Zatímco lidská populace se za 35 let téměř zdvojnásobila, počet bezobratlých živočichů klesl skoro na polovinu. Jejich vymírání může mít přitom vážné důsledky pro život na celé planetě. Hmyz opylovává rostliny a stromy. Jestliže jeho množství klesne pod určitou hranici, rostliny nebude mít kdo opylovat, a vegetace bude postupně ubývat. Jestli k tomu skutečně dojde, budou […]
V přírodě platí jednoduché pravidlo: paří se vždy ten nejsilnější samec. Alespoň většinou. Bruno Buzatto z University of Western Australia narazil při svém výzkumu na druh australské žáby, u které tomu tak není. Jedná se o paropušku červenonohou (Crinia georgiana). Silnější samci tohoto druhu se podle zjištění australského vědce páří méně často než slabší jedinci. Samci paropušek […]
Blecha, která byla po 20 milionů let uchovaná v jantaru, v sobě podle zjištění vědců měla předchůdce zrádné bakterie moru. Entomolog George Poinar Jr. z Oregon State University věří, že objevená bakterii je prastarý kmen Yersinia pestis, který způsoboval dýmějový mor, nemoc, jež ve středověku zahubila více než třetinu obyvatel Evropy. Jantar se zmiňovanou blechou byl nalezen v jantarovém […]
Většina jedovatých látek má hořkou chuť. Schopnost vnímat hořkou chuť byla proto až dosud považována za významnou výhodu pro přežití, protože jim pomáhá vyhýbat se toxinům v potravě, a druhy, které o tuto schopnost přišly, byly označovány za znevýhodněné. Japonští vědci z Kjótské university však zjistili, že to nemusí platit stoprocentně. Objevili, že velká část japonských makaků […]
Nová studie, na které spolupracoval Světový fond na ochranu přírody (WWF) a Londýnská zoologická společnost zmizelo za posledních 45 let 49 procent mořských ryb, savců, ptáků a plazů. Ještě větší úbytek populace je u druhů, které jsou loveny. V případě tuňáků a makrel, se tak populace zmenšila o 74 procent. Největší úbytek studie zaznamenala u […]
Žít věčně či se alespoň dožít vysokého věku touží mnozí lidé. Bráno lidskou optikou na zemi skutečně existují organismy, které jsou téměř nesmrtelné. Patří mezi ně třeba unikátní kořenový systém osik, nazývaný Pando. Nachází se v americkém Utahu. Podle vědců je starý minimálně 80 000 let. Pozoruhodný organismus čítá dohromady zhruba 40 000 stromů. Váží […]
Obrovská erupce sopky Bárðarbungy v roce 2014 byla největší sopečnou erupcí na Islandu za posledních 200. Během půl roku trvající katastrofy pokryly řeky lávy rozsáhlé oblasti severního Islandu. Tým vědců z Met Office, University of Leeds a University of Edinburgh zmapovali pomocí údajů ze satelitů znečištění oxidem siřičitým způsobeným erupcí Bárðarbungy a vytvořili počítačové simulace šíření plynného […]
Miliony netopýrů ve Spojených státech amerických uhynuly v důsledku onemocnění, které je způsobeno plísní Pseudogymnoascus (Geomyces) destructans. Takzvaný „Syndrom bílého nosu“ byl poprvé pozorován v New Yorku roku 2006. Od té doby se nemoc masivně rozšířila. Tým českých vědců prokázal před časem výskyt této choroby i v České republice. Čeští netopýři se však na rozdíl […]
Jednou z nejrozšířenějších fobií je strach z pavouků-arachnofobie. Britská společnost Tiger proto chce na trh uvést pavoukům odolné kůlny, aby si i lidé, kteří se bojí pavouků, mohli užívat práci na zahrádce. Kůlna by měla stát 1999 Liber, což je v přepočtu kolem 75 000 Českých korun. Zahradní domek bude vzduchotěsný a uvnitř bude vytapetován hmyz odpuzujícím […]
Že jsou k početí potřeba dva? Ne tak docela. Vědci poprvé pozorovali „panenské“ zrození u obratlovce v divoké přírodě. Žralokům příbuzný piloun mnohozubý sex nepotřebuje, 3 % jeho potomků jsou počata partenogenezí – vývojem jedince z neoplozeného vajíčka. Piloun mnohozubý (Pristis pectinata) je ohrožená paryba žijící v okolí Floridy. Je to jeden z pěti druhů pilounů, rodu známého hustými zuby, […]
Francouzští vědci objevili na sibiřské Čukotce prehistorický virus zamrzlý v ledu a chystají se jej probudit k životu. Název viru Mollivirus sibericum v překladu znamená „mírný virus“. Jedná se o virus, který velikostí patří mezi giganty, je velký asi 0,6 mikrometru, což je mezi viry opravdu hodně. Vědci by se rádi pokusili prehistorický virus vzkřísit. Veřejnost uklidňují tím, […]
Vědcům se podařilo poodkrýt další z tajemství žraloků obrovských, známých též jako žraloci velrybí (Rhincodon typus). Jedná se o největší žijící zástupce žraloků i největší paryby vůbec. Navzdory jejich velikosti se jich lidé obávat nemusí. Živí se toliko planktonem a drobnými rybami. Pokud nenaleznou dostatečný zdroj potravy při hladině, potápějí se do hloubky 250 až 500 […]