Pozoruje nás někdo z kosmu?

Stále více odborníků se kloní k domněnce, že mohou existovat momozemšťané. Vědci totiž přávě vytipovali 17 000 hvězd, na kterých by mohl být život. V této souvislosti vzbudila nedávno značný rozruch americká astrobioložka Margaret Turnbullová, která hledá život na jiných planetách.Stále více odborníků se kloní k domněnce, že mohou existovat momozemšťané. Vědci totiž přávě vytipovali 17 000 hvězd, na kterých by mohl být život. V této souvislosti vzbudila nedávno značný rozruch americká astrobioložka Margaret Turnbullová, která hledá život na jiných planetách.

S oblibou argumentuje: „Je jasné, že náš pozemský život je možný jen díky hvězdě Slunci. Jenže ve vesmíru je takových hvězd velice mnoho. To tedy znamená, že také jinde mohou být žijící planety a civilizace!

“ Při ověřování svojí hypotézy zvolila velice zajímavou, i když pracnou metodu: Začala u katalogu, který obsahuje informace 0 120 tisících zatím zjištěných hvězdách. Zajímala ji vzdálenost každého tohoto tělesa od Země.

Pomocí počítačových programů tak postupně zužovala onen ohromný seznam až na 17 000 hvězd, přičemž používala kritéria charakteristická pro naše Slunce. Její činnost postupně zaujala i mnohé další významné vědce, kteří s ní začali spolupracovat.

Nakonec společně vytipovali třicet hvězd, které vypadají pro podmínky života úplně nejslibněji.

Základní kritéria pro životJaké podmínky musí doslova »nejžhavější« kandidáti splňovat? Prvním kritériem byl věk hvězdy. Čím je totiž hvězda starší, tím vzrůstá pravděpodobnost, že má také planety -jako Slunce naši Zemi.

Dále se astrobioložka zaměřila na hvězdnou proměnlivost. Bylo nutné, aby sledovaná hvězda měla proměnlivost jasu co nejnižší. Proč? Planety, které obíhají kolem takových stále jasných hvězd, pravděpodobně mají stabilní klima, což je důležitá podmínka existence života.

Hvězda dále musela obsahovat kov, protože bez něj by nemohla vytvořit planety. Dalším předpokladem byla existence vody, především povrchové, kterou potřebují živé organismy. Tyto náročné podmínky splňovala zmíněná hvězdná třicítka.

Jakým směrem půjde výzkum dál? Ke slovu nyní přijde další, podrobnější zkoumání vytipovaných hvězd a jejich planet. Zaměří se zejména na zkoumání chemického složení povrchu a atmosféry planet, protože to je jeden z důležitých předpokladů žití.

K tomu má od roku 2006 sloužit speciální dalekohled. Celý gigantický projekt, na kterém se podílí především NASA, dostal název Pozemský nálezce planet (TPF) a finišovat by měl v roce 2015. Margaret Turnbullová jeho poslání vyjádřiila poněkud poetickými slovy: „Musíme zjistit, zda naše galaxie je pouští, kde jako zelenou oázu života najdeme pouze naši Zemi, anebo jestli připomíná kvetoucí zahradu plnou života, oplývající různými bytostmi.

To je nejdůležitější otázka, protože odpověď na ni nám otevře spojení k celému vesmíru!“ Hledání mimozemského života je nekonečným dobrodružstvím vědy a je také jedním z hlavních cílů mezihvězdných letů, na které se lidstvo intenzivně připravuje.

Není ovšem cílem jediným. Důvodů, proč lidé touží po cestách k jiným planetám, je celá řada.

První kontakt s mimozemšťany bude v roce 2025?Už jen (anebo ještě) 21 let nám prý chybí do dne D, kdy se konečně poprvé setkáme s reprezentanty mimozemské civilizace. Tak to alespoň předpovídá publikace Vesmírná společnost, která nyní vyvolala značný ohlas v USA.

Napsali ji americký astronom Seth Shostak a známá astronomka Alexandra Barnettová. Autoři upozorňují, že stáří vesmíru (podle nejnovějších zjištění 13,7 miliard let) je ve značném nepoměru ke kratičké době, po kterou existuje lidská společnost.

Nelze tedy vůbec vyloučit, že někde jinde v obrovském vesmírném prostoru může existovat vyspělá civilizace. Samozřejmě existuje značný počet takových galaxií jako naše Mléčná dráha. Na to upozornil už před 80 lety – v roce 1924 – astronom Erwin Hubble.

Dosavadní snahy odborníků o hledání mimozemského života většinou brzdily nedostatečné technologie, často se používaly jen dalekohledy.

Najdeme stavební kameny života?Výrazný pokrok by mělo znamenat vypuštění satelitu Keplerova mise. NASA plánuje jeho start na rok 2007. V Kalifornii začne od roku 2015 éra moderního dalekohledu, který dokáže důkladně pozorovat až 100 tisíc hvězd.

Mnohé z nich dosud nijak detailněji neznáme. Není vyloučeno, že tam může pozorovatele čekat ohromné překvapení. Stavební kameny života na Zemi tvoří komplexní organické látky a aminokyseliny. Jenže ty se mohou vyskytovat třeba v meteoritech, kometách i jinde.

Na měsících Jupiteru jsou hluboké oceány, teprve teď dochází k podrobnějšímu zkoumání Marsu. Samozřejmě zeje rozdíl mezi primitivním a »inteligentním« životem. Někteří vědci tvrdí, že vznik inteligence na nějaké planetě vyžaduje zvláštní podmínky.

Člověk se však výrazně liší od tvorů, kteří také mají dost značnou dávku inteligence – třeba opice, delfíni…

S jakými tvory se asi setkáme?Jak by měli mimozemšťané vypadat? Nebude to prý ani filmový E.T. – malý, zelený a bezvlasý, ale ani »cizinec z plakátu« – šedý, hladký, humanoid připomínající člověka. Již zmínění vědci Shostak a Barnettová vytvořili postavu »cizince«. Barnettová barvitě upřesňuje: „ Cizinec by pravděpodobně musel být větší než krysa, protože krysy mají docela malé mozky a inteligentní forma života by potřebovala mozek větší. Třeba větší, než má kočka, nikoli však větší než slon, protože tam jsou limity týkající se hmotnosti takové bytosti“. Pokud by se cizí forma života objevila na planetě, která obíhá nějakou hvězdu (jako Země Slunce), měl by „cizinec“ dvě oči. A proč ne třeba hned deset? Barnettová odpovídá: „ To by odebíralo značné množství inteligence, protože by musel zpracovávat mnoho signálů ze všech těch očí.

“ Bohužel se zdá, že s těmito zástupci mimozemské civilizace se ve slibovaném roce 2025 lidé nejspíše nesetkají tváří v tvář. Publikace Vesmírná společnost totiž v závěru dost skepticky uvádí: Vzdálenost mezi Zemí a hvězdami, kde jiné vyspělé civilizace možná žijí, je obrovská.

Proto se také lidé musí snažit pomocí techniky takové historické setkání – třeba jen v podobě vzájemné výměny nějakých rozluštitelných signálů – zprostředkovat.

10 DŮVODŮ PRO LETY K JINÝM PLANETÁMOsídlení našeho Měsíce, ale i planet ve velmi vzdáleném vesmíru obyvateli Země, už si teď dovedou představit mnozí vědci. Dokázala to i nedávná diskuse 12 expertů, která se uskutečnila při příležitosti 50.

výročí prvního startu kosmického tělesa z amerického kosmodromu Mys Canaveral. Podívejme se, jak si člověk své plány na dobytí kosmu zdůvodňuje.

1. Zabezpečit budoucnost pro stále více obyvatel naší zeměkoule. Experti se domnívají, že zemské zdroje surovin, energie a potravin jsou omezené, zatímco počet obyvatel planety neustále roste. Je tedy zapotřebí hledat nové prostory.

Americký astronaut Steve Smith, který se mj. proslavil »kosmickou procházkou« trvající celkem 35 hodin, uvedl: „Nejdříve ovšem musíme všechno důkladně prozkoumat, abychom šli najisto. Dá to ještě hodně práce, ale já věřím v úspěch.

“ Někteří vědci však upozorňují, že bude velmi obtížné postavit tak výkonné rakety, které by velké výpravy umožnily.

2. Najít nové zdroje energie. Například na Měsíc by se prý mohl umístit mohutný sluneční kolektor, který bude sluneční paprsky měnit na elektrickou energii aj.

3. Na Měsíci postavit průmyslové objekty. K tomu se dá využít i měsíčních podmínek, kde nepůsobí tak velká gravitace jako na Zemi. Futurolog Petr Kokh dokonce již plánuje měsíční turistické hotely. V souladu se zásadním projevem prezidenta Bushe z ledna letošního roku se mají na měsíčním povrchu vybudovat kosmická zařízení jako přestupní stanice na daleké cesty lidí k Marsu.

Bude se využívat Slunce k pohonu slunečních elektrických satelitů (SPSS).

4. Využít odvrácenou stranu Měsíce k pozorování. Podle výzkumnice JMI Tarterové by se z této – ze Země neviditelné strany – dalo výborně sledovat dění ve vesmíru. Pozorování by totiž nerušily žádné škodlivé vlivy ze zemského povrchu – například rádiové vlny.

Vzhledem k mizivé hustotě atmosféry a nízkému magnetickému pozadí představuje odvrácená strana Měsíce dokonalé místo pro optická pozorování, rádiovou astronomii a také pro nerušené vyhledávání mimozemských civilizací.

Peter Kokh upřesňuje, že tady by se daly výborně přijímat možné signály mimozemšťanů, protože velice kvalitní ochranu před negativními jevy dění na Zemi, kde rušivě působí mj. rádio, TV, mikrovlné trouby, radary a pod.

, tady zabezpečuje průměr Měsíce (údajně 3220 kilometrů).

5. Poučit se na Měsíci o vesmírné minulosti. Na měsíčním povrchu je souvislá vrstva prachu vysoká až 4,5 metru. Nese záznam sluneční aktivity a počasí po dlouhou dobu, protože stáří Měsíce se odhaduje na 4,6 miliardy let.

6. Zajistit mnohem kvalitnější pozorování vesmíru. Profesor Kalifornské univerzity Madhu Thangavelu navrhl kolem rovníku Měsíce umístit velké sady výkonných dalekohledů – samozřejmě i na odvrácené straně tohoto našeho souputníka.

Byly by v činnosti bez přestávky. Richard Godwin, jenž se zabývá kosmickými tělesy, které jsou možnou hrozbou pro naši planetu, zase zdůrazňuje, že z Měsíce by se mohlo mnohem více zjistit o možném nebezpečí asteroidů a meteoritů.

(Tyto tzv. blízké zemské objekty mají anglické označení NEO.)

7. Dolovat vzácné horniny na vesmírných tělesech. Ty obsahují i různé asteroidy, dokonce jeden je údajně celý z platiny.

8. Zlepšovat životní prostředí. Mnozí se domnívají, že vesmírné výpravy by umožnily na jiných planetách vytvářet biosféry, udržitelné životní prostředí. Někteří vědci však naopak chtějí ponechat cizí planety v klidu.

Příkladem je Michael Carr, jenž se podílel na přípravách úspěšného projektu Mars Surveyor. (Kupodivu přitom sám není fandou vesmírných letů – obzvláště ne k Marsu!)

9. Využívat kosmos i pro komerční účely. Rusové už dnes bez problémů posílají do vesmíru »kosmické turisty«, kteří si ovšem let bohatě zaplatí. Někteří experti to chtějí co nejdříve rozšířit na ještě širší obchodní bázi.

Plánují, že na Měsíci vybudují luxusní turistická zařízení. Někteří jdou ve své vizi tučných zisků od »adrenalinových« zájemců ještě dál – uvažují o něčem podobném až na Marsu.Expert Richard Godwin však oponuje: „Nezapomínejme, že cesta na Mars a zpět může trvat i dva roky.

A to je pro nějaké cestování za odpočinkem příliš. Také to samozřejmě není pro každého!“

10. Najít mimozemskou civilizaci a navázat s ní kontakt. To je zatím asi nejfantastičtější myšlenka, nicméně lidstvo doufá, že se jednou uskuteční a přinese mu nové poznatky, nové technologie a novou úroveň poznání.

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Před 290 lety byl uloven jelen šestadvacaterák

Před 290 lety byl uloven jelen...

V Národním zemědělském muzeu na zámku Ohrada se nachází světová trofej...
Kdo byl nejohroženější?

Kdo byl nejohroženější?

Dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS)...
Národním muzeum představuje symbol českého lva

Národním muzeum představuje symbol...

Národní muzeum pro své návštěvníky připravilo v Historické budově zcela novou...
HIV i nadále zůstává hrozbou

HIV i nadále zůstává hrozbou

Ačkoliv to tak v letošním roce možná nevypadá, spolu s příchodem nového...
Národní muzeum představilo veřejnosti dokončený Palachův pylon

Národní muzeum představilo...

Před Novou budovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých...
Česká společnost investuje do řešení paradentózy

Česká společnost investuje do...

Ačkoli paradentóza představuje široce rozšířené infekční onemocnění postihující...
Čína míří k Měsíci

Čína míří k Měsíci

Začátkem posledního listopadového týdne roku 2020 úspěšně odstartovala čínská...
Lanýže v Brně

Lanýže v Brně

Pokud by člověk hledal poklad mezi potravinami, jednalo by se nejspíše o...
Očkování dětí neodkládejte, shodují se lékaři

Očkování dětí neodkládejte,...

Pohlavním stykem i dotyky – těmito způsoby se lze nakazit lidským papilomavirem...
Vynese a zároveň postupně vypustí až 96 družic

Vynese a zároveň postupně vypustí...

Na zářijový úspěch brněnské firmy SAB Aerospace navazuje další. Po...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Kongamato: Létající lebka, která děsí Afriku!

Kongamato: Létající lebka, která...

Nad Kongem se vznáší stín. Vrhá ho tělo netvora, kterému místní říkají kongamato....
Případ Gypsy Blanchardové: Tak trochu jiná mateřská láska

Případ Gypsy Blanchardové: Tak...

Už od malička trpí leukémií a svalovou dystrofií, úsměv její tvář...
Neporazitelný Rocky Marciano: Boxerské legendě dá K.O. až chyba pilota

Neporazitelný Rocky Marciano:...

Dlouhou prohrává na body a vypadá to, že jeho sen se rozplyne. Jenže...
Záludná škytavka: Vědci jí stále nemůžou přijít na kloub

Záludná škytavka: Vědci jí stále...

Oni dva na rande. Dívka je nervózní, proto do sebe kopne sklenku koly. A pak to...
Zdravě, lehce, chutně: Pohled do historie salátů

Zdravě, lehce, chutně: Pohled do...

I když si na šťavnatých zelených listech pochutnávají lidé už v antice, trvá to...
Lžidimitrijovi uvěřil i polský král

Lžidimitrijovi uvěřil i polský král

Intrikánští bojaři využívají nastalé situace, když v roce 1598 zemře car Fjodor I.. „Dimitrij...
Česko finalizuje unikátní projekt dopravy budoucnosti

Česko finalizuje unikátní...

Představte si Evropu bez dopravních nehod, kdy už nikdo na silnici...
McCandlessův kouzelný autobus: Rezavá továrna na mrtvoly musí pryč!

McCandlessův kouzelný autobus:...

Vybere si smrt v pustině. Jeho odkaz ale žije dál. Donedávna má dokonce...
Krasavec Ladislav Pohrobek dostal do vínku podobo po dědečkovi

Krasavec Ladislav Pohrobek dostal...

Když v roce 1457 vejde do sálu Pražského hradu 172 cm vysoký chlapec s dlouhými světle kudrnatými vlasy,...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.