Polární záře se objevují v momentě, kde dojde ke kolizi proudu nabitých částic s magnetosférou planety. Na zemi jsou patrné jen v momentě, kdy dojde silnému výronu tzv. slunečního větru naším směrem. Konstantní polární záře Jupitera však mají jiný původ: může za ně jeho měsíc Io a jeho silný vulkanismus. Na rozdíl od Země má Jupiter polární záře […]
Takzvané „neidentifikovatelné létající objekty“ (UFO) představují v očích milovníků „záhad“ koráby mimozemských civilizací. O žádném z takových objektů zatím nebylo vědecky prokázáno, že by takovým korábem skutečně byl. Jako omyl se ukázala být i jedna z posledních nadějí „ufologů“, trojúhelníkovitý objekt zachycený satelitem NASA. Záběr neidentifikovaného objektu se „ufologům“ podařilo objevit v záběrech teleskopu na […]
Problém s „kosmickým smetím“ (space junk), které obíhá naši planetu v hrozivě se zvětšujícím množství, znamená pro vážné ohrožení pro velkou řadu technologií, závislých na dobré funkci satelitů. S řešením problému by však mohl napomoci jev, který jinak řadu problémů se satelity způsobuje: sluneční erupce. Slunce rozhodně nebývá považováno za velkého „přítele“ satelitní techniky. Sluneční […]
Planeta Merkur je nejmenší a zároveň Slunci nejbližší planetou sluneční soustavy. Vědci nedávno objevili Merkuru velmi podobnou exoplanetu, podle níž lze usuzovat na Merkurův osud ve vzdálené budoucnosti. A zprávy to nejsou příliš optimistické. Merkur by se mohl podobně jako jeho vzdálené „dvojče“ přímo „vypařit“. Pozorování hvězdy KIC 12557548 prostřednictvím Keplerova vesmírného teleskopu ukázalo zvláštní […]
Soubor nejrůznějších typů hvězd je v současnosti velice rozmanitý. Ve vesmíru pozorujeme jak hvězdy o velikosti menšího okresu, tak i rozsáhlé obry, které čeká agonie ve stylu výbuchu supernovy. Mnoho objektů ani nelze pozorovat pouhým okem, září totiž převážně v infračerveném oboru a mají řádově stovky stupňů Celsia. Říkáme jim hnědí trpaslíci. Že se ale […]
Vůbec poprvé objevili astronomové hvězdu, která je doslova zaplavena zmrzlou vodou. V oblacích prachu a plynu, která hvězdu obklopují, je prý tolik vody, že by naplnila tisícovku zemských oceánů. Objev tak oživuje hypotézu, že se na Zemi dostala voda právě z vesmíru. Vědci z univerzity v nizozemském Leidenu na podzim roku 2011 publikovali výsledky pozorování […]
Vědci objevili na Zemi poslední minerál, o kterém se dosud soudilo, že se nachází jenom na Měsíci. Geologové jej objevili v oblasti Pilbara v západní Austrálii. Jedná se konkrétně o minerál Tranquillityit, který byl pojmenován po měsíčním Moři Klidu (podle latinského Mare Tranquillitatis), kam přistála v roce 1969 s misí Apollo 11 první lidská posádka. […]
Minulý rok si astronomové zahráli také na statistiky a snažili se podle dat z Keplerova teleskopu vypočítat, kolik je v naší galaxii exoplanet. Dobrali se k číslu 50 000 000 000. Nyní číslo vědci z baltimorského Vědeckého institutu Vesmírného dalekohledu (STScl) představili své výpočty a tvrdí: za každou hvězdou, která tvoří Mléčnou dráhu, obíhá minimálně jedna planeta. […]
Astronomové s použitím dat z mise NASA Kepler objevili roztomilý planetární systém: nejmenší dosud objevené tři planety, které obíhají červeného trpaslíka. Systém je srovnatelný se systémem Jupiteru a jeho měsíců. Planety obíhají hvězdu zvanou KOI-961, a jsou 0,78, 0,73 a 0,57 násobku poloměru Země. Nejmenší planeta dosahuje velikosti Marsu. Tento objev je podle odborníků pozoruhodnou demonstrací schopností přístroje Kepler. Všechny tři nově objevené planety jsou kamenné, terestrické planety, […]
Na otázky spojené vývojem blízkého okolí naší planety v době jejího formování lze odpovídat jen velmi těžko. S řadou z nich by mohla vědcům pomoci dvojice sond GRAIL, která se na přelomu roku dostala na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Jedním z jejich úkolů je pátrat po drobných nepravidelnostech v gravitačním poli Měsíce a odhadnout tak, […]
V propojování metod a přístupů typických pro dříve zcela odlehlé a prakticky neslučitelné disciplíny leží dnes velmi často klíč k průlomovým úspěchům. Zajímavé spojení předvedla nedávno harvardská fyzička Michelle Borkinová: k analyzování dat z výbuchu supernovy úspěšně využila software, který byl původně vyvinut jako nástroj k rozumění procesům v lidském mozku. Propojování obou oblastí zní […]
V roce 2003 navrhli vědci z univerzity v Lawrence v Kansasu, že přinejmenším vymírání na pomezi ordoviku a siluru před 440 milióny let mohlo mít příčinu v podobě obří dávky gama záření z vesmíru. Nové výpočty, které provedl německý vědec Wilfried Domainko, tuto možnost znovu vrátily do hry. Mohla některá z hromadných vymírání na Zemi […]