárních vozítek. Na základě této smlouvy agentura JAXA pověří společnost Honda, aby nejprve provedla koncepční studie a poté do konce […]
Možná se k vám už dostaly zastrašující zprávy, které uvádějí, že existuje značné riziko, že Asteroid 2023 BU v blízké budoucnosti zasáhne Zemi. Asteroid 2023 BU je známý jako Near Earth Object (nebo NEO), tedy asteroid, jehož dráha je blízko protnutí dráhy Země. Tyto asteroidy jsou velmi pečlivě sledovány a díky vysoce přesnému pozorování polohy a […]
Těžko hledat ikoničtější snímek vlajky než ten, na kterém astronaut Buzz Aldrin stojí vedle prvního amerického praporu na Měsíci. Přitom vlajka zapíchnutá do země má určité historické konotace. Ještě začátkem 20. století zapíchnutí vlajky znamenalo automatické přičlenění daného území k té které zemi. Znamenaly snad v roce 1969 hvězdy a pruhy na Měsíci založení americké […]
Naděje, které astronomové vkládali do Webbova teleskopu, se zatím beze zbytku naplňují. Snímky, které ze vzdálenosti jeden a půl milionu kilometru zasílá, jsou vskutku dechberoucí. A nyní zaznamenal další úspěch: objevil svou první exoplanetu. Pozoruhodné je, že se nejedná o žádného horkého Jupitera či podobně velkou planetu. Těleso, které Webbův teleskop objevil, je téměř stejně […]
Od příštího týdne na dalších pár neděl zvedněte hlavy k noční obloze. Daleko od měst malými dalekohledy, nebo i pouhýma očima, můžete spatřit poměrně vysoko nad obzorem kometu C/2022 E3 ZTF. Kometa bude nejlépe viditelná od druhé poloviny ledna do první poloviny února, v průběhu noci velmi vysoko nad hlavou a takřka měsíc bude cirkumpolární […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz