Netopýři (Microchiptera) patří k velice zajímavým savcům. Jako jediní z této skupiny živočichů spolu s kaloni patřícími do podřádu letounů dokážou skutečně létat (ostatní tvorové, například vakoveverky pouze klouzají na velice omezenou vzdálenost). Kromě schopnosti letu mají netopýři další nezvyklou dovednost. V prostoru se dokážou orientovat za pomoci echolokace. Zjednodušeně lze říci, že dokážou vysílat […]
Jednou z nejstarších stavebních pomůcek je vodováha. Jednoduchý přístroj, jehož počátky sahají do 17. století, pracuje na principu Archimédova zákona (to v případě bublinkové vodováhy), nebo na principu spojených nádob (pokud se jedná o hadicovou vodováhu). V běžné praxi je častěji užívaná vodováha bublinková. Jejím základem je prohnutá trubička s kapalinou, uvnitř níž je bublinka. […]
Před více než 50 lety holandský astronom Maarten Schmidt identifikoval, definoval a katalogizoval první kvasar, jeden z nejtajemnějších vesmírných objektů. Během následného půlstoletí jich astronomové objevili dalších 62 000 – přesně v intencích, jak dokážou moderní optické i rentgenové dalekohledy hledět dál do hlubin vesmíru. Kvasary jsou vesmírná tělesa s výrazným rudým posuvem spektra. V optickém dalekohledu se […]
Izraelští archeologové objevili pozůstatky legendárního opevnění, jež nechal v Jeruzalémě před více než 2000 lety zbudovat král Antiochus. Citadela zvaná Acra byla pohřbena pod parkovištěm! O pevnosti se zmiňují přinejmenším dva starověké texty – První kniha makabejská která mj. pojednává o povstání a dále ji popisuje historik Josephus Flavius (37–100). Archeologům se však více než […]
Provoz hmotnostního spektrometru pro metabolomiku QTRAP 5500 byl zahájen 16. 10. 2012 ve 14 hodin ve Fyziologickém ústavu (FGÚ) AV ČR v Praze. Toto zvětšovací a přibližovací zařízení, jež nabízí detailnější pohled na přepravované a skladované látky v organismu a buňkách, umožňuje lépe zkoumat působení potravy a léků na tkáňové a buněčné metabolické systémy.
Foton je elementární částicí, kterou je popisováno kvantum elektromagnetické energie. Jeho životnost je z hlediska poločasu rozpadu nekonečná, jde o stabilní částici, která může vznikat, ale také zanikat při vzájemné interakci s jinými částicemi. Elektrický náboj fotonu je nulový a jeho spin, neboli kvantová vlastnost elementárních částic, je roven 1.
Paraceratherium (dříve známé jako Indricotherium) byl obrovský bezrohý nosorožec, který žil v svrchním oligocénu až spodním miocénu. Měřil až 8 metrů a byl to býložravec. Jeho lebka měřila 1,3 metrů a měla dva kuželovité horní špičáky připomínající malé kly, zesílené spodní špičáky a čtvercový nosní otvor naznačují přítomnost masitého chobotu. Gigantické rozměry a dlouhý krk […]
Dinosauři, to je fascinující skupina zvířat, která v historii naší planety nemá obdoby. Ačkoli si je většinou představujeme jako gigantické obry, kterým neunikne žádná živá kořist, ve skutečnosti jde o skupinu značně rozmanitou, zahrnující i býložravé tvory velikosti slepice. Jak přesně druhohorní ještěři vypadali, se můžeme ve většině případů jen dohadovat. K dispozici máme pouze kostry a […]
Evropou kráčí černá smrt a zanechává za sebou zkázu, poloprázdná města a opuštěné vesnice. V bezpečí před ní nejsou chudí, ani bohatí. Přesto se však dá i na této epidemii moru, která ve 14. století zpustošila Euroasii a jen v Evropě zabila na 25 milionů lidí, tedy třetinu populace, najít něco pozitivního. Nový výzkum ukázal, že […]
Lanýž. Luxusní, vynikající, velmi drahá a velmi vyhledávaná kulinářská pochoutka známá především z francouzské kuchyně. Tyto jedinečné houby ale dnes nezajímají jen labužníky. Svou pozornost na ně překvapivě obrací i čeští vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Zajímá je totiž, za jakých podmínek by se dala tato houba žijící v symbióze s kořeny rostlin cíleně […]
Zmapování genů, které zřejmě zodpovídají za menší náchylnost k parazitickému prvoku trypanozomě, jenž v Africe způsobuje smrtelně nebezpečnou spavou nemoc, se podařilo vědecké skupině doc. Marie Lipoldové z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Badatelé použili pro hledání těchto genů několik myších kmenů, které se liší v reakci na trypanozomovou infekci. Nákaza může propuknout […]
Tinama větší (Tinamus major) hrabavý pták, velikosti krocana, žijící v deštných pralesích Střední a Jižní Ameriky, je známý svými poměrně velkými a pestře zbarvenými vejci. Nová studie však nyní prokázala, že jejich povrch navíc vytváří optický efekt, kdy se barva mění při pohledu z různých úhlů. Je to poprvé, kdy bylo něco takového objeveno na ptačích vejcích. […]