Celé minulé století se věřilo, že za ničivé epidemie moru, které se Evropou prohnaly v několika smrtících vlnách, mohou krysy. Tito hlodavci patřili k běžným obyvatelům středověkých měst a obcí. Soudilo se, že smrtelnou nákazu na člověka přenesly blechy z infikovaných obyvatelů sýpek a sklepů. Podle nejnovějších vědeckých poznatků jsou v tom, ale krysy nevině. […]
Psi, kteří byli vyšlechtěni z vlků, patří po bok člověka už od dávných dob. Už v pravěku mu pomáhali při lovu, či hlídání jeho obydlí. Jejich přínos lidstvu však byl pravděpodobně mnohem větší. Uznávané americká antropoložka Pat Shipman z Pensylvánské státní univerzity zastává odvážnou teorii, že psi měli před 40 tisíci lety důležitou úlohu při převzetí území našimi […]
Obojživelníci od tropů až po mírné pásmo jsou decimováni závažnou chorobou – chytridiomykózou. Chytridiomykóza obojživelníků je způsobována parazitickou houbou (Batrachochytrium dendrobatidis), která byla poprvé identifikována v roce 1990. Následně se přehnala jako vlna tsunami po celém světě. Postihla více než 350 druhů obojživelníků a způsobila vyhynutí 35 z nich. Houba infikuje obojživelníky přes kůži a […]
Slunce jako nepřítel? Podle norských vědců má sluneční svit vliv na reprodukci a délku života. Jejich výzkum ukazuje, že zvýšená hladina ultrafialového záření, může mít dopad na plodnost a úmrtnost. Sluneční aktivita závisí na slunečních skvrnách. Když jich je více, je svit slunce intenzivnější a na Zemi tak dopadá více UV záření. Vědci zjistili, že […]
Tropičtí mravenci Solenopsis geminata byli podle nového výzkumu prvním invazním druhem na naší planetě. Tito zástupci hmyzí říše pocházejí původně z Ameriky, v současnosti je lze však nalézt i v Austrálii, Africe, Indii a jihovýchodní Asii. Prakticky všude tam, kde panuje tropické klima. Jsou značně agresivní, nevítané návštěvníky odhání svými kusadly. Jejich kousnutí zanechávají na […]
Sokolnictví je ve Spojených arabských emirátech jednou z nejstarších tradic. Dříve byli draví ptáci cvičeni k lovu, v současnosti je jejich hlavní úloha jiná. Jsou prospěšní například k ochraně přírody, hospodářství a letišť, kde zabraňují srážkám letadel s ptáky. Jejich význam je stále nezanedbatelný. Proto nedávná informace o výcviku ptáků k útoku na drony vzbudila […]
Nejsilnějším přírodním materiálem, jaký člověk zná, by mohly být drobné zuby mlžů, které používají k přichycení svých lastur na skalním podloží při příboji a seškrabávání řas. Naznačuje to nová studie, kterou provedli britští vědci z Univerzity of Portsmouth. Jejich zuby jsou tvořeny z kompozitů tvořené minerály a proteiny. Vlákna minerálu goethitu přitom mají nejen vhodná […]
Polysacharidy chitin a chitosan, které jsou obsaženy například ve vnějších kostrách korýšů, by se mohly stát náhradou vzácných kovů, jako ruthenium, které je podobné platině, a které se v současnosti používá při výrobě solárních buněk. Přišli s tím britští výzkumníci z Queen Mary University of London, kteří procesem hydrotermální karbonizace vyrobili z široce a levně […]
Rakouští vědci z Univerzity veterinární medicíny provedli výzkum, který ukázal, že psi dokážou poznat jen podle výrazu tváře, jestli je člověk veselý nebo naštvaný. V sérii experimentů byli psi schopni rozlišit mezi fotografiemi šťastných a rozzlobených lidí. A to včetně štěňat, které nikdy předtím neviděla fotografii. Jedná se o první studii, která prokázala, že zvíře […]
Tučňáci pravděpodobně nemohou zjistit, jak pikantní jsou ryby, které konzumují. Stejně tak by však nerozeznali ani sladkost ovoce. Nová genetická analýza ukázala, že tento nelétavý pták během evoluce ztratil tři z pěti chutí a dokáže rozeznat pouze slanou a kyselou. Řada dalších ptáků, jako jsou kuřata nebo pěnkavy také nedokážou rozpoznat sladkou chuť, ale mají […]
Až 8 set let staré mohou mít kořenové systémy pařezin, které rostou uprostřed Národního parku v Podyjí nedaleko vinného pozemku Šobes. Jedná se o Metuzalémy mezi stromy. Byly tu ve chvíli, kdy se z knížecích Přemyslovců stali králové. Zažily dobu jednoho z nejvýznamnějších středověkých filosofů – Tomáše Akvinského (1225 – 1275) i válečná tažení neporazitelného […]
Zemské jádro možná netvoří jeden monolitický celek, který má jednotnou strukturu. Podle nové studie vědců z Illinoiské univerzity je prý pravděpodobné, že střed země se skládá ze dvou částí a v každé z nich jsou krystalky železa uspořádány jiným způsobem. Ve spodní části jádra jsou seřazeny horizontálně, ale v horní části leží vertikálně – podle […]