V mikroskopické kapsli až do plic. Dopravení některých léčivých látek do lidského organismu je obtížné a ne všechny látky přežijí nepříznivé prostředí trávicího traktu. Proto je nutné tyto látky aplikovat jinak, většinou injekčním podáním. Avšak kromě způsobeného „nepohodlí" je injekční podání léků problémem především u pacientů, kteří si takto nejsou schopni léčivo aplikovat sami. " src="https://i0.wp.com/21stoleti.cz/wp-content/images/1101566198.jpg" alt="V mikroskopické kapsli až do plic. Dopravení některých léčivých látek do lidského organismu je obtížné a ne všechny látky přežijí nepříznivé prostředí trávicího traktu. Proto je nutné tyto látky aplikovat jinak, většinou injekčním podáním. Avšak kromě způsobeného „nepohodlí" je injekční podání léků problémem především u pacientů, kteří si takto nejsou schopni léčivo aplikovat sami. " data-recalc-dims="1" />Vědci se pokoušejí přizpůsobit osvědčený způsob podávání léků inhalací i pro látky, které tak zatím podávat nelze – tj. pro některé hormony a terapeutickou DNA. Tyto látky jsou uzavřeny do mikroskopických částic, které jsou inhalovány a v plicích se rozpustí. Léčivo pak putuje dál krevním oběhem. Vývoj nových polymerů, vhodných k obalení částic, však není jednoduchý. Musejí být dostatečně pružné, aby nepraskly, nesmějí se k sobě vázat a navíc nesmějí spouštět imunitní reakci. Podávání léků inhalací je samozřejmě velmi pohodlné, avšak výzkumníci si kladou další cíle – upravit částice tak, aby se dostaly pouze do určitých tkání, např. pro dopravu cytostatik do nádorů.
Autor: Marek Zouzalík