Ani s pomocí nejmodernějších technologií se zatím lidem nepodařilo vytvořit stejné tenké a pevné vlákno, jaké spřádají pavouci. Vědci z Oxfordské univerzity se na tuto problematiku zaměřili a došli k překvapivému zjištění, které by mohlo vést ke zlepšování metod vyrábění umělých vláken. Tým oborníků použil atomový mikroskop, díky němuž je možné spatřit sledovaný materiál až na úroveň molekul. […]
Nezaplevelenějšími oblastmi světa jsou podle nejnovějšího výzkumu tichomořské ostrovy a dále pak Austrálie a Nový Zéland. Mohou za to plevelné rostliny, které sem byly zavlečeny ze severní polokoule. K jejich šíření přispívá vzkvétající obchod a cestovní ruch. Pokud přivlečená semena vyklíčí a vyroste z nich rostlina, která dá základ pro další reprodukci, může tento druh v novém […]
Nová studie, jež se zabývá rostlinnými invazemi, odhalila, že v důsledku činnosti člověka zdomácnělo mimo oblast svého původního výskytu přinejmenším 13 168 rostlinných druhů, což představuje téměř 4% světové flóry. Nejvíce takových druhů nalezlo nový domov v Severní Americe, kde jich evidujeme téměř 6000, v Evropě jich máme přes 4000. Vědecká obec má k dispozici […]
Nesnesitelná vedra nepanovala v červenci pouze u nás a není proto divu, že se tento měsíc stal nejteplejším měsíce v historii od začátku měření v roce 1880. Podle údajů amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byla naměřena naměřená teplota pevniny a oceánů o 0,81 °C vyšší než dlouhodobý průměr. S 16,61 °C překonává o 0,08 […]
Dnes již se žádní mloci (Salamandra) na Karibských ostrovech nevyskytují. Nebylo tomu tak vždy. Před 20 – 30 miliony jeden karibský mlok na útěku před predátorem, který mu ukousl nohu, uvízl v pryskyřici, ze které se stal jantar. Jeho nově objevená fosílie, je prvním důkazem, že mloci v Karibiku žili. Fosílie byla nalezena v jantarovém […]
Švýcarští vědci z École polytechnique fédérale de Lausanne (EPLF) se inspirovali přírodou a pomocí manipulace s luciferázou, což je enzym, který světlušky využívají k vytváření světla, vyrobili nový citlivý molekulární senzor. Výzkumníci připojili k enzymu syntetickou chemickou značku, která umožní detekci cílového proteinu. Když ho senzor zachytí, tak začne světélkovat. Výzkumníci říkají, že tento světelný […]
Americkým vědcům z University of Chicago se podařilo přečíst kompletní genom chobotnice Octopus bimaculoides, která žije u kalifornského prostředí. Genetický kód chobotnice obsahuje přibližně 2,7 miliardy genetických písmen, což podobné jako u lidského genomu, který má zhruba tři miliardy písmen. Pro srovnání první přečtený genom, který patří bakterii Haemophilus influenzae, obsahuje pouze 1 830 140 […]
Kompletní genetickou informaci banánovníku se podařilo přečíst badatelům ze sedmi zemí včetně České republiky. Poznatky získané analýzou genomu budou sloužit především ke šlechtění této důležité tropické plodiny. Pomohou ale zároveň i lépe pochopit evoluci rostlin.
Britští vědci z University of Leeds vytvořili změnou jediného genu neobvykle inteligentní myši. Kromě zvýšené inteligence se lépe vypořádaly i s pocity úzkosti a strachem. Od zmapování jejich schopnosti učit se a paměti si vědci slibují posun ve vývoji nových léčebných metod neurodegenerativních onemocnění souvisejících se stárnutím, jako je například Alzheimerova choroba, nebo schizofrenie. Pomocí […]
Vědci z univerzity v Sydney upozorňují, že nedostatek informací o nemocech zvířat by mohl představovat hrozbu pro lidské populace. Mnoho ze současných epidemií jako je ebola, hendra virus a další, mají původ u divoce žijících zvířat. Pro odborníky je ovšem důležitější lidské zdraví a proto se zvířecím infekčním nemocem nevěnuje téměř žádná pozornost. Epidemiologové ze Sydney analyzovali […]
Vlk obecný (Canis lupus) je rozšířen po celé severní polokouli, ovšem v mnoha místech, kde dříve býval hojný, je vyhuben. V České republice žije velmi omezené množství této psovité šelmy. Vlci jsou schopni při honbě za potravou vyvinout rychlost 45 km/hod., krátkodobě dokonce 58 km/hod. Jejich 42 zubů dokáže kořist chytit a usmrtit.Vlčí srst se […]
Vědci z Velké Británie objevili první fosilii hada se čtyřmi končetinami. Objev vrhá nové světlo na evoluci plazů. Druh pojmenovaný Tetrapodophis amplectus má nohy, které patrně nesloužili k pohybu, ale k uchopení a držení kořisti. Používány mohly být také při páření, k „objímání“ partnera. Název hada je odvozen od této spekulace a v překladu znamená – čtyřnohý objímací had. […]