Domů     Příroda
Sněhová vločka
21.stoleti 21.1.2004

Sněhové vločky se u nás obyčejně tvoří při teplotách od -1 do + 1°C. Jejich velikost stoupá úměrně s teplotou. Při nízkých teplotách padají jen drobné ledové krystalky.Sněhové vločky se u nás obyčejně tvoří při teplotách od -1 do + 1°C. Jejich velikost stoupá úměrně s teplotou.  Při nízkých teplotách padají jen drobné ledové krystalky.Vločky mají tvar pravidelného šestihranu a jejich velikost je obvykle okolo 1 centimetru. Vyskytují se však i vločky větší, až 4 a více centimetrů. Vločky se navíc často spojují a vytvářejí větší shluky sněhu. Protože vznikají náhodně, nenajdete dvě totožné sněhové vločky. Jak vlastně sněhové vločky vznikají? Možná vás překvapí, že sníh je nad naší hlavou v podobě nejvyšších mraků, jemných cirrů či beránků vlastně po celý rok, tedy nejen v zimě. V těchto mracích jsou drobné kapky podchlazené vody a ledové krystalky. Přechlazená voda se odpařuje a její páry se srážejí na oněch drobných sněhových krystalech, budoucích vločkách. Tedy i letní déšť začíná ve vysokých vrstvách se změní v pouhou vodu. A kolik je ve sněhu vody? Z jednoho centimetru čerstvého prašanu jí není více než 1 mm.
Pavel Přeučil

Předchozí článek
Další článek
Související články
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz