Domů     Technika
Vejde se celá chemická laboratoř na mikročip?
21.stoleti 21.1.2004

Zjistit stav inzulinu v krvi pacienta či vrozenou dědičnou vadu přímo v lékařské ordinaci během několika minut, detekovat nervové látky přímo na bojišti v několika okamžicích, prozkoumat, zda podezřelý balíček obsahuje vysoce explozivní výbušninu, – to vše umožňuje nová technologie »Laboratoř na mikročipu«.Zjistit stav inzulinu v krvi pacienta či vrozenou dědičnou vadu přímo v lékařské ordinaci během několika minut, detekovat nervové látky přímo na bojišti v několika okamžicích, prozkoumat, zda podezřelý balíček obsahuje vysoce explozivní výbušninu, - to vše umožňuje nová technologie »Laboratoř na mikročipu«.

Díky novým technologiím se sen lékařů, vojáků a chemiků mění v realitu. Základní koncept chemické laboratoře na čipu (více známý pod anglickým termínem »Lab-on-a-Chip«) byl vyvinut počátkem devadesátých let dvacátého století ve Švýcarsku ve farmaceutické společnosti Ciba-Geigy. Nápad to byl jednoduchý – integrovat všechny kroky prováděné za normálních okolností v chemické laboratoři do několikacentimetrového zařízení, které laboratoř zastoupí v extrémních situacích. Práci by měl navíc zjednodušit vestavěný systém, který bude schopen provést veškeré analýzy sám a automaticky. Malé rozměry  měly přinést mnoho výhod – analýzy by mohly být prováděny na tom samém místě, kde se vyskytne zkoumaný vzorek. Nebude nutné následovat klasický zdlouhavý postup odvozu chemikálií (vzorků) do laboratoří. A ještě jedna výhoda, kterou si všichni slibovali: tuto miniaturní laboratoř na mikročipu lze vyrábět ve velkých sériích, stejně jako například počítačové čipy, a tudíž bude levná.

Za vším hledej peníze
Zprvu základní výzkum se v druhé polovině devadesátých let stal horkou oblastí. Mnoho vědců a firem vidělo možnost, jak změnit způsob, jakým se dnes provádějí chemické analýzy – a vydělat při tom miliony dolarů. Jen pro rok 2005 odhaduje společnost BioInsight trh pro »laboratoř na mikročipu* na jednu miliardu amerických dolarů. Na vývoji pracuje více než 150 společností v celém světě. Jelikož materiál na konstrukci laboratoře na čipu je podobný tomu, ze kterého se vyrábějí čipy počítačové, není divu, že do výzkumu investují desítky milionů dolarů nejen farmaceutické společnosti, ale také firmy jako Intel, Siemens či IBM.

Laboratoř na mikročipu – jak to vlastně funguje
Laboratoř na mikročipů má s počítačovými mikročipy několik společných vlastností. Za prvé svoji velikost – několik centimetrů čtverečních. Za druhé materiál -je složena z materiálů podobných těm, které se používají na o výrobu počítačových čipů – z křemíku nebo s z oxidu křemičitého (laicky »ze skla«). Avšak 5 materiály a velikostí veškerá podobnost počítačových a chemických mikročipů končí. Laboratoř na mikročipů je komplikovaný systém kanálků s průměrem několika stovek nanometrů až desítek mikrometrů a délkou několika milimetrů až centimetrů, které se podle potřeby kříží, rozvětvují, ústí do mikroreaktorů, mikromixérů, separačních kanálků a detekčních cel. Zkoumaný vzorek putuje kanálky, ve kterých se setká s reakčním činidlem (to proto, aby byl pro detektor»viditelný*), se kterým je transportován do mikromixéru a poté následuje dělení látky, která nás zajímá, od těch ostatních. Na konci celého procesu je detektor, který nám nakonec poví, zda a v jaké koncentraci je daná látka přítomna. Tyto informace se pak zpracují v miniaturním počítači a vám se na displeji objeví kýžený výsledek. A to vše díky malým rozměrům kanálků, kterými kapalina se vzorky a reagenciemi putuje, v několika málo vteřinách.

Elektroosmotické pumpy
Kapalina s chemickými látkami se v kanálcích mikročipu nepohybuje díky tlakovým pumpám, které se v laboratořích standardně používají – to by bylo příliš složité, objemné, a tudíž drahé. Je transportována pomocí jevu zvaného elektroosmóza. Elektroosmotický tok je založen na tom, že povrch kanálku tvořený sklem má v neutrálním či zásaditém roztoku záporný náboj (díky přítomnosti siloxanových skupin), který je kompenzován tenkou vrstvičkou iontů s převážně kladným nábojem. Vložíte-li stejnosměrné napětí (typicky několik tisíc voltů), tato vrstvička kladných nábojů se rozpohybuje směrem ke katodě a díky vnitřnímu tření se spolu s ní pohybuje celý obsah mikrokanálku. Elektroosmotický tok se uplatňuje díky mikrometrovým rozměrům kanálků a způsobuje, že kapalina se dá do pohybu pouze mezi místy, kde je aplikováno elektrické pole. Chytrým přepínáním elektrického pole můžeme pohybovat kapalinou pouze v některých částech mikročipu, a tak ani při složitém větvení mnoha kanálků není nutné používat záklopky či ventily, jak by bylo nutno, kdybychom používali tlakové pumpy. A co více – elektroosmotická pumpa díky malé spotřebě elektrické energie může fungovat celý den na tužkovou baterii.

Miniaturizace přináší nové potíže
Tím, že laboratoř na čipu obsahuje mnoho křížících se kanálků s průměrem mikrometrů, se dostáváme na neznámou půdu – kapaliny se chovají úplně jinak, než jsme byli zvyklí. Problémem je například míchání. V miniaturních kanálcích je proudění kapalin laminární, nikoliv turbulentní, jako například v širokém potrubí. Turbulentní proudění svými »turbulence-mi« pomáhá promíchat kapalinu, laminární  proudění je spořádané bez turbulencí, a proto se dva souběžné proudy v jednom kanálku prakticky nesmísí – tedy alespoň ne v požadovaném krátkém intervalu. Je tomu třeba pomoci komplikovanými mikroreaktory a mikromixéry, nad jejichž efektivní konstrukcí si stále láme hlavy mnoho výzkumných týmů. A nejen to. Vysoká koncentrace nejrůznějších prvků na několika centimetrech čtverečních vystavuje čip nebezpečí, že se jednotlivé miniaturní součásti budou navzájem ovlivňovat – jinak, než to konstruktéři zamýšleli (tento jev se označuje jako »crosstalk«). A pokud si uvědomíme, že v brzké budoucnosti nás bude čekat přechod od rozměrů mikrometrových k nanometrovým, je zřejmé, že komplikacím zdaleka není konec – spíše začátek.

LABORATOŘ NA MIKROČIPU DO KAŽDÉ RODINY
Pro nás, obyčejné smrtelníky, bude nejdůležitější použití mikročipů pro analýzu v medicíně. Miniaturní laboratoře na mikročipu budou během několika let stát na stolech mnoha malých ordinací a do deseti let budou k prodeji v každé lékárně. Umožní vašemu lékaři okamžitě, bez několikadenního čekání na laboratorní výsledky z centralizované velké nemocniční laboratoře, stanovit diagnózu, zjistit, v jaké fázi vaše onemocnění je, které látky vám momentálně chybí a přebývají a zahájit o to rychlejší efektivní léčbu.
Snem marketingových štábů farmaceutických společností je v nedaleké budoucnosti dostat »laboratoř na mikročipu« do každé rodiny – kdo by si nechtěl za pár desítek euro ověřit bez chození k lékaři, zda má tu či onu chorobu, nebo zda má sklon k rakovině prsu… Nebo zda v podivné obálce číhá zákeřný antrax. Ale to už jsme zase zpět na začátku…

S MIKROČIPEM NA MARS
Laboratoř na čipu má samozřejmě také mírové využití. Malé rozměry laboratoře na mikročipu jsou obrovskou výhodou při výzkumu sluneční soustavy. Již není nutné vysílat kosmickou sondu pro odebrání vzorků z jiného kosmického tělesa a přivézt je k analýze na Zemi – a tím naši planetu potenciálně kontaminovat choroboplodnými zárodky.Laboratoř na čipu je schopna provádět složité chemické analýzy vesmírných těles a zkoumat látky, dokazující přítomnost života. To, že se vzorky nemusí vozit na Zemi, mění konstrukci sond, které budou provádět hloubkový průzkum polárních čepiček Marsu a oceánu Evropy. Budou menší a lehčí a díky laboratoři na čipu, nesené na své palubě, zjistí mnohem více informací. Tyto sondy se protaví ledovým krunýřem povrchu Europy či čepičkou Marsu a na jejich palubě umístěná laboratoř na čipu bude postupně odebírat roztavený led a analyzovat jej. Pokud čip nějaké stopy života nalezne, sonda vyšle zprávu orbitálnímu modulu a ten Zemi. To, že sonda v ledu zamrzne a bude i s laboratoří „obětována“ nevadí – důležité budou pouze ony zaslané informace.

S MIKROČIPEM ZA BIN LÁDINEM
Praktické užití lze nalézt všude, kam se podíváte: Vojáci, kteří potřebují životně důležité výsledky ne do několika hodin, jak je zvykem dnes, ale do několika vteřin. Malá přenosná laboratoř na čipu dokáže například zjistit přítomnost nervové bojové látky přímo na místě, které právě prozkoumává speciální jednotka U.S. Army. Malý čip umožní vojákům samozřejmě zjistit, jestli je látka přítomna v životu nebezpečné koncentraci a kterého typu látka je (Sarin, Soman, VX), ale také kdy byla (nervová látka) použita. Jak to?
Nervové bojové látky se poměrně rychle rozkládají na méně nebezpečné látky (alkyl methyl fosforité kyseliny), které jsou rozdílným alkylovým řetězcem typické pro každou z nich. Alkyl methyl fosforité  kyseliny následně velmi pomalu ztrácejí alkylovou  skupinu  a přeměňují se na methyl fosforitou kyselinu. Laboratoř na mikročipu dokáže všechny tyto látky od sebe oddělit a identifikovat. Na základě výskytu či absence jednotlivých látek (tzv. »otisků prstů«) pak připojený počítač dokáže snadno vyhodnotit přítomnost látky a dobu, která uplynula od jejího použití.

 

Předchozí článek
Další článek
Související články
Technika Zajímavosti 20.11.2026
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na celkovém trhu dosáhl 37 procent. Ještě zajímavější je srovnání s tradičními pohony: benzinových aut přibylo 38 516 a dieselových 23 882. Elektromobily tak obě kategorie dohromady […]
Technika Vesmír 19.11.2026
Zapomeňte na obří rakety, odpalovací rampy a kosmodromy. Český projekt NEBESA chce dostat náklad na hranici vesmíru pomocí bezpilotního letounu, který odstartuje z běžného letiště a po splnění mise se na něj zase vrátí. Dosáhnout má rychlosti přes 4300 kilometrů za hodinu a vystoupat do výšky až 110 kilometrů. Pokud se ambiciózní plány podaří uskutečnit, […]
Technika Zajímavosti 13.11.2026
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Technika 13.11.2026
Když máte vlastní fotovoltaickou elektrárnu, nabízí se celkem jednoduchá úvaha: proč neukládat co nejvíce vyrobené elektřiny do baterie? Zvlášť když přebytky dodávané do distribuční sítě vykupují obchodníci často za poměrně nízké ceny. Nebylo by výhodnější pořídit si větší úložiště, schovat do něj co nejvíce energie a využít ji později, když ji sami potřebujete?   Na […]
Technika Vesmír 12.11.2026
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země a přidávat do světového času jednu sekundu navíc. Této zvláštnosti se říká přestupná sekunda. Její dny jsou ale sečteny. Od května 2027 začne […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz