Domů     Zajímavosti
Eternal Egypt: virtuální dějiny
21.stoleti 22.6.2004

Prostřednictvím internetového serveru se lze přenést do historie jedné z nejstarších civilizací světa a prožít tak úchvatné setkání s minulostí.Prostřednictvím internetového serveru se lze přenést do historie jedné z nejstarších civilizací světa a prožít tak úchvatné setkání s minulostí.

Výjimečné partnerství mezi egyptskou vládou a společností IBM vedlo k vytvoření webového serveru Eternal Egypt, který poskytuje přístup k více než pětitisícileté historii Egypta. Projekt Eternal Egypt i spojuje nejdůležitější místa, artefakty, osobnosti a příběhy z historie Egypta v interaktivním multimediálním prostředí. Mezi výsledky projektu, na kterém se pracovalo tři roky, patří multimediální animace, 360stupňové sekvence snímků, panoramatické záběry důležitých míst, virtuální prostředí, trojrozměrné snímky, záběry pořizované v reálném čase webovými kamerami a tisíce snímků dávných artefaktů ve vysokém rozlišení, z nichž je poskládána mozaika více než pětitisícileté kultury a civilizace Egypta.

Silné partnerství
„Toto partnerství spojilo jednu z nejstarších civilizací na světě s nejnovějšími technologickými inovacemi společnosti IBM,“ řekl Dr. Nazif, egyptský ministr komunikací a informačních technologií. „ Výsledkem je nejbohatší zdroj informací a médií o kulturní historii Egypta, jaký v současné době na webu najdete.“ Návštěvníci nového webového serveru Eternal Egypt se tak mohou vůbec poprvé podívat na virtuální rekonstrukci podoby náhrobku Tutanchamóna v den, kdy jej Howard Carter v roce 1922 objevil, nebo na podobu Alexandrijského majáku před jeho zničením ve 14. století. Mohou zde dokonce spatřit, jak před dvěma tisíci lety vypadala tvář Sfingy.

Digitální průvodci historií
Projekt Věčný Egypt sestává ze tří částí -muzea uvnitř zdí čili sbírky předních egyptských muzeí, muzea mimo zdi, což obnáší historická místa po celém Egyptě, a virtuálního muzea, které je prostřednictvím internetu k dispozici komukoli kdekoli na světě. Muzeum uvnitř zdí představují digitální průvodci v podobě kapesních počítačů, jejichž možnosti daleko překračují možnosti tradičních zvukových zařízení. Nabízejí podrobný text, snímky a animace, které pomáhají návštěvníkům lépe pochopit artefakty v muzeu. Digitální průvodce umožňuje návštěvníkům procházet v muzeu tematické okruhy nebo muzeum procházet podle místností, artefaktů či obrázků. Zvukový komentář digitálního průvodce je ve třech jazycích: anglicky, francouzsky a arabsky. Komentář je generován vyspělou technologií syntézy řeči společnosti IBM, která nikdy v minulosti nebyla použita pro arabštinu.

Informace kdykoliv a kdekoliv
Muzeum mimo zdi představují prohlídky chrámu v Luxoru a pyramid v Gíze s průvodcem v mobilním telefonu. Návštěvníci se tak na různých turistických místech dostanou prostřednictvím mobilních telefonů ke stejným informacím, jaké poskytují kapesní digitální průvodci v muzeích a webový server Eternal Egypt. Tato technologie umožňuje návštěvníkům procházet si navržené okruhy nebo stahovat informace o místě, kde se zrovna nacházejí. Ústředním prvkem projektu však stále zůstává webový server Eternal Egypt, který obsahuje snímky ve vysokém rozlišení a trojrozměrné rekonstrukce egyptských památek, virtuální rekonstrukce prostředí, 360stupňové snímky a panoramatické záběry ze současného Egypta, které zachycují webové kamery na různých místech včetně chrámu Karnak v Luxoru nebo Qait Bey v Alexandrii.

MUZEA – KAMENNÁ, NEBO VIRTUÁLNÍ?
Když francouzští revolucionáři v roce 1793 otevřeli dveře Louvru široké veřejnosti, jistě netušili, že tím vlastně v jistém slova smyslu spustili také revoluci kulturní.  Většinu stávajících muzeí však lze označit jako tzv. muzea první generace, kdy exponáty jsou umístěny ve skleněných vitrínách a kde je zakázáno jakékoliv fotografování či filmování. Muzea druhé generace již nabízejí své sbírky k podrobnému zkoumání, byť za přísného dozoru. Tato muzea obvykle slouží studijním a vědeckým účelům a jsou přístupná široké veřejnosti. S rozvojem multimediálních technologií a internetu je dnes možné hovořit o muzeích třetí generace. Virtuální prohlídky expozic s využitím 3D technologií, zpřístupnění sbírkových fondů, které jsou z různých důvodů trvale uloženy v depozitářích, multilinguální virtuální průvodce – to jsou jen některé z výhod, které přináší implementace moderních informačních technologií v této oblasti. Díky internetu jsou virtuální muzea přístupná prakticky komukoliv a kdekoliv, bez ohledu na geografické či ekonomické faktory.

 

Předchozí článek
Další článek
Související články
Archeologické nálezy v Caralu, sídle prehispánské civilizace v dnešním Peru, svědčí o tom, že i v Americe existovala starověká společnost, souběžně s prvními velkými civilizacemi v Mezopotámii, Egyptě, Indii a Číně, která se musela vypořádat s katastrofálním suchem, jež postihlo planetu před 4200 lety. A zvládla to bez uchýlení se k násilí. Tým vedený renomovanou […]
Většina rostlin potřebuje k tomu, aby vzkvétala, přijímat dusík, často obsažený v umělých hnojivech. Jen některé se bez něj obejdou. A právě na ně se zaměřili vědci, aby studovali, zda by se změny, ke kterým u nich došlo, daly adaptovat i na plodiny potřebné k našemu přežití, jako jsou pšenice, kukuřice či rýže. Pro většinu […]
Nový výzkum, provedený odborníky z The Peter Doherty Institute for Infection and Immunity v australském Melbourne, ukazuje, že lymfatické uzliny, které jsou často během operací rakoviny z těla rovněž odstraňovány, aby se zabránilo šíření nádorového bujení, mohou být ve skutečnosti klíčové pro úspěšnou léčbu nemoci. Zachování lymfatických uzlin během operace rakoviny by mohlo dramaticky zlepšit […]
Zaoceánský parník HMHS Britannic se potopil za první světové války v listopadu 1916 poté, co najel na námořní minu. Na konci října letošního roku ho zkoumali členové české expedice Britannic 2025 pod vedením Petra Slezáka. Kvůli extrémním podmínkám, proudům a hloubce, ve které se vrak v Egejském moři nachází, patří jeho zkoumání k nejnáročnějším na […]
Zajímavosti 2.11.2025
Ve výzkumu publikovaném v časopise Nature Communications pod názvem “Resolution limit of the eye – how many pixels can we see?” autoři z Cambridghské univerzity a společnosti Meta přišli s překvapivým závěrem: pro běžné domácí sledování výrazně lepší obrazovka s vyšším rozlišením (např. 4K či 8K) často nepřináší znatelný rozdíl oproti běžnému Full HD displeji. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz