Domů     Příroda
Voda od A do Z
21.stoleti 22.6.2004

Zdánlivě prostá sloučenina kyslíku a vodíku (H20) je nezbytnou podmínkou života. Přitom 99,73 % vodních zásob představuje obyčejná voda s atomovou hmotností vodíku 1 a kyslíku 16. Chceme stručně ukázat, v jakých pestrých formách se může objevovat.Zdánlivě prostá sloučenina kyslíku a vodíku (H20) je nezbytnou podmínkou života. Přitom 99,73 % vodních zásob představuje obyčejná voda s atomovou hmotností vodíku 1 a kyslíku 16. Chceme stručně ukázat, v jakých pestrých formách se může objevovat.

Antarktická konvergence – oblast v Jižním oceánu, kde se chladné antarktické vody setkávají s teplejšími severními a klesají (vzhledem k rozdílu teplot) pod ně.

Bahenní sopka – útvar, který vznikl na místech výstupu vodních par či plynů z jílovitých či bahnitých půd. Připomíná pravé vulkány. Bahenní sopky  se vyskytují v sopečných oblastech v podobě horkých, často zakalených a zabahněných, pramenů. Barevná škála bahna zahrnuje žlutou, červenou, červenohnědou až černou – podle množství oxidů železa a manganu.

Cyklonální mořské proudy – uzavřené cirkulace mořských proudů v každém oceánu. Jsou shodné s cirkulací vzduchu okolo cyklon (oblastí nízkého tlaku vzduchu). Centra cyklon a cirkulací jsou v oblastech asi 60 -65° geografických šířek.

Čepelatky – velké skupiny hnědých řas, které jsou pod vodní hladinou ukotveny na dno vlákny zvanými rhizoidy (připomínají kořínky) a vytvářejí rozsáhlý porost v mírných a severních mořích. Rekordmanem je Macrocystis pyrifera, který dorůstá do délky 60 metrů.

Desková tektonika – vychází z faktu, že zemský povrch je složen z velkých desek, které se pohybují. Při nárazech způsobují vulkanickou činnost a zemětřesení. V hlubokomořských příkopech přitom dochází k podsouvání desek a dalším i závažným jevům. Tyto pohyby zásadně mění utváření Země a jejího podnebí.

Emerzie – (z lat. emergene = vynořovat se) vynořování pevniny z oceánu či moře, pohyb mořského dna. Jedná se o velice důležitý a častý proces v geologické minulosti Země.

Fotické pásmo – povrchové pásmo vody v mořích a oceánech, do kterého proniká dostatečné množství světla, aby tam  mohlo docházet k fotosyntéze.

Gejzír geotermální – silný proud vařící vody tryskající ze žhavého zemského nitra. Doprovodným jevem jsou oblaka jedovatých horkých plynů a jezera bublajícího žhavého bahna. (Znalci za nejúžasnější geotermální krajinu označují oblast Rotorua na novozélandském Severním ostrově. Tam erupci hory Tarawera roku 1886 připomínají vroucí prameny a smaragdově zelená i oranžová jezírka. Na vulkanickém Islandu využívají gejzírů jako zdroje přírodního tepla i k vytápění domů, skleníků aj. „Pára“ z podzemí pohání elektrárny.

Hydrosféra – nesouvislý vodní obal Země. Zahrnuje vodstvo oceánů, moří s a povrchové vody souše (jezer, vodních nádrží, řek), v širším slova smyslu i vodu v půdě, podzemní, vázanou v ledovcích a sněhu, atmosféře. Patří sem i voda v živých organismech, která tvoří 60 – 99,7 % jejich objemu. Největší množství vody má tekuté skupenství, přičemž 97 % celkových vodních zásob na planetě tvoří slaná voda mořská. Ledovce pokrývají asi 11% povrchu souše

Chemogenní sedimenty – vznikají chemickými procesy, vylučováním z vodního roztoku (např. na dně moří) nebo pocházejí ze studených i teplých pramenů. Mezi chemogenní sedimenty patří mj. fosfáty či vápence chemického původu

Infiltrace – vsakování, pronikání povrchových vod do půdy k úrovni podzemní vody. Infiltrace značně závisí na fyzikálních vlastnostech půdy, její propustnosti apod

Japonský příkop – podélný podmořský příkop v západní části Tichého oceánu podél ostrova Honšú. Maximální hloubka je 8412 m. Jedná se o velice aktivní seismickou oblast, což se projevuje značným množstvím o zemětřesení.

Korálový svah – okraj korálového útesu, který je obrácen k moři, přičemž se příkře svažuje do hluboké vody. (Taková místa si oblíbili a hojně obývají rozmanití vodní živočichové.)

Ledový štít – rozsáhlá a silná vrstva ledu, která pokrývá značné plochy souše. (Někdy se používá – zejména v případě zemských pólů – označení »ledová čepička.«)

Meandr (podle řeky řecky pojmenované Maiandros, turecky Menderos v jihozápadním Turecku) – říční zákrut vytvořený boční erozí toku. Tato odchylka říčního toku od přímého směru mívá podobu zatáčky, pravidelného oblouku. Volné meandry vznikají především v náplavových rovinách.

Nekton – obecné označení pro volně plovoucí mořské živočichy, pohybující
se vlastní silou. (Opakem je plankton -pasivně se vznášející a unášený mořskými proudy.)

Oceán (z řeckého ókeános – velká řeka obtékající celou Zem) – v širším smyslu označení vodstva všech světových oceánů obklopujících pevninu. Oceány tvoří 94 % hydrosféry (viz). Celkem zabírají plochu 361 milionů km2, což představuje asi 71 % plochy všeho zemského povrchu (z rozlohy severní polokoule 61 %, jižní 81 %). Průměrná hloubka je 3795 m, maximum 11 034 m dosahuje Mariánský příkop v Tichém oceánu. (Tento největší světový oceán o rozloze 180 milionů km2 se také nazývá Pacifický.)

Povodí – území, ze kterého všechna povrchová voda odtéká do jedné hlavní řeky. Celý povrch povodí má spád úbočí směřující k této řece a jejímu ústí. (V nejširším slova smyslu se může týkat i oceánu – viz.)

Rozvodí – hranice oddělující dvě sousední povodí (viz) řek. Čára vymezující oblasti rozvodí se nazývá rozvodnice. Zemské hlavní rozvodí odděluje povodí Tichého a Indického oceánu.

Říční síť – soubor vodních toků, říční soustava určité země. Její hustota je závislá zejména na množství vodních srážek a charakteru podloží. Vyjadřuje se délkou vodních toků připadajících průměrně na 1 km2 příslušné plochy. (Mnohem méně se termín říční síť používá pro označení půdorysné sítě konkrétní hlavní řeky a jejích přítoků.)

Skočný příliv – druh přílivu, který dosahuje nejvyšší úrovně díky společnému působení přitažlivosti Slunce a Měsíce. Objevuje se dvakrát měsíčně, když je Měsíc v novu a úplňku. Opakem se stal »hluchý příliv« – je nejnižší a dochází k němu v době, kdy Slunce a Měsíc vůči sobě stojí v pravém úhlu.

Šelfový ledovec – rozsáhlá plocha plovoucího ledu přiléhající k pevnině a nikdy úplně neroztávající.

Termální vody (z řeckého thermé = teplo) – tryskají z velkých zemských hlubin a mají vyšší teplotu, než odpovídá charakteru určité země (hlavně podnebí). V zimě nezamrzají. V lázeňské praxi se termální vody (teplice) používají s teplotou 30-50 °C. (Např. v Karlových Varech vyvěrají horké 42 -72 °C.) Obsahují rozpustné minerální látky s léčivými účinky.

Urukury – zaplavený deštný les s převládajícími dřevinami Attalea excelsa v povodí Amazonky.

Umoří (pomoří) – část pevniny, ze které všechna povrchová voda teče do jednoho moře či oceánu. Úmoří (pomoří) jsou oddělena hranicemi vedoucími po důležitých horských hřebenech, od kterých mají povodí a voda řek spád do jednotlivých moří. Hlavní pevninské úmoří patří do Tichého, Atlantského a Indického oceánu.

Vadózní voda (z lat. vadosus = mělký) – je srážkového původu a cirkuluje v zemské kůře. Opakem je juvenilní voda (z lat. iuvenilis = mladistvý), která se uvolňuje z velkých hloubek při sopečné činnosti a dostává se do povrchové cirkulace. Pro £ malé množství, v jakém se juvenilní podoba = vyskytuje, je vcelku málo významná. Tvoří však součást termálních vod.

Wat – sedimenty, které moře naplavilo (zejména při přílivu) na ploché pobřeží.

Zooplankton – živočišná složka planktonu. Tvoří ji korýši, jikry, larvy mořských tvorů.
 

Související články
Příroda 17.4.2025
Každý den každý z nás vdechuje kyslík, který z velké části pochází z moří a oceánů. Ano, hlavním producentem tohoto plynu není deštný prales, ale drobné mikroskopické řasy a fytoplankton. A ten je teď v extrémním nebezpečí… Nová vědecká studie přichází s alarmujícím zjištěním: mikroplasty narušují schopnost těchto organismů fotosyntetizovat, což může mít dalekosáhlé důsledky […]
Desetitisíce sklenic uspořádaných v obřích lednicích. Konstantní teplota -18 °C. A uchované odrůdy pšenice až z roku 1917. Česká genová banka, jejíž provoz zajišťuje odborný tým CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu), uchovává rostlinné dědictví české země pro výživovou bezpečnost i biodiverzitu a velikostí patří mezi 10 největších v Evropě.   Podle Organizace pro výživu a […]
A nejen po zdi… Gekoni se klidně procházejí po stropě nebo se přichytí na skle terária hlavou dolů, jako by na ně nepůsobila gravitace. Jejich superschopnosti se snaží napodobit technici při konstrukci robotů a dalších vynálezů.   Gekoni umí nejen přilnout ke svislým povrchům včetně zcela hladkých, jako jsou dlaždice a sklo, ale také se […]
Příroda 13.4.2025
Zažité představy o jednom z nejznámějších dinosaurů, Tyrannosaurovi rexovi, se znovu otřásají. Byl to opravdu děsivý a chytrý predátor, jak tvrdila některá nedávná zjištění, nebo jen veliké, svalnaté monstrum s omezeným intelektem? Nová studie se kloní k původní teorii, že T. rex nebyl tak chytrý, jak některé práce dříve naznačovaly. Poněkud kontroverzní studie z roku […]
Příroda 12.4.2025
Pravlci, kteří získali proslulost zejména díky seriálu Hra o trůny, vyhynuli před zhruba 13 000 lety. Nyní se však skupině vědců z americké společnosti Colossal Biosciences podařilo vytvořit jejich genetické repliky. Na svět tak přišla tři mláďata šedého vlka, která zároveň nesou části DNA těchto dávných šelem. Cílem projektu bylo oživit vyhynulého pravlka obrovského pomocí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz