Terapeutické klonování skutečností?

Experimentální biologie a medicína pracuje s kmenovými buňkami již více než dvacet let. Teprve až v posledních letech se však výzkumníkům daří dosahovat významnějších výsledků. Jedním z nich je i nedávný úspěch jihokorejských vědců, kterým se v laboratořích Národní univerzity v Soulu podařilo získat kmenové buňky z embryí lidských klonů.Experimentální biologie a medicína pracuje s kmenovými buňkami již více než dvacet let. Teprve až v posledních letech se však výzkumníkům daří dosahovat významnějších výsledků. Jedním z nich je i nedávný úspěch jihokorejských vědců, kterým se v laboratořích Národní univerzity v Soulu podařilo získat kmenové buňky z embryí lidských klonů.

S pokusy, při kterých jsou používána lidská embrya, se v poslední době jako by roztrhl pytel. Média se snaží vyšťourat nejsenzačnější zprávy a výzkumné týmy špičkových univerzit i podivných a mnohdy pochybných společností se snaží ze všech sil zvýraznit právě ty své projekty.

Pomineme-li naprosto nepřesvědčivá tvrzení o již narozených lidských klonech, a to ať z úst řeckého lékaře Panayotise Zavrose – kterému by se s trochou dobré vůle dalo možná i věřit či naprosto neskutečné a naprosto ničím nepodložená tvrzení představitelů raeliánské sekty – kterým nevěří snad vůbec nikdo, zbývají jen méně senzační informace ze seriózních vědeckých pracovišť.

A takové informace mohou být svým způsobem také senzační. Ostatně, posuďte sami. Pravděpodobně jako prvním na světě se jihokorejským vědcům podařilo počátkem února tohoto roku získat kmenové buňky z lidského embrya.

Zatím co v ostatní vědci dosud uváděli úspěšnost vývoje umělých embryí maximálně do velikosti čtyř až osmi buněk, jihokorejskému týmu se podařilo u třiceti klonovaných zárodků dospět až ke stovce buněk – což je velikost přibližně týdenního embrya.

Z nich byla získána sada kmenových buněk, které začaly vytvářet mj. svalovou a kostní tkáň. Vědci věří, že z embryonálních kmenových buněk lze v laboratorních podmínkách vypěstovat buňky, díky kterým by mohlo být možné léčit např.

Parkinsonovu chorobu nebo zahojit poranění míchy pacientů ochrnutých po úrazu páteře.

Jak na to?Princip terapeutického klonování je ve skutečnosti jednoduchý. Z těla nemocného člověka je odebrána specializovaná tělní buňka a ta je pak spojena s lidským vajíčkem zbaveným vlastní dědičné informace.

Pokud by byl takto vytvořený zárodek přenesen do těla ženy, narodil by se klon geneticky totožný s dárcem tělní buňky. K tomu ale v případě terapeutického klonování v žádném případě nedochází. Ze zárodku lékaři vypěstují tzv.

embryonální kmenové buňky, které se v laboratorních podmínkách mohou prakticky neomezeně množit. Zatím však výzkum nedospěl do stádia praktického využití takto získaných kmenových buněk. Podle vědců bude potřeba ještě několika let dalších výzkumů, než je bude možné využít pro léčbu u lidských pacientů.

Klonování – ano či ne?Názory na lidské klonování jsou však velmi rozmanité. Např. poměrně mnoho vědců se zásadně staví proti klonování, a to včetně terapeutického, s odvoláním na příliš vysoké procento vývojových defektů u klonovaných zvířat.

Na druhou stranu, terapeutické klonování má také své zastánce. Pokud nebudeme důsledně trvat na křesťanské etice, musíme připustit, že terapeutické klonování může zachránit řadu lidských životů. Zcela opační a zásadní stanovisko k pokusům s embryi však zaujal Vatikán, který se ústy monsignora Elio Sgrecia z Papežské akademie věd vyjádřil v tom smyslu, že nelze zabíjet lidský život v naději, že se podaří nalézt léky k záchraně dalších životů.

„To by bylo opakování toho, co dělali nacisté v koncentračních táborech,“ konstatoval Sgrecia, který je přívržencem názoru, že pro výzkum by se měly využívat pouze buňky vyjmuté z pupeční šňůry či z dospělého jedince, protože to nezahrnuje destrukci života.

Co jsou to kmenové buňky a k čemu jsou dobré?Kmenové buňky jsou základními kameny krve a celého imunitního systému. Vytvářejí bílé krvinky bojující proti infekci, červené krvinky přenášející kyslík a krevní destičky odpovídající za srážení krve.

Kmenové buňky se běžně nacházejí v kostní dřeni a v poměrně malém počtu i v cirkulující krvi. Základní vlastností kmenových buněk je jejich schopnost specializovat se do různých tkání. Na rozdíl od běžných kmenových buněk mají embryonální kmenové buňky schopnost vytvořit prakticky libovolnou tkáň.

Dosud užívaná metoda získávání kmenových buněk z kostní dřeně dárce má jednu zásadní nevýhodu – takto získané kmenové buňky nejsou tělu pacienta vlastní a tělo příjemce je může odmítnout. Kmenové buňky získané pomocí terapeutického klonování nesou stejnou genetickou informaci jako pacient, a toto riziko u nich tedy odpadá.

Autor: Marek Zouzalík
Rubriky:  Genetika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Obří hrášek upozorňuje na Gregora Johanna Mendela

Obří hrášek upozorňuje na...

Otec genetiky Gregor Johann Mendel zanedlouho oslaví 200 let od svého...
Vědci vytvořili genetický manuál pro výzkum mořských prvoků

Vědci vytvořili genetický manuál pro...

Dosud přehlíženým mořským prvokům, kteří však mají zásadní vliv na život...
Architekti obnoví Mendelův skleník v Brně

Architekti obnoví Mendelův...

Místo, v němž Gregor Johann Mendel položil základy dnešní genetiky,...
Jak předcházet mutacím genů?

Jak předcházet mutacím genů?

V Mikrobiologickém ústavu AV ČR se pod vedením Libora Krásného z...
Byl rozluštěn genom krakatice obrovské

Byl rozluštěn genom krakatice...

Vědci pod vedením Caroline Albertinové odhalili genom jednoho z největších...
Jsou Češi Slované? Ano, ale i Germáni

Jsou Češi Slované? Ano, ale i...

„Hej, Slované, ještě naše slovanská řeč žije, pokud naše věrné srdce pro náš...
Jak se vypočítává věk psa? Vědci boří zakořeněné mýty

Jak se vypočítává věk psa? Vědci...

Když se řekne stáří psa, tak si většina jistě vybaví pomůcku násobit věk...
Lidé vs. myši: Mají toho společného více, než se předpokládalo

Lidé vs. myši: Mají toho společného...

Dosud se mezi odborníky předpokládalo, že v procesu vývoje vajíček jsou...
Oprava části DNA není dnes pro vědce překážkou

Oprava části DNA není dnes pro...

Američtí odborníci z Broad Institute MIT a výzkumníci z Harvardovy univerzity...
Homosexuální gen? Neexistuje, tvrdí vědci

Homosexuální gen? Neexistuje,...

Možná už jste někdy zaslechli pojem „homosexuální gen“,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Kuriózní povolání našich předků: Vydělat se dá i sbíráním mravenčích vajíček

Kuriózní povolání našich předků: Vydělat...

Postava v rozervaných šatech, navlečená do silných punčoch i v parném létě a s pytlem...
Způsobuje marihuana schizofrenii?

Způsobuje marihuana schizofrenii?

Závažná psychická porucha, diagnóza, která mění životy...
Revoluce ve vesnickém bydlení: Kubistický dům uprostřed chalup

Revoluce ve vesnickém bydlení:...

Živnostník Adolf Bauer (1879 – 1929) prokáže ohromnou odvahu, když si v letech 1912 – 1914 nechává na zahradě...
Největší omyly historie: Na londýnský mor zemřelo více než 75 milionů lidí

Největší omyly historie: Na londýnský...

Událost označovaná jako Velký londýnský mor zabil v 17....
Minojskou civilizaci pohřbila rozzuřená sopka

Minojskou civilizaci pohřbila...

„Nádherné,“ poznamená Minójec, když si v roce 1800 př. n. l. vybere na trhu šperk pro svoji ženu. Čilý...
Prvorepublikové VIP bydlení: Jak žil první český doktor práv?

Prvorepublikové VIP bydlení: Jak žil...

Roku 1932 vzniká v Praze na Babě projekt pro horních deset tisíc. Bohatí lidé si mohou...
Je náš život jen sen?

Je náš život jen sen?

Napadlo vás někdy, že to, co prožíváme, je pouhým snem a...
Proč dvorský dekret zakazoval dryáčnictví?

Proč dvorský dekret zakazoval...

„Ty dryáčníku!,“ vykřikne paní nakupující na trhu a žene se k jednomu ze stánků. Kolemjdoucí se za...
Kousnutí, které přepůlí buvola: Která zvířata mají nejsilnější stisk čelistí?

Kousnutí, které přepůlí buvola: Která...

Příroda nadělila predátorům mocné zbraně. Jednou z nich jsou čelisti tak silné,...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.