Švýcarští vědci z École polytechnique fédérale de Lausanne (EPLF) se inspirovali přírodou a pomocí manipulace s luciferázou, což je enzym, který světlušky využívají k vytváření světla, vyrobili nový citlivý molekulární senzor. Výzkumníci připojili k enzymu syntetickou chemickou značku, která umožní detekci cílového proteinu. Když ho senzor zachytí, tak začne světélkovat. Výzkumníci říkají, že tento světelný […]
Americkým vědcům z University of Chicago se podařilo přečíst kompletní genom chobotnice Octopus bimaculoides, která žije u kalifornského prostředí. Genetický kód chobotnice obsahuje přibližně 2,7 miliardy genetických písmen, což podobné jako u lidského genomu, který má zhruba tři miliardy písmen. Pro srovnání první přečtený genom, který patří bakterii Haemophilus influenzae, obsahuje pouze 1 830 140 […]
Kompletní genetickou informaci banánovníku se podařilo přečíst badatelům ze sedmi zemí včetně České republiky. Poznatky získané analýzou genomu budou sloužit především ke šlechtění této důležité tropické plodiny. Pomohou ale zároveň i lépe pochopit evoluci rostlin.
Britští vědci z University of Leeds vytvořili změnou jediného genu neobvykle inteligentní myši. Kromě zvýšené inteligence se lépe vypořádaly i s pocity úzkosti a strachem. Od zmapování jejich schopnosti učit se a paměti si vědci slibují posun ve vývoji nových léčebných metod neurodegenerativních onemocnění souvisejících se stárnutím, jako je například Alzheimerova choroba, nebo schizofrenie. Pomocí […]
Vědci z univerzity v Sydney upozorňují, že nedostatek informací o nemocech zvířat by mohl představovat hrozbu pro lidské populace. Mnoho ze současných epidemií jako je ebola, hendra virus a další, mají původ u divoce žijících zvířat. Pro odborníky je ovšem důležitější lidské zdraví a proto se zvířecím infekčním nemocem nevěnuje téměř žádná pozornost. Epidemiologové ze Sydney analyzovali […]
Vlk obecný (Canis lupus) je rozšířen po celé severní polokouli, ovšem v mnoha místech, kde dříve býval hojný, je vyhuben. V České republice žije velmi omezené množství této psovité šelmy. Vlci jsou schopni při honbě za potravou vyvinout rychlost 45 km/hod., krátkodobě dokonce 58 km/hod. Jejich 42 zubů dokáže kořist chytit a usmrtit.Vlčí srst se […]
Vědci z Velké Británie objevili první fosilii hada se čtyřmi končetinami. Objev vrhá nové světlo na evoluci plazů. Druh pojmenovaný Tetrapodophis amplectus má nohy, které patrně nesloužili k pohybu, ale k uchopení a držení kořisti. Používány mohly být také při páření, k „objímání“ partnera. Název hada je odvozen od této spekulace a v překladu znamená – čtyřnohý objímací had. […]
Včely u svých potomků přirozeně zajišťují imunitu vůči specifickým nemocem, které se v jejich okolí vyskytují. Nyní vědci poprvé zjistili, jakým způsobem tak činí. Mezinárodní tým odborníků se zaměřil na krevní bílkovinu včel zvanou vitelogenin, o níž byl přesvědčen, že je za imunitu včel zodpovědná. Bílkovinu vědci studovali 15 let, nyní záhadu konečně rozluštili. V kolonii včel královna […]
Jak by mohla zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v našem ovzduší v budoucnu ovlivnit kvalitu klíčových plodin, jako je pšenice nebo ječmen? Právě to zjišťují badatelé z Centra výzkumu globálních změn Akademie věd ČR, a to pomocí unikátní experimentální stanice nedaleko Bystřice nad Pernštejnem. Nová stanice je složena z 24 speciálních skleníků a umožňuje badatelům pozorovat […]
Zplodiny ze spalování fosilních paliv by mohly v budoucnu negativně ovlivnit radiokarbonové datování, které je jednou z nejrozšířenějších metod určování stáří archeologických nálezů. Nadměrná produkce oxidu uhličitého, jež se dostává do atmosféry, by mohla způsobit nepřesnost metody. Podle vědců budou v roce 2050 nové předměty vykazovat stejné hodnoty uhlíku, jako objekty, jež jsou dnes datovány jako tisíc let staré. […]
Většina jedovatých žab produkují jed ve žlázách na kůži a do krve predátora ho přenášejí dotykem nebo snězením. Brazilský biolog Carlos Jared se svými kolegy objevil dvě rosničky, které si vyvinuli unikátní způsob, jak dostat tyto škodlivé sekrety do těla jiného zvířete pomocí kostnatých ostnů na hlavě. K objevu došlo přitom náhodou, když Jareda zvedl […]
Světové středisko pro monitorování ledovců (WGMS) se sídlem na Curyšské univerzitě vydalo alarmující zprávu. Rychlost tání ledovců od počátku století dosahuje rekordních hodnot a je nezadržitelné. Podle autora studie Michaela Zempa se nyní tloušťka sledovaných ledovců snižuje ročně o půl až jeden metr, což je dvakrát až třikrát víc, než byl průměr ve 20. století. […]