Australští astronomové oznamují, že objevili dosud nejstarší hvězdy v nám známém vesmíru. Stefan Keller z observatoře Mount Stromlo poblíž hlavního města Canberra tvrdí, že se patrně jedná o teprve druhou generaci hvězd po strukturálním formování vesmíru po Velkém třesku. První hvězdy se začaly rodit před přibližně 13 700 000 000 let. Keller se domnívá, že […]
Více než 400 let po svém objevení Galileem byl největší měsíc sluneční soustavy, Jupiterův obří satelit Ganymed, konečně geologicky zevrubně zmapován. Mapa, která vychází z dat sond Voyager 1 a Cassini-Huygens, ilustruje geologickou variabilitu měsíčního povrchu a je zároveň prvním kartografickým zpracováním některého z vnějších ledových satelitů. Ganymed objevil roku 1610 věhlasný toskánský astronom, filozof […]
Přesně před 53 lety, 12. února 1961, vyslali Sověti do vesmíru první planetární sondu. Sondu jménem Veněra 1 vynesla na svých „bedrech“ raketa Molnija z kosmodromu Bajkonur. Dvoumetrový válec sondy se nejprve dostal na oběžnou dráhy Země a po zapálení posledního stupně rakety nabrala kurs do kosmu. Sonda se však po absolvování 2 milionů kilometrů od […]
Australští astronomové hlásí významný objev z dob, kdy byl vesmír ještě v plenkách. Po 11 letech hledání našli nejstarší známou hvězdu, která vznikla přibližně před 13,7 miliardy let (+/- dvě miliardy let). Analýza světelného spektra ukázala, že se jedná o hvězdu tzv. druhé generace, která vznikla po supernově hvězdy první generace. Hvězda je od Země […]
Jak vznikl život ve vesmíru? Tak to je otázka, kterou v současné době ještě nikdo nedokáže přesně zodpovědět. Badatelé z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR jsou však k odpovědi na ni zase o krok blíže, a to díky své nové hypotéze o vzniku polyaromatických uhlovodíkových molekul v mezihvězdném prostoru. Práce, která zaujala i odborníky ze […]
Jak vypadá Země při pohledu z Marsu a je vůbec možné ji zahlédnout? Na tuto otázku odpovědělo vozítko Curiosity, které od srpna 2012 brázdí povrch Marsu a zásobuje nás nejen vědeckými daty, ale i kvalitními snímky rudé planety. Na snímku, který pořídilo 31. ledna 80 minut po západu slunce, se však nerýsují pouze siluety hor […]
Japonská kosmická agentura JAXA (The Japan Aerospace Exploration Agency) přišla s ambiciózním plánem, jak se vypořádat s množstvím úlomků družic a raket, které se hromadí na oběžné dráze kolem Země. V současnosti létá ve výškách od 800 do 1400 kilometrů více než 20 000 úlomků větších než 10 centimetrů. Toto kosmické smetí, které je většinou […]
Evropským astronomům se díky informačním datům z Very Large Telescope podařilo zcela poprvé vytvořit „meteorologickou“ mapu povrchu tzv. hnědého trpaslíka. Luhman 16B patří k páru tohoto typu hvězd, které byly nedávno objeveny ve vzdálenosti pouhých 6 světelných let od Slunce. Hnědý trpaslík patří k jednomu ze stádii hvězd. Jedná se vlastně o subhvězdný objekt, který […]
Luboš Kohoutek, významný český astronom, slaví dnes 79. narozeniny. Narodil se 29. ledna 1935 v Zábřehu na Moravě a již od mládí zahořel láskou k vesmíru. Absolvent Masarykovy univerzity v Brně a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy po sovětské okupaci v srpnu 1968 zaujal nekompromisní občanský postoj a invazi odsoudil. O pár let později se nevrátil […]
Američtí astronomové za asistence citlivých optik a senzorů radioteleskopů objevili ve vesmíru jedinečný úkaz. Je jím nikdy dříve nedetekovaná „řeka“ vodíku, tenká a mdlá masa plynných vláken a přediv, která míří směrem k blízké galaxii NGC 6946, vzdálené od sluneční soustavy 22 000 000 světlených let. Vědci si od objevu slibují, že jim pomůže vyřešit […]
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR společně s kolegy ze Španělska a Francie představili novou teorii původu polyaromatických uhlovodíkových molekul ve vesmíru. Podle nich se tyto molekuly, jejichž původ v mezihvězdném prostoru je stále záhadou, tvoří leptáním grafitového povrchu částic hvězdného prachu pomocí vodíku. Měření prováděná pomocí velkých radioteleskopů ukazují přítomnost velkého množství polyaromatických uhlovodíků […]
Z trpasličí planety Ceres, která je s průměrem necelých 1000 kilometrů největším tělesem v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, se odpařuje voda, která tvoří oblaka vodní páry v její tenké atmosféře. Jejich přítomnost předpokládali vědci už dávno, ale až nyní se jim podařilo tuto hypotézu ověřit s pomocí vesmírného infračerveného dalekohledu Herschel, kterým […]