Zatím nejpřesnější simulaci evoluce gigantických vesmírných struktur vytvořil tým vědců na University of New Mexico v USA. Joel Primack a Anatoly Klypin naprogramovali kód, kterým poté nakrmili superpočítač Pleiades v Amesově výzkumném centru NASA. „Tyto simulace jsou nezbytné pro to, aby bylo možné analyzovat astronomická pozorování a pro plánování dalších průzkumů,“ uvedl Anatoly Klypin. Součástí simulace se […]
Skleněné ozdobné předměty se vyrábějí buď foukáním, nebo tvarováním za tepla. Při výrobě foukáním je do rozžhavené skleněné baňky vháněn vzduch a sklo je na sklářské píšťale neustále otáčeno, aby se dosáhlo pravidelného tvaru. Při tvarování za tepla je sklo lisováno do předem připravené formy. K výrobě se používá tabulové sklo o síle od 3 […]
Adriana Galvánová, psycholožka z kalifornské university v Los Angeles v USA, studovala vliv stresu na mládež a dospělé. Podle jejího názoru je totiž stres pro teenagery daleko více stresující než pro dospělé. Výzkum byl založen na skenování mozku teenagerů, aby vědci dokázali lépe porozumět stresu, myšlenkovým pochodům i rozhodovacím schopnostem mladých lidí. „Je důležité pochopit nervový mechanismus, který […]
Useň je zpracovaná a vyčiněná kůže zbavená srsti. Zpracovávají se kůže z různých savců. Používá se k výrobě oděvů, obuvi, doplňků, kožené galanterie, rukavic, ale i nábytku apod. Povrchová úprava a konečný vzhled usně závisí na jejím zpracování, na způsobu vyčinění (vydělání). Jde o fyzikálně chemickou operaci, při které se surová kůže zbavená chlupů mění v useň. Správně vyčiněná kůže […]
S první sériovou výrobu automobilů tzv. „na pásu“ přišel v roce 1913 americký podnikatel Henry Ford (1863 – 1947). Ten ve velkém měřítku využil možností, jež mu nabízela tehdejší technika – např. vyšší podíl elektricky poháněných strojů, optimální načasování jednotlivých částí montáže apod. Postupem času i na pásech byly dělníci nahrazováni automaty, které jsou schopné vyšších […]
Nejvýznamnější památka obětí heydrichiády – pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici! Do zdejší krypty, z níž živí nevyjdou, se začali parašutisté scházet již den po atentátu. 28. 5. 1942 přišel jako první Jaroslav Švarc, v dalších dvou dnech Jan Kubiš a Josef Valčík. Posléze je doplnili Jan Bublík, Jan Hrubý a Adolf Opálka. Jako poslední […]
16. června 1963 se do vesmíru vznesla první žena světa. Na palubě kosmické lodi Vostok 6 startující z kazašského kosmodromu Bajkonur se na oběžnou dráhu Země podívala Valentina Těreškovová (*1937). Start byl odložen kvůli technickým potížím i zvýšené sluneční aktivitě. Její let trval tři dny a Těreškovová se díky němu stala desátým člověkem a první ženou […]
První automatický hasicí přístroj byl patentován v Anglii v roce 1723, kdy lékárník a výrobce fosforu Ambrose Godfrey (1660 – 1741) sestrojil soudek, který obsahoval kapalinu spolu s malou cínovou kapslí naplněnou střelným prachem. Poté, co v ohni střelný prach explodoval, kapalina byla vyvržena do ohně. Údajně byly tyto přístroje použity při velkém požáru Londýna v roce 1729. Jak se […]
Splynutí dvou pohlavních buněk (gamet) se odborně nazývá fertilizace. Tento proces u živočichů zahrnuje splynutí spermie s vajíčkem, následně vedoucí ke vzniku zygoty a jejímu dalšímu vývoji v embryo a plod. Cesta spermie k vajíčku je však složitá a drtivá většina těchto pohlavních buněk k vajíčku vůbec nedorazí. Spermie naleznou svůj cíl díky tzv. termotaxi, neboť vajíčko vyzařuje určité […]
http://www.youtube.com/watch?v=IlKiSs_yI_U Před 119 lety, 13. června 1897 zahájil Matěj Hlaváček (1852 – 1897) starosta tehdejšího samostatného města Košíře, nyní patřící pod městskou část Praha 5, provoz vlastní elektrické dráhy. Trať vedla od Anděla Plzeňskou ulicí směrem nahoru a končila zhruba na dnešní zastávce Klamovka. Technickou zajímavostí této elektrické dráhy bylo vedení troleje nikoliv nad osou […]
Kovová pěna, jak se tomuto materiálu říká, se skládá z pevného kovu, jímž je nejčastěji hliník obsahující velké množství pórů vzniklých napuštěním plynu do roztaveného kovu. Jednotlivé póry mohou být buď izolované a uzavřené, nebo vzájemně propojené. Pórovitost kovové pěny se pohybuje okolo 75 – 90 %. Hlavní výhodou tohoto materiálu je, že si zachovává některé […]
Operační robot da Vinci se skládá ze tří částí. Operační konzola má čtyři ramena, na kterých se podle operace mění potřebné nástroje. Druhou částí je přístrojová věž a třetí je ovládací konzola, odkud chirurg řídí ramena s nástroji a kde má díky 3D obrazu dokonalý přehled o operované oblasti. Oproti laparoskopii má da Vinci velkou […]