Terapeutické klonování skutečností?

Experimentální biologie a medicína pracuje s kmenovými buňkami již více než dvacet let. Teprve až v posledních letech se však výzkumníkům daří dosahovat významnějších výsledků. Jedním z nich je i nedávný úspěch jihokorejských vědců, kterým se v laboratořích Národní univerzity v Soulu podařilo získat kmenové buňky z embryí lidských klonů.Experimentální biologie a medicína pracuje s kmenovými buňkami již více než dvacet let. Teprve až v posledních letech se však výzkumníkům daří dosahovat významnějších výsledků. Jedním z nich je i nedávný úspěch jihokorejských vědců, kterým se v laboratořích Národní univerzity v Soulu podařilo získat kmenové buňky z embryí lidských klonů.

S pokusy, při kterých jsou používána lidská embrya, se v poslední době jako by roztrhl pytel. Média se snaží vyšťourat nejsenzačnější zprávy a výzkumné týmy špičkových univerzit i podivných a mnohdy pochybných společností se snaží ze všech sil zvýraznit právě ty své projekty. Pomineme-li naprosto nepřesvědčivá tvrzení o již narozených lidských klonech, a to ať z úst řeckého lékaře Panayotise Zavrose – kterému by se s trochou dobré vůle dalo možná i věřit či naprosto neskutečné a naprosto ničím nepodložená tvrzení představitelů raeliánské sekty – kterým nevěří snad vůbec nikdo, zbývají jen méně senzační informace ze seriózních vědeckých pracovišť. A takové informace mohou být svým způsobem také senzační. Ostatně, posuďte sami.
Pravděpodobně jako prvním na světě se jihokorejským vědcům podařilo počátkem února tohoto roku získat kmenové buňky z lidského embrya. Zatím co v ostatní vědci dosud uváděli úspěšnost vývoje umělých embryí maximálně do velikosti čtyř až osmi buněk, jihokorejskému týmu se podařilo u třiceti klonovaných zárodků dospět až ke stovce buněk – což je velikost přibližně týdenního embrya. Z nich byla získána sada kmenových buněk, které začaly vytvářet mj. svalovou a kostní tkáň. Vědci věří, že z embryonálních kmenových buněk lze v laboratorních podmínkách vypěstovat buňky, díky kterým by mohlo být možné léčit např. Parkinsonovu chorobu nebo zahojit poranění míchy pacientů ochrnutých po úrazu páteře.

Jak na to?
Princip terapeutického klonování je ve skutečnosti jednoduchý. Z těla nemocného člověka je odebrána specializovaná tělní buňka a ta je pak  spojena s lidským vajíčkem zbaveným vlastní dědičné informace. Pokud by byl  takto vytvořený zárodek přenesen do těla ženy, narodil by se klon geneticky totožný s dárcem tělní buňky. K tomu ale v případě terapeutického klonování v žádném případě nedochází. Ze zárodku lékaři vypěstují tzv. embryonální kmenové buňky, které se v laboratorních podmínkách mohou prakticky neomezeně množit. Zatím však výzkum nedospěl do stádia praktického využití takto získaných kmenových buněk. Podle vědců bude potřeba ještě několika let dalších výzkumů, než je bude možné využít pro léčbu u lidských pacientů.

Klonování – ano či ne?
Názory na lidské klonování jsou však velmi rozmanité. Např. poměrně mnoho vědců se zásadně staví proti klonování, a to včetně terapeutického, s odvoláním na příliš vysoké procento vývojových defektů u klonovaných zvířat. Na druhou stranu, terapeutické klonování má také své zastánce. Pokud nebudeme důsledně trvat na křesťanské etice, musíme připustit, že terapeutické klonování může zachránit řadu lidských životů. Zcela opační a zásadní stanovisko k pokusům s embryi však zaujal Vatikán, který se ústy monsignora Elio Sgrecia z Papežské akademie věd vyjádřil v tom smyslu,  že nelze zabíjet lidský život v naději, že se podaří nalézt léky k záchraně dalších životů. „To by bylo opakování toho, co dělali nacisté v koncentračních táborech,“ konstatoval Sgrecia, který je přívržencem názoru, že pro výzkum by se měly využívat pouze buňky vyjmuté z pupeční šňůry či z dospělého jedince, protože to nezahrnuje destrukci života.

Co jsou to kmenové buňky a k čemu jsou dobré?
Kmenové buňky jsou základními kameny krve a celého imunitního systému. Vytvářejí bílé krvinky bojující proti infekci, červené krvinky přenášející kyslík a krevní destičky odpovídající za srážení krve. Kmenové buňky se běžně nacházejí v kostní dřeni a v poměrně malém počtu i v cirkulující krvi. Základní vlastností kmenových buněk je jejich schopnost specializovat se do různých tkání. Na rozdíl od běžných kmenových buněk mají embryonální kmenové buňky schopnost vytvořit prakticky libovolnou tkáň. Dosud užívaná metoda získávání kmenových buněk z kostní dřeně dárce má jednu zásadní nevýhodu – takto získané kmenové buňky nejsou tělu pacienta vlastní a tělo příjemce je může odmítnout. Kmenové buňky získané pomocí terapeutického klonování nesou stejnou genetickou informaci jako pacient, a toto riziko u nich tedy odpadá.

 

 

 

Rubriky:  Genetika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Dítě se třemi rodiči

Dítě se třemi rodiči

Ve Spojeném království byl v roce 2015 schválen zákon, který povoluje...
O plodnosti rozhoduje jediná změna!

O plodnosti rozhoduje jediná změna!

Vědci v největším evropském chovném zařízení zebřiček v německém Max Planck...
Američané provedli první pokus o změnu DNA v těle

Američané provedli první pokus o...

Vůbec poprvé byl přímo v lidském těle proveden pokus o úpravu DNA pacienta....
Ženská upovídanost je geneticky daná

Ženská upovídanost je geneticky...

Je známo, že ženy obecně platí za to “ukecanější” pohlaví. Jaká je...
“Špatné geny odstraníme,” hlásí vědci

“Špatné geny...

Číňané hlásí mimořádné úspěchy z genového testování uměle vytvořených lidských...
Zásah do embryí: Jak odstranit vrozenou vadu

Zásah do embryí: Jak odstranit...

Američtí vědci společně se svými čínskými a jihokorejskými kolegy přišli s...
Odhaleno 40 nových genů spojených s inteligencí

Odhaleno 40 nových genů spojených...

Vědcům se podařilo objevit 40 nových genů, které s největší...
Většinu případů rakoviny způsobí chyba v překladu DNA

Většinu případů rakoviny způsobí...

Nepředvídatelné chyby v kopírování DNA při dělení buněk jsou podle...
Umělý život klepe na dveře

Umělý život klepe na dveře

Uměle vytvořený člověk zatím bývá jen námětem sci-fi filmů a románů. A i když...
Vědci objevili, proč muži plešatí

Vědci objevili, proč muži plešatí

Plešatost trápí mnoho mužů. Nová studie britských vědců identifikovala více než...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Houbami proti depresím?

Houbami proti depresím?

Jednou z příčin endogenní deprese je nedostatek serotoninu, který je...
Video: Keith Hunter Jesperson: Vrah se štětcem

Video: Keith Hunter Jesperson:...

Americký sériový vrah Keith Hunter Jesperson (*1955) tvrdí,...
5x nacistická propaganda: Víš, kdo utěšuje tvoje děvče?

5x nacistická propaganda: Víš, kdo...

Nacisté se neštítili opravdu ničeho. Proto si pro šíření svých šílených...
Exoskeleton: Sofistikovaná pomůcka budoucnosti

Exoskeleton: Sofistikovaná...

Titanový krunýř, který svému nositeli vlije do žil novou sílu, je...
Metro v Moskvě: Ve stylu barokních paláců i socialistického realismu

Metro v Moskvě: Ve stylu barokních...

Psal se rok 1935, když sovětský diktátor Josif Stalin slavnostně otevíral...
Nečekaný nález: Archivář objevil kadeř vlasů George Washingtona!

Nečekaný nález: Archivář objevil...

Vlasy patřící prvnímu prezidentovi Spojených států byly...
Budoucnost cestování? Přetlaková kapsle řítící se 1200 km/h!

Budoucnost cestování? Přetlaková...

Doprava se neustále zrychluje. Dokážete si ale představit, že...
VIDEO: Olympijské momenty ve snowboardingu

VIDEO: Olympijské momenty ve...

Zimní olympijské hry už máme téměř za sebou. Jednou ze soutěží,...
Tragédie Wilhelma Gustloffa: Zlepšil si kapitán ponorky reputaci?

Tragédie Wilhelma Gustloffa:...

Několik dnů trvá posádce sovětské ponorky S-13, než se jí po bouřlivých...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.