Francouzská firma Dassault Systemes a produkční společnost Current spustily 3D projekt „All Eyes on Paris” („Všechny oči se upírají na Paříž“). 3D zážitek v reálném čase je přístupný prostřednictvím interaktivního webu a zájemcům umožňuje podívat se na svět očima zvířat. Na základě zjištěných vědeckých dat přibližuje tato hra zvířecí vidění v interaktivním 3D prostředí pařížského náměstí Place Vendôme. Projekt umožňuje […]
Kůň Převalského (Equus ferus przewalskii)je blízkým příbuzným našich domácích koní. Světu je tento druh divokého koně znám od roku 1881. Na přelomu 60. a 70. let minulého století byl ve volné přírodě zcela vyhuben. Zachráněn byl jen díky péči zoologických zahrad. Velkou zásluhu na zachování tohoto druhu má také Zoo Praha. Lokalita jeho původního rozšíření […]
Nedávno publikovaná studie českých vědců potvrdila, že rekreační funkce pískoven přispívá i k udržení druhové bohatosti v nich samotných i v jejich okolí. Druhy spjaté s obnaženými písčinami byly totiž vždy závislé na pravidelném narušování písečného povrchu činností neregulovaných řek, přirozenými požáry či pastvou větších býložravců. „Když naši předkové krajinu zkrotili, odstranili tím i většinu […]
Cikády (Cicadoidea) patří do řádu polokřídlého hmyzu (Hemiptera). Setkat se s nimi lze na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Dospělý jedinec dorůstá asi 2 – 5 cm, existují však některé tropické druhy velké až 15 cm. Samečci vyluzují charakteristické hlasité cvrkavé zvuky, a to za pomoci speciální „membrány“ umístěné po straně břicha. Patří mezi nehlučnější hmyz, protože […]
Člověk není jediným druhem na Zemi, který začal používat kamenné nástroje. Je známo, že kamenné nástroje používají i někteří další primáti, včetně šimpanzů (Pan), malp (Cebinae) a makaků (Makaka). Vědci z britské University o Oxford objevili v Brazílii nástroje, které nepochybně používali malpy před 600 – 700 lety, což představuje u těchto opic přinejmenším 100 […]
Pohyb světadílů, nebo také kontinentální drift, je teorie, se kterou v roce 1912 přišel německý geofyzik Alfred Wegener (1880 – 1930). Tato teorie vysvětluje vznik kontinentů rozpadem původního superkontinentu Pangea. Svá pozorování podpořil především srovnáním geologických a paleontologických nálezů z pobřeží Afriky a Jižní Ameriky. Teorie kontinetnálního driftu je v současné době součástí teorie deskové tektoniky vysvětlující nejen […]
V srdci miniaturního tropického horského lesa na hranici mezi jihokolumbijskými departmenty Putumayo a Nariño objevili polští a kolumbijští botanici unikátní orchidej, která si vysloužila přezdívku „ďábelská“. Barva květů této 5,5 – 9 centimetrů vysoké květiny se pohybuje od nazrzlé, přes kaštanovou až po tmavě fialovou. To, čím však zaujme, se nachází ve středu jejich květů, […]
Spory plísní a kvasinky se vyskytují všude kolem nás, ale naše imunita si s nimi dokáže poradit. U pacientů s oslabenou imunitou, například v důsledku leukemie nebo po transplantaci kostní dřeně nebo orgánů však mohou vyvolávat tzv. invazivní mykotické infekce, které často končí smrtí. Klíčové je v těchto případech včasné nasazení léčby, kterou však komplikuje složité a zdlouhavé určování […]
Žralok citronový (Negaprion breviostris) patří do čeledi Carcharhinidae a může dorůstat až do délky 3 metrů. Setkat se s ním můžete hlavně v tropických či subtropických oblastech u pobřeží Severní i Jižní Ameriky, ale zaznamenán byl i u pobřeží Francouzské Polynésie, na Tahiti či u Cookových ostrovů. Největším pozorovaným jedincem byl kus o délce 340 cm a […]
Biolog Vance Vredenburg studuje, proč dochází k masivnímu vymírání žab v důsledku nákazy vodní houbou nazývanou chytrid. Toto závažné onemocnění celosvětově postihlo více než 350 druhů obojživelníků, přičemž desetina z nich kvůli této nemoci již vyhynula. Houba Batrachochytrium dendrobatidis, která tuto nemoc způsobuje je rozšířena na všech kontinentech kromě Antarktidy. Na našem území byla poprvé zjištěna v roce […]
Během teplejších měsíců, na konci jara a v létě, kdy v Arktidě taje sníh a led, se objevuje fenomén tzv. červeného sněhu. Neobvyklé zabarvení způsobují řasy, které se množí v tenké vrstvě vody na jeho povrchu. Podle nové studie Stefanie Lutzové z Německého výzkumného centra pro geovědy v Potsdamu a britských vědců z University of […]
Ve dnech 26. – 29. 6. 2016 probíhá v Praze důležité setkání rostlinných biologů evropského a světového významu „Plant Biology Europe EPSO / FESPB Congress 2016“, kterého se účastní více než 900 vědců z 58 zemí celého světa. Cílem kongresu je rozvinutí diskuse nad současnými výzvami rostlinné biologie 21. století. Hlavním tématem kongresu je hledání […]