Terapeutické klonování skutečností?

Experimentální biologie a medicína pracuje s kmenovými buňkami již více než dvacet let. Teprve až v posledních letech se však výzkumníkům daří dosahovat významnějších výsledků. Jedním z nich je i nedávný úspěch jihokorejských vědců, kterým se v laboratořích Národní univerzity v Soulu podařilo získat kmenové buňky z embryí lidských klonů.Experimentální biologie a medicína pracuje s kmenovými buňkami již více než dvacet let. Teprve až v posledních letech se však výzkumníkům daří dosahovat významnějších výsledků. Jedním z nich je i nedávný úspěch jihokorejských vědců, kterým se v laboratořích Národní univerzity v Soulu podařilo získat kmenové buňky z embryí lidských klonů.

S pokusy, při kterých jsou používána lidská embrya, se v poslední době jako by roztrhl pytel. Média se snaží vyšťourat nejsenzačnější zprávy a výzkumné týmy špičkových univerzit i podivných a mnohdy pochybných společností se snaží ze všech sil zvýraznit právě ty své projekty. Pomineme-li naprosto nepřesvědčivá tvrzení o již narozených lidských klonech, a to ať z úst řeckého lékaře Panayotise Zavrose – kterému by se s trochou dobré vůle dalo možná i věřit či naprosto neskutečné a naprosto ničím nepodložená tvrzení představitelů raeliánské sekty – kterým nevěří snad vůbec nikdo, zbývají jen méně senzační informace ze seriózních vědeckých pracovišť. A takové informace mohou být svým způsobem také senzační. Ostatně, posuďte sami.
Pravděpodobně jako prvním na světě se jihokorejským vědcům podařilo počátkem února tohoto roku získat kmenové buňky z lidského embrya. Zatím co v ostatní vědci dosud uváděli úspěšnost vývoje umělých embryí maximálně do velikosti čtyř až osmi buněk, jihokorejskému týmu se podařilo u třiceti klonovaných zárodků dospět až ke stovce buněk – což je velikost přibližně týdenního embrya. Z nich byla získána sada kmenových buněk, které začaly vytvářet mj. svalovou a kostní tkáň. Vědci věří, že z embryonálních kmenových buněk lze v laboratorních podmínkách vypěstovat buňky, díky kterým by mohlo být možné léčit např. Parkinsonovu chorobu nebo zahojit poranění míchy pacientů ochrnutých po úrazu páteře.

Jak na to?
Princip terapeutického klonování je ve skutečnosti jednoduchý. Z těla nemocného člověka je odebrána specializovaná tělní buňka a ta je pak  spojena s lidským vajíčkem zbaveným vlastní dědičné informace. Pokud by byl  takto vytvořený zárodek přenesen do těla ženy, narodil by se klon geneticky totožný s dárcem tělní buňky. K tomu ale v případě terapeutického klonování v žádném případě nedochází. Ze zárodku lékaři vypěstují tzv. embryonální kmenové buňky, které se v laboratorních podmínkách mohou prakticky neomezeně množit. Zatím však výzkum nedospěl do stádia praktického využití takto získaných kmenových buněk. Podle vědců bude potřeba ještě několika let dalších výzkumů, než je bude možné využít pro léčbu u lidských pacientů.

Klonování – ano či ne?
Názory na lidské klonování jsou však velmi rozmanité. Např. poměrně mnoho vědců se zásadně staví proti klonování, a to včetně terapeutického, s odvoláním na příliš vysoké procento vývojových defektů u klonovaných zvířat. Na druhou stranu, terapeutické klonování má také své zastánce. Pokud nebudeme důsledně trvat na křesťanské etice, musíme připustit, že terapeutické klonování může zachránit řadu lidských životů. Zcela opační a zásadní stanovisko k pokusům s embryi však zaujal Vatikán, který se ústy monsignora Elio Sgrecia z Papežské akademie věd vyjádřil v tom smyslu,  že nelze zabíjet lidský život v naději, že se podaří nalézt léky k záchraně dalších životů. „To by bylo opakování toho, co dělali nacisté v koncentračních táborech,“ konstatoval Sgrecia, který je přívržencem názoru, že pro výzkum by se měly využívat pouze buňky vyjmuté z pupeční šňůry či z dospělého jedince, protože to nezahrnuje destrukci života.

Co jsou to kmenové buňky a k čemu jsou dobré?
Kmenové buňky jsou základními kameny krve a celého imunitního systému. Vytvářejí bílé krvinky bojující proti infekci, červené krvinky přenášející kyslík a krevní destičky odpovídající za srážení krve. Kmenové buňky se běžně nacházejí v kostní dřeni a v poměrně malém počtu i v cirkulující krvi. Základní vlastností kmenových buněk je jejich schopnost specializovat se do různých tkání. Na rozdíl od běžných kmenových buněk mají embryonální kmenové buňky schopnost vytvořit prakticky libovolnou tkáň. Dosud užívaná metoda získávání kmenových buněk z kostní dřeně dárce má jednu zásadní nevýhodu – takto získané kmenové buňky nejsou tělu pacienta vlastní a tělo příjemce je může odmítnout. Kmenové buňky získané pomocí terapeutického klonování nesou stejnou genetickou informaci jako pacient, a toto riziko u nich tedy odpadá.

 

 

 

Rubriky:  Genetika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Zatočíme s hrozbou hladomoru? Vědci dokázali rozluštit DNA pšenice

Zatočíme s hrozbou hladomoru? Vědci...

Mít dostatek potravy, schopné odolat i těm nejextrémnějším rozmarům počasí...
V laboratoři se podařilo vyvinout první hybridní embryo nosorožce

V laboratoři se podařilo vyvinout...

Nosorožci bílí severní jsou na samém pokraji vyhynutí; na světě zbývají už...
Vědci hledají další způsob, jak ulevit motýlím dětem

Vědci hledají další způsob, jak...

Nemoc motýlích křídel (bulózní epidermolýza) postihuje přibližně 1 z 50 000...
Jsou Češi Slované? Ano, ale i Germáni

Jsou Češi Slované? Ano, ale i...

„Hej, Slované, ještě naše slovanská řeč žije, pokud naše věrné srdce pro náš...
Delší pobyt ve vesmíru ovlivňuje geny, zjistili vědci

Delší pobyt ve vesmíru ovlivňuje...

Že se může dlouhodobý pobyt na oběžné dráze podepsat na lidském genomu...
Češi objevili nový gen způsobující onemocnění rohovky

Češi objevili nový gen způsobující...

Vědci z Laboratoře pro studium vzácných nemocí Kliniky dětského a...
Vědci odhalili geny zodpovědné za nádory jater

Vědci odhalili geny zodpovědné za...

K vyhledávání genů, jejichž porucha vede ke vzniku nádoru, využili vědci z...
Dítě se třemi rodiči

Dítě se třemi rodiči

Ve Spojeném království byl v roce 2015 schválen zákon, který povoluje...
O plodnosti rozhoduje jediná změna!

O plodnosti rozhoduje jediná změna!

Vědci v největším evropském chovném zařízení zebřiček v německém Max Planck...
Američané provedli první pokus o změnu DNA v těle

Američané provedli první pokus o...

Vůbec poprvé byl přímo v lidském těle proveden pokus o úpravu DNA pacienta....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Inteligentní zvířata: V čem předčí člověka? 

Inteligentní zvířata: V čem předčí...

Člověk jistě patří mezi nejchytřejší tvory na Zemi. Některá zvířata ale dokážou jeho...
Jaroslav Hašek: Byl otec Švejka homosexuál?

Jaroslav Hašek: Byl otec Švejka...

„Lidový komisař Hašek, vrátivší se nedávno ženat z Ruska, studuje v přítomné...
4 barvy, 4 druhy pasů: Jaký mají význam?

4 barvy, 4 druhy pasů: Jaký mají...

Na světě jsou jen čtyři barvy pasů. Je to červená,...
Nejkrutější velitelé koncentračních táborů: Stihl je podobný osud jako jejich vězně?

Nejkrutější velitelé koncentračních...

Velí masovému vyhlazování. Někteří proto, že mají strach, jiní se ve...
Strom jako z ráje: Plodí 40 odrůd ovoce!

Strom jako z ráje: Plodí 40...

Nemusíte mít celý sad, abyste měli různé ovoce v různou dobu. Stačí...
Francouzský zábavní park nabízí krom atrakcí i neobvyklou úklidovou službu

Francouzský zábavní park nabízí...

Na opravdovou raritu je možné narazit v jednom z francouzských zábavních parků....
Krimi z Chicaga: Kdo polámal stařence žebra?

Krimi z Chicaga: Kdo polámal...

Ulicemi Chicaga běží urostlý muž. V ruce drží dámskou kabelku. Před chvílí...
VIDEO: 5 zakázaných hraček

VIDEO: 5 zakázaných hraček

Slyšeli jste někdy o panence, která dokázala polykat...
Měl diktátor Benito Mussolini poměr s italskou princeznou?

Měl diktátor Benito Mussolini...

„Marie-Josefa přistoupila a řekla: Mohu? Poté se pohnula. Šaty jí spadly a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.