Domů     Historie
Tajemná stavba z Horoměřic
21.stoleti
od 21.stoleti 21.2.2004

Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o půdorys raně křesťanského kostelíka. Záhadný obdélný objekt, objevený v loňském roce archeology je však o několik tisíc let starší, než víra v Ježíše Krista. Pochází z pozdní doby kamenné.Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o půdorys raně křesťanského kostelíka. Záhadný obdélný objekt, objevený v loňském roce archeology je však o několik tisíc let starší, než víra v Ježíše Krista. Pochází z pozdní doby kamenné.

Co prozradily jámy
Podivný obdélníkový půdorys z tmavší hlíny se v Horoměřicích u Prahy našel při záchranném výzkumu na ploše, určené pro výstavbu rodinných domků. Archeologové si skutečně v první chvíli mysleli, že se jedná o pozůstatky středověkého dřevěného kostelíka. Půdorys stavby o rozměrech 8 x 12 metrů byl totiž orientován směrem k východu a zakončen jakousi apsidou; přístavkem, který míval u románských kostelíků nejčastěji půlválcový tvar a bývalo v něm umístěné kněžiště.
Záhy se však ukázalo, že tajemný objekt z Horoměřic nemůže mít s křesťanstvím naprosto nic společného. Jeho půdorys byl totiž na třech místech porušen stopami po jámách, možná zásobních, které zdejší obyvatelé prokazatelně vykopali v době následující po vybudování stavby. Archeologové v nich našli keramický materiál, který dovedou datovat – a ten pochází z eneolitu, tedy pozdní doby kamenné. Hlinitá výplň jam přitom byla velmi podobná hlíně ze základového žlabu objektu; jámy tedy vznikly nedlouho po jeho zániku nebo ještě v době, kdy stavba stála.
Archeologové proto došli k závěru, že se tajemný obdélný objekt na nevysokém návrší na okraji dnešních Horoměřic nacházel někdy mezi lety 4000 až 2500 př.n.l. Ale k čemu sloužil?

Místa dávných rituálů?
Orientace k východu napovídá, že mohlo jít o kultovní objekt, ve kterém se odehrávaly jakési obřady. Důkazy pro podobná tvrzení se však ve výkopech hledají dost špatně. Protože kromě už zmíněných jam se na ploše objektu nenašlo takřka nic, odborníci teď zkoumají sediment, který vybrali ze základového žlabu. Doufají, že jim v odhalení účelu pradávné stavby pomůže fosfátová analýza a také analýza rostlinných makrozbytků. Velké množství fosfátů v zemi by mohlo znamenat, že objekt byl kdysi obýván a nebo že v něm byl chován dobytek. Archeobotanický výzkum, prováděný nyní v laboratořích Jihočeské univerzity, by zase mohl odhalit zbytky obětin – stopy po dávných rituálech. Pokud hlína nenabídne žádné vysvětlení, zůstanou archeologové u domněnek. Mají to těžké. Nic podobného se u nás totiž ještě nenašlo. S jedinou výjimkou.
V roce 1961 byla v nedalekých Tuchoměřicích prozkoumána jiná obdélná stavba nejasného účelu, zakončená apsidou. Byl to objekt o něco větší (na délku měřil takřka 20 metrů), méně pravidelný, spíše lichoběžníkového půdorysu, který byl navíc vymezen jakousi nízkou „zídkou“ z opukových kamenů. Tuchoměřický lichoběžník se bohužel nepodařilo přesně datovat; většina archeologů se však přiklání k názoru, že byl pravěký. Žádné analýzy to už však nepotvrdí – dnes těmito místy prochází silnice z Ruzyně směrem na Makotřasy. 

Mystické centrum krajiny
Ze všech horoměřických nálezů se pozornost médií takřka výhradně upřela na záhadný obdélníkový půdorys. Informace o dalších objevech prošuměly bez povšimnutí a nebo se o nich nikdo ani nezmínil. Neznamená to však, že by byly méně významné.
Loňský výzkum tu například odhalil existenci tří neolitických rondelů, okrouhlých příkopových objektů, o jejichž kultovním účelu dnes už nikdo nepochybuje. Pravděpodobně šlo o místa shromažďování, o jakési „svaté prostory“, které plnily i určitou orientačně-astronomickou funkci. Z území České republiky jich známe několik desítek. Největší z těch horoměřických měl v průměru 80 metrů. Našla se tu také dvě pohřebiště – jedno pochází z období kultury únětické, druhé patří kultuře s vypíchanou keramikou. Právě nositelé této kultury postavili u Horoměřic zmíněné tři rondely. Své mrtvé pohřbívali do žárových hrobů a jejich horoměřické pohřebiště je teprve třetí, které se u nás našlo.
Nevysoké návrší u Horoměřic bylo tedy podle všeho v pravěku dlouhodobě osídleno, pohřbívalo se tu a stály tu kultovní stavby. Dokonce nelze ani vyloučit, že spolu některé z nálezů časově i prostorově souvisí a že tu bývalo jakési centrální místo krajiny, větší kultovní areál. Archeologové přiznávají, že i jejich úvahy jdou tímto směrem. Zatím jim však chybí důkazy.

Ještě hlouběji do minulosti 
Všechny nálezy, o kterých jsme se až dosud zmínili, pocházejí z neolitu a eneolitu; jejich stáří se měří na tisíce let. Výzkum u Horoměřic však přinesl i nálezy podstatně starší. Archeoložka Ivana Sýkorová z pražského Archeologického ústavu nalezla při prohlídce zkoumané plochy také předměty, které prokazatelně pocházejí z paleolitu – starší doby kamenné. Jejich stáří už se počítá na desítky tisíc let. Pokud by se potvrdila domněnka, že některé z nalezených artefaktů jsou dokonce ze středního paleolitu, posunula by se hranice prokázané lidské přítomnosti v okolí dnešních Horoměřic ještě dál; mohlo by jít o celé stovky tisíc let. Nálezy se zatím vyhodnocují a na definitivní soud si musíme počkat. Už teď je však jisté, že překvapením od Horoměřic nemusí být konec. Do Prahy je odsud kousek, rozsáhlá bytová výstavba pokračuje a s ní i zemní práce a záchranný archeologický výzkum. O tom, že přijdou další zajímavé nálezy nemusíme pochybovat. Nezbývá, než se na ně těšit.

Česká minulost pohledem archeologa
(Orientační tabulka podle Karla Sklenáře, 1993 – upraveno.)
Časové hranice jsou jen přibližné. Zkratky: k. – kultura, ker. – keramika.
Údaje za lomítkem platí pro Moravu a Slezsko.

PALEOLIT (starší doba kamenná)
nejstarší (asi 1,8 milionu – 900 tisíc př. n.l.)
starší (asi 900 tisíc př.n.l. – 250 tisíc př.n.l.)
střední – moustérien (250 – 40 tisíc př.n.l.)
mladší – szeletien, aurignacien, gravettien (pavlovien), magdalénien (40 – 10 tisíc př.n.l.)
pozdní (10 – 8 tisíc př.n.l.)

MEZOLIT (střední doba kamenná)
(8 – 5,5 tisíce př.n.l.)

NEOLIT (mladší doba kamenná)
starší a střední – lineární ker. (5,5 – 4,5 tisíce př.n.l.)
mladší – vypíchaná ker., lengyelská k. (moravská malovaná ker.) (4,5 – 4 tisíce př.n.l.)

ENEOLIT (pozdní doba kamenná)
časný a starší – jordanovská k., ker. nálevkovitých pohárů (4 – 3,5 tisíce př.n.l.)
střední – kanelovaná ker., k. řivnáčská/jevišovická, k. chamská (3,5 – 2,5 tisíce př.n.l.)
mladší – šňůrová ker., zvoncovité poháry (2,5 – 2 tisíce př.n.l.)

DOBA BRONZOVÁ
starší – k. únětická, k. věteřovská (2-1,5 tisíce př.n.l.)
střední – k. mohylová (1,5 – 1,3 tisíce př.n.l.)
mladší – k. lužická, k. knovízská/velatická, k. milavečská (1,3 – 1 tisíc př.n.l.)
pozdní – k. slezskoplatěnická starší (slezská), k. knovízská (štítarská fáze), nynická skupina/k. podolská (1000 – 750 př.n.l.)

DOBA HALŠTATSKÁ (starší doba železná)
k. slezskoplatěnická mladší (platěnická), k. bylanská/k. horákovská, k. halštatská mohylová, k. pozdní halštatská (750 – 500 př.n.l.)

DOBA LATÉNSKÁ (mladší doba železná)
starší – souběžně s pozdním halštatem (500 – 400 př.n.l.)
střední a mladší – k. laténská (keltská) (400 př.n.l – 0)

DOBA ŘÍMSKÁ
k. germánská (0 – 400 n.l.)

DOBA STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ
k. germánská (400 – 600)
časné slovanské období (6. století)

DOBA HRADIŠTNÍ (slovanská) = raný středověk
starší – k. slovanská (600 – 800)
střední – (velkomoravské období) (800 – 950)
mladší (950 – 1200)

Nejstarší nálezy
Naleziště v Horoměřicích poskytlo v loňském roce také unikátní kolekci asi 700 kusů drobnotvaré kamenné štípané industrie, pocházející z mladší fáze staršího paleolitu. Nalezené kamenné artefakty jsou staré asi 500 tisíc let a největší z nich dosahují délky pouhých 5 centimetrů. Převažují mezi nimi sekáče, ale našly se tu i nože, drasadla a průbojníky. Část nalezených nástrojů nese stopy po opálení v ohni, který si tu kdysi rozdělal paleolitický lovec. Byl jím patrně zástupce nedávno nově popsaného lidského druhu Homo antecessor, který žil v Evropě asi před 750 až 200 tisíci lety. 

Horoměřický menhir a poklad z Kozích hřbetů
Loňské nálezy z Horoměřic nejsou první ani jediné. V katastru této obce se prováděly i jiné výzkumy a mnohé už tu bylo objeveno. Není se co divit. Vždyť třeba obec Únětice, podle níž dostala svůj název celá jedna pravěká kultura leží jen asi tři kilometry severovýchodně odtud.
Příznivci tolik diskutovaných českých megalitů znají zase dobře takzvaný horoměřický menhir, asi metr vysoký opracovaný pískovcový kámen, který stojí kousek za obcí, ve směru na Kozí hřbety. Nejstarší zpráva o něm však pochází až z roku 1930.
Podle stejně staré fotografie byl kámen původně o něco vyšší – o jakousi „hlavu“ s plochým hrubě tesaným obličejem. Tu bohužel později neznámý vandal odlomil. Kolem samotného kamene se nikdy nekopalo a tak není jisté, jestli je opravdu pravěký. Právě z Kozích hřbetů však pochází nejslavnější horoměřický nález vůbec. V roce 1928 se v jedné z tamních roklí pod velkým balvanem docela náhodou našel bronzový poklad. Bylo v něm i sedm nádherných, rytinami zdobených bronzových dýk, z nichž jedna byla vsunutá do ozdobné lité bronzové pochvy. Nejkrásnější z dýk byla dokonce vyzdobená zlatem a jantarem.

Předchozí článek
reklama
Související články
Megalodon představoval stvoření jako vystřižené z nejhrůznějších nočních můr, a tak není divu, že ani miliony let po svém pravděpodobném vyhynutí nedává spát vědcům ani amatérským badatelům! Nutno podotknout, že toto úsilí zůstává odměňováno stále novými a novými zjištěními, která podtrhují už tak dosti fascinující příběh největšího žraloka všech dob. Při pohledu na zjev takového […]
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na lidském žebříčku popularity živočichů nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších […]
Činnost pravěkého člověka rozhodně nevrcholila jen nečinným posedáváním u ohně či kreslením obrazců na nudou oplývající šedé stěny jeskyně. Letošní studie mezinárodního vědeckého týmu, jehož součástí byli i naši odborníci, přišla s překvapivým zjištěním, že lidé už tehdy intenzivně cestovali přes Lamanšský průliv v touze po vzkvétajícím obchodu a kulturním obohacení. Jak odborníci k těmto […]
Život v Sýrii snad nikdy nebyl tak těžký, jako je tomu v posledních letech. Každodenní umírání a ničení kulturních památek se v očích radikálů stalo jakýmsi pomateným bojem pro „vyšší dobro“. Zatímco lidské životy už nikdo nevrátí, obnově památek se věnují také čeští odborníci. Válka nevratně zničila mnoho zdejších památek, některé navždy smazala z povrchu […]
Věda ve své honbě za poznáním nezná hranic. Důkazem nám může být tým odborníků, který ze severoamerického souvrství Morrison nadšeně informoval o nálezu  pestré směsky pozůstatků obojživelníků, které vyzvrátilo jiné zvíře.    150 milionů let staré zvratky některého ze zástupců čeledi kaprounovitých, kteří cíleným zvracením pozřené potravy běžně matou predátory, podle odborníků odhalují, že starověké […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz