Nahlédněte do nitra vesmíru a podívejte se na evoluci vzdálených galaxií. Je to podívaná vskutku nádherná. Galaxie se vyskytují ve třech základních typech: eliptické, spirální a nepravidelné. Naše galaxie, tedy Mléčná dráha, je spirální galaxie s průměrem 100 000 světelných let a šířkou 3000 světelných let. Je v ní okolo 300 000 000 000 hvězd a celková hmotnost Mléčné […]
Rozmanitost života už dle Darwinovy teorie vznikla rozmnožováním různých druhů. Jak ale opravdu funguje příroda a na jakých molekulárních mechanismech vlastně vznikají nebo nevznikají nové druhy? Tak to jsou otázky, na které lidstvo stále nezná odpověď. Poodhalit toto tajemství se už několik desítek let se svým týmem pokouší profesor Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky Akademie […]
Malinkaté domácí mravence zná každý. Asi i díky knížkám o Ferdovi mravencovi. Podívejte se, jaké druhy tohoto hmyzu obývají ostrov Madagaskar. Málokdo však tuší, že zdejší mravenci slouží jako zásobárna jedu pro šípové žáby druhu Mantella. Skupina entomologů a chemiků z Madagaskaru a USA pod vedením Briana Fishera objevila, že tyto žáby získávají nejdůležitější součásti […]
Visací zámky se začaly používat již v dobách starověkého Říma jako ochrana přepravovaného zboží proti zlodějům. Přestože uplynuly tisíce let, zůstává visací zámek stále jedním z nejdůležitějších zabezpečovacích zařízení. Nejpevnější částí visacího zámku je laminované tělo skládající se z mnoha tvarovaných plíšků poskládaných na sebe a spojených laminátem. Obdobná technologie je využívána při výrobě bezpečnostních dveří či trezorů. […]
Kompletní genetickou informaci banánovníku se podařilo přečíst badatelům ze sedmi zemí včetně Česka. Poznatky získané analýzou genomu budou sloužit především ke šlechtění této důležité tropické plodiny. Pomohou zároveň lépe pochopit evoluci rostlin. Banánovník je klíčová plodina tropických zemí. Slouží jako potravina místním obyvatelům, zároveň je i významným exportním produktem. Vážnou hrozbu pro pěstitele však dnes […]
Studie, která analyzuje ohrožení a vymírání rostlin a živočichů ve 22 evropských zemích, ukázala, že tyto procesy jsou těsněji svázány s vlivem člověka na krajinu v minulosti než s jeho současným působením. Výzkum uskutečnil mezinárodní tým třinácti vědců pod vedením Stefana Dullingera a Franze Essla z Vídeňské univerzity, součástí týmu byli i Petr Pyšek, Vojtěch […]
První zmínky o konzumaci vinné révy pocházejí z území dnešního Švýcarska (u Ženevského jezera) a jsou staré přibližně 14 000 let. Archeologové dokonce předpokládají, že již v této době lidé pili zkvašenou šťávu z těchto hroznů. Skutečné důkazy o konzumaci takových nápojů jsou však mnohem mladší. Archeologické nálezy prokázaly, že cílené pěstování hroznů provozoval člověk již v době asi před […]
Mohou skutečně housenky něčím inspirovat člověka? Jak lze využít jejich zvláštních schopností? Složení těla, způsoby pohybu, reagování na vnější podněty, to vše jsou oblasti, kde se technika životem housenek inspirovala. Každý, kdo někdo pozoroval pohyb housenky, si musel všimnout, že se tělo těchto larev sune kupředu prostřednictvím drobných vln. Biologové z Tuftsovy univerzity nedaleko amerického Bostonu se […]
V noci z 28. na 29. prosince 1941 seskočili do okupované vlasti příslušníci výsadků Anthropoid, Silver A a Silver B, kteří byli vysláni z Velké Británie s různými úkoly. Anthropoid, tedy Jan Kubiš a Josef Gabčík, ten svůj – odstranění Reinharda Heydricha – splnil, stejně jako výsadek Silver A (Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří […]
Hrací karty jsou staré přes 1000 let. Prvně se objevily v Číně v 9. století. Do Evropy pronikly zřejmě až spolu se Turky či jinými muslimskými nájezdníky. První písemná zmínka pochází z roku 1376, kdy Florencie pod hrozbou přísných trestů hru v karty zakázala. Karetní hry byly odsuzovány i církví, která je neváhala dokonce označit za dílo ďáblovo seslané […]
Hoření prskavek je závislé na jejich délce a trvá zpravidla okolo 1 minuty. Aby prskaly 4 minuty, musí být jejich drát dlouhý 90 cm. Připravené dráty se pomocí vibračního stroje umístí do jednotlivých otvorů v držáku, kde jsou pevně zachyceny. Poté se ponoří do nádrže, ve které je již připravena směs z kyseliny borité (neutralizér), dusičnanu barnatého […]
Dříve si lidé strojili stromeček jednoduše – jablky, medovým pečivem, ořechovými skořápkami, perníčky, cukrovím apod. Využívali i slámu, šišky, papír či hobliny. Postupně byly přidávány barevné papírové řetězy či obrázky s vánočními motivy. Koncem 19. století se objevily skleněné a čokoládové ozdoby. První skleněné koule u nás vznikly v podkrkonošských sklárnách v 60. letech 19. století. V dnešní době dominují foukané […]