Země je stará přibližně 4,5 miliardy let. Nově objevená exoplaneta K2-33b, která je od nás vzdálená 500 světelných let v souhvězdí Štíra, je však stará pouhých 10 milionů let. Jedná se tak o nejmladší exoplanetu, která byla dosud objevena. Mladičká exoplaneta je velká přibližně jako Neptun a kolem své mateřské hvězdy oběhne jednou za pět dní. […]
Zatím nejpřesnější simulaci evoluce gigantických vesmírných struktur vytvořil tým vědců na University of New Mexico v USA. Joel Primack a Anatoly Klypin naprogramovali kód, kterým poté nakrmili superpočítač Pleiades v Amesově výzkumném centru NASA. „Tyto simulace jsou nezbytné pro to, aby bylo možné analyzovat astronomická pozorování a pro plánování dalších průzkumů,“ uvedl Anatoly Klypin. Součástí simulace se […]
Autorem „Česká astrofotografie měsíce“ za květen 2016 je Zdeněk Bardon. Titul obdržel jeho snímek „Merkur a Slunce“. Vítězný snímek zachycuje Slunce, na němž je patrný kromě několika slunečních skvrn také kotouček planety Merkur, které zastiňuje kousek Slunce. Jedná se vlastně o částečné zatmění Slunce Merkurem. Přechod planety Merkur před diskem Slunce je jevem poměrně vzácným, […]
16. června 1963 se do vesmíru vznesla první žena světa. Na palubě kosmické lodi Vostok 6 startující z kazašského kosmodromu Bajkonur se na oběžnou dráhu Země podívala Valentina Těreškovová (*1937). Start byl odložen kvůli technickým potížím i zvýšené sluneční aktivitě. Její let trval tři dny a Těreškovová se díky němu stala desátým člověkem a první ženou […]
Mezi nejúspěšnější vesmírné mise, které lidé uskutečnili, patří i vyslání sondy Viking 1 k Marsu. Sonda o hmotnosti 3446 kg odstartovala 20. 8. 1975 z kosmodromu Easter Test Range na americké Floridě. Ve chvíli, kdy byl Viking 1 od Země vzdálen 3 000 000 km byl vydán pokyn ke změně jeho dráhy směrem k Marsu. Po 10 měsících se dostal […]
Mars je nehostinným místem. Existují ale pozemské organismy, které by podle názoru odborníků na rudé planetě přežily. Na Marsu se teplota pohybuje kolem minus 60 až minus 120 stupňů Celsia. Povrch planety je také neustále bombardován zničující radiací. Kolem 95% atmosféry navíc tvoří oxid uhličitý. Přesto ale v uměle vytvořených laboratorních podmínkách simulujících povrch Marsu některé […]
Podle astronomických záznamů (počítaných podle počtu kráterů na Měsíci a Marsu) odhadují astronomové, že ke srážce Země s asteroidem větším než 1 kilometr dochází přibližně jednou za 500 000 let. Menší meteority, jejichž průměr se pohybuje okolo 90 metrů, dopadnou na Zemi zhruba každých 300 let. Ty „malé“ mohou způsobit lokální katastrofu, při srážce s velkým […]
Mikrometeority mohou pomoci poodhalit složení rané zemské atmosféry. V Západní Austrálii v regionu Pilbara objevila skupina australských a britských výzkumníků 6 desítek mikrometeoritů. Extrahovali je z vápence, jehož stáří vědci určili na 2,7 miliardy let. Složení kosmického prachu ukazuje, že v horních vrstvách zemské atmosféry přišel do kontaktu s kyslíkem. Jedná se o první důkaz, že se životadárný plyn nacházel […]
Indie v pondělí 23. května otestovala svůj první raketoplán. Druhá nejlidnatější země světa se tak zapojila do závodu o vyvinutí kosmické lodi, která bude schopná dopravovat do vesmíru posádku i náklad opakovaně. O totéž se snaží například americká firma SpaceX. Podmínkou není pouze bezpečný návrat zpátky na Zemi, ale také co nejnižší cena. Indie investovala […]
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2016 obdržel snímek „Marcová polárna žiara nad Ivalom“, jehož autorem je Martin Hossa ze Slovenska, který polární záři pozoroval a vyfotografoval ve Finsku. Polární záře je jev vyskytující se nejčastěji v oblastech za polárním kruhem. Světelný úkaz vzniká ve vysoké atmosféře, zpravidla ve výšce okolo 100 kilometrů. Na jeho […]
Naše galaxie, kterou jsme pojmenovali Mléčná dráha, je velkou spirální galaxií. Po galaxii M31 v Andromedě je Mléčná dráha druhou největší galaxií a její hmotnost je pravděpodobně v této skupině největší. Průměr disku Mléčné dráhy činí přibližně 8,6 x 1017 km. Jedná se o poměrně plochou galaxii – v místě, kde se nachází Slunce, je její tloušťka asi […]
Vzorky půdy, které přivezli astronauti z misí Apollo, obsahují aminokyseliny. Tyto sloučeniny na Zemi slouží k syntéze bílkovin, které jsou pro život na naší planetě zásadní. Na Měsíci ale panují podmínky se životem neslučitelné. Vědci proto možnost, že by aminokyseliny vznikly v důsledku aktivity místních života, vyloučili. V potaz proto přicházely možnosti, že látky na Měsíc přivlekla lidská posádka, […]