Reflektor o průměru primárního zrcadla 2 m byl postaven v areálu observatoře v Ondřejově ve výšce 528 m n. m. a slavnostně uveden do provozu v srpnu 1967 u příležitosti konání kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze.
Tehdy patřil mezi deset největších přístrojů světa, avšak dnes se stěží vejde do první stovky. Slouží především pro pořizování hvězdných spekter; na „obrázky“ se moc nehodí. Může se používat v primárním ohnisku, Cassegrainově ohnisku a Coudé ohnisku. Umístěn je v kopuli o průměru 20 m.
Loni v červnu proběhla náročná část jeho údržby – pokovení hlavního zrcadla u výrobce, tj. firmy Carl Zeiss Jena (Německo), takže se podstatně zvýšila účinnost optického systému. Nyní je možné pomocí coudé spektrografu spolehlivě pořizovat spektra s vysokým rozlišením hvězd až deváté magnitudy (před pokovením šesté magnitudy) a byly provedeny nadějné pokusy s pozorováním bílých trpaslíků jedenácté magnitudy.
Druhým největším dalekohledem v ČR je teleskop KLENOT (KLEŤ Observatory Near Earth and Other unusual objects observations Team and Telescope) – kleťský dalekohled pro sledování blízkozemních a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami, instalovaný na observatoři Kleť v Jižních Čechách ve výšce 1070 m. Má zrcadlo o průměru 1,06 m (Carl Zeiss, Jena) a velmi kvalitní CCD kameru 1024 x 1024 pixelů (rozměr pixelu 24 mikrometrů), chlazenou kapalným dusíkem.
Největší astronomická vědecká instituce
Astronomický ústav AV ČR, který je přímým pokračovatelem jezuitské hvězdárny v pražském Klementinu (s nímž dnes ale nemá nic společného). Byl založen k 1. 1. 1954 úplným splynutím Ústředního ústavu astronomického (pův. Státní hvězdárny s pracovišti v Klementinu a ve Staré Ďale, dnešním Hurbanově) a Hvězdárny v Ondřejově, pův. soukromé hvězdárny bratří Fričů, velkoryse věnované jejím majitelem r. 1928 státu prostřednictvím Karlovy university. Tam je dnes jádro ústavu a v Praze sídlí jen jeho menší část s ředitelstvím (od r. 1996 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.).
V současnosti má asi 120 pracovníků, z toho 45 je vědeckých. Hlavní výzkum a pozorování jsou rozděleny do 4 oddělení: sluneční – výzkum eruptivních procesů na Slunci v oboru viditelném, rádiovém a rentgenovém (experimenty na družicích); stelární – komplexní výzkum horkých a vícenásobných hvězd a jejich rozsáhlých obalů; meziplanetární hmoty – studium meteoroidů při jejich vstupu do atmosféry, řízení činnosti fotografické evropské bolidové sítě se stanicemi v sedmi zemích Evropy, následná astrometrie planetek a výzkum v obl. astrofyziky vysokých energií; dynamické astronomie – dynamika těles sluneční soustavy a galaxií; skupina dynamiky umělých družic – pohyby družic, družicová altimetrie, gravitační pole Země (tady byl připraven družicový mikroakcelerometr Macek). Ondřejov je zasvěcen vědecké práci, ale konají se tu i exkurze pro veřejnost – a stojí to za celodenní výlet!
V těsném sousedství Ondřejovské hvězdárny se nachází Geodetická observatoř Pecný, která je experimentálním pracovištěm Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického; patří k ní i Geodetická observatoř Skalka, vybudovaná v 60. letech min.stol. pro pozorování družic (tady se r. 1970 podařilo registrovat odraz laserového paprsku od družice jako čtvrtým na světě!).
Nikde jinde na světě…
Zvláštní kapitolu rozvoje astronomie u nás představují tzv. lidové hvězdárny. I když v nich často probíhají i vědecké činnosti, jejich hlavním cílem je vzdělávání veřejnosti. Tradice i hustota sítě těchto vzdělávacích center nemá ve světě obdoby. První observatoř přístupná veřejnosti na našem území byla soukromá hvězdárna barona Krause v Pardubicích (1912). Česká astronomická společnost, založená r. 1917 (mimochodem je to jedna z nejstarších společností toho druhu na světě) si vytkla za cíl vybudovat lidovou hvězdárnu v Praze, což se jí podařilo – v letech 1928/29 byla na Petříně otevřena Štefánikova hvězdárna.
Dnes jich funguje několik desítek, i když zdaleka ne všechny mají potřebné profesionální zázemí, vesměs jde o příspěvkové organizace. Jejich dobrovolnou organizací je Sdružení hvězdáren a planetárií. K největším patří Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy a Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně. Jak je z názvů zřejmé, nejsou zaměřeny jen na pozorování astronomických objektů na obloze, nýbrž jsou vybaveny i některým typem projekčního planetária.
Projekční planetárium je unikátní optickomechanický přístroj, promítající hvězdy, planety a další vesmírné objekty na vnitřní stranu polokulové kopule a vytvářející obraz umělé oblohy v libovolném okamžiku – nyní obvykle v kombinaci s dalšími moderními projekčními systémy.V ČR fungují planetária v Praze (jediné velké s průměrem 23 m, od 1960, od 1991 aparatura Cosmorama, od 1996 též malé planetárium ZKP-1), v Brně (od 1959 malé planetárium ZKP-1, od 1991 též střední RFP Spacemaster s průměrem17,5 m), v Ostravě (od 1980, RFP Spacemaster s průměrem 12,5 m) a dále v Českých Budějovicích (od 1971, ZKP-1), v Hradci Královém (od 1957, ZKP-1), v Teplicích (od 1995, ZKP-2), v Mostě (1984, ZKP-2) a v Plzni (od 1958, nyní ZKP-2 – avšak od r. 1997! mimo provoz).
Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Jde o největší instituci v České republice, zaměřenou na popularizaci a výuku v oblasti věd o vesmíru a o Zemi. Vznikla r. 1979 sloučením tří středisek. Štefánikovy hvězdárny na Petříně (dalekohledy: dvojitý refraktor Zeiss ( 200/3000 a 180/3430), koronograf (160/2900), Maksutov-Cassegrain (350/2900), refraktror MEADE LX200 (406/4060), refraktor Zeiss 200/1370), Planetária Praha ve Stromovce, kde jsou umístěna „tři planetária“ pod jednou střechou a jasné objekty na obloze jsou sledovány fototelevizní technikou a Hvězdárny Ďáblice (hl. reflektor Coudé 0,4 m). Kromě popularizace má poměrně rozsáhlou publikační a vydavatelskou činnost a zaměřuje se rovněž na vědecký výzkum (mj. tvorba hvězdných map a katalogů, mapování planet a studium meziplanetárního prachu).
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně je největší zařízení pro astronomickou popularizaci a vzdělávání na Moravě. Byla založena r. 1954 na Kraví hoře; současný název nese od r. 1973. K původní hvězdárně byla přistavena budova s malým planetáriem ZKP-1 s kopulí o průměru 8,5 m (1959, dosud část. provozuschopné), při rekonstrukci a dostavbě přibylo r. 1991 projekční planetárium Spacemaster. Hlavními dalekohledy jsou Nasmythův teleskop (0,4 m) a Zeissův refraktor (0,2 m). Součástí areálu je kopule Masarykovy univ. s reflektorem o průměru 0,6 m. Zaměřuje se rovněž na celostátní koordinaci pozorování proměnných hvězd, odbornou pedagogickou činnost a vydávání publikací.
Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti
byla vybudována jako 2. lidová hvězdárna v předválečném Československu (1937). V roce 1971 byla dokončena přístavba kinosálu a planetária (ZKP-1 o průměru projekční plochy 8,5 m). V kopuli je montáž s reflektorem Cassegrain (průměr 0,31 m), refraktory (0,15 a 0,11 m) a fotokomorou. Observatoř Kleť (od 1957) je nejvýše položenou hvězdárnou v ČR se skvělými klimatickými podmínkami. Zabývá se výzkumem planetek a komet, patří do 1. desítky nejvýznamnějších (rozumějme nejúspěšnějších) z více než 300 observatoří na světě. Hlavním přístrojem je nyní 2. největší dalekohled v republice. R. 1973 tu byla vybudována Koperníkova kopule jako společné pracoviště s Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy.
Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové
Byla založena r. 1961 na jižním okraji města. Hlavními přístroji jsou refraktor 0,2/3,5 m a reflektor Newton 0,25/1,25 s kamerou CCD; součástí je i malé planetárium ZKP-1 (mimochodem, první v republice). V 70. letech se tu konala odborně významná pozorovávání laserovým družicovým dálkoměrem.
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě
Je součástí VŠB – technické university v Ostravě a byla otevřena r. 1980, kdy bylo instalováno projekční planetárium Zeiss DP-2, jehož sál je třetí největší v republice.
Hvězdárna a planetárium v Plzni
je t.č. snad jediná instituce svého jména, která nemá ani hvězdárnu (již od 50. let), ani planetárium, ač první přístroj byl instalován již r. 1958 a modernější r. 1986. Na jaře 1997 bylo nutno provoz ukončit a organizace nyní sídlí v náhradních prostorách. Pozorování pro veřejnost se provádí přenosnými dalekohledy, přednášky v pronajatých prostorách…
Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích
Založena byla r. 1963 na kopci Písečný vrch a pro dalekohledy jsou vystavěny tři kopule. Planetárium ZKP-2 bylo pro veřejnost otevřeno r. 1995, kdy sekundárním vybavením patřilo k nejmodernějším v Evropě.
Hvězdárna v Úpici
Byla pro veřejnost otevřena roku 1959 a svými odbornými aktivitami, zaměřenými zejm. na výzkum Slunce se řadí k předním u nás. Nezapomíná však ani na vzdělávání, především mládeže.
Hvězdárna Valašské Meziříčí
Byla pro veřejnost otevřena v roce 1955, ale až v 60. letech byla dostavěna do nynější podoby. Vlastní poměrně rozsáhlý areál, kde chybí jediné: planetárium. Její popularizační i odborná činnost zdaleka přesahuje rámec regionu, stejně jako v případě předchozí instituce.
Větší a permanentně fungující hvězdárny jsou i v dalších městech a v poslední době vzniklo i několik soukromých hvězdáren, kde návštěvníky rádi uvítají. Rozsah časopisu neumožňuje se zmínit o všech – v Mostě na hradě Hněvín byla r. 1970 otevřena Hvězdárna A. Bečváře, v Karlových Varech byla po požáru znovu vybudována hvězdárna r. 1977, činnost Prostějovské hvězdárny rovněž překračuje rámec regionu. Múza Uranie má své svatostánky rovněž v Přerově, Rokycanech, Vlašimi, Vsetíně, Uherském Brodě… naopak v Olomouci (u obce Slavonín) byla hvězdárna zrušena z důvodu budování nové trasy dálnice a výstavba nové se teprve připravuje. Po 80 letech se dočkaly znovu i Pardubice, kde roku 1992 zahájila činnost Hvězdárna barona Krause při DDM Delta a veřejnosti slouží její velký reflektor 0,42/5,6 m se zrcadlem, vybroušeným J. Drbohlavem ve Rtyni.
Ekonomické přežití některých malých hvězdáren s místní (ale právě proto tak důležitou) působností je v současných podmínkách někdy velmi svízelné. Leč nestěžujme si – snad nikde u nás není taková situace, jaká nastala v hlavním městě sousední Slovenské republiky. Nejen že tam nikdy nebylo postaveno Planetárium (ač kdysi v minulém režimu aparatura zakoupena byla, avšak špatným skladováním se zničila), ale není ani hvězdárna. V městě, kde kdysi na Academia Istropolitana působili krátce i nejslavnější astronomové své doby, byla poslední „výspa“ astronomické vzdělanosti (tj. Astronomický úsek PKO) letos na jaře zrušena. Naopak na jiných místech Slovenské republiky hvězdárny i malá planetária výborně fungují…
Nevíte, kde je nejbližší hvězdárna? Stačí na internetu kliknout http://sdruzeni.hvezdarna.cz nebo www.astro.cz
