Příchod savců na svět je docela komplikovaný. Zatímco pták naklade vajíčka, která už zpravidla poté jen kontroluje a zahřívá, savce čeká složitější anabáze. Ochrana potomka uvnitř dělohy má samozřejmě své výhody, ale matku čeká náročný dlouhotrvající proces. Podíváme-li se hluboko do historie, tak živočichové, ze kterých se po všech možných peripetiích, vyvinul člověk, kladli vejce. […]
Mezinárodní tým vědců objevil ve vápencových usazeninách střední Číny nejstaršího známého předka člověka a mnoha dalších druhů. Dostal jméno saccorhytus coronarius a na Zemi se vyskytoval přibližně před 540 miliony let na samém počátku kambria, první periody prvohor, kdy se objevují první mnohobuněčné organismy. Může tak být významným přínosem pro naše chápání, jak a kdy […]
Výzkumníci z Národohospodářském ústavu AV ČR se ptali Čechů, Britů a Poláků, jak moc jsou ochotni přispívat na ochranu klimatu. Češi by byli ochotni oželet na tyto účely zhruba 400 korun měsíčně. To je méně než by za opatření vedoucí k ochraně klimatu zaplatili Britové, avšak více než Poláci. Výsledky naznačily výrazné rozdíly mezi sledovanými zeměmi. […]
Dnešní vydry jsou mírumilovná stvoření. Jejich dávní předci ale byli hrůzostrašně vypadající šelmy s dlouhými ostrými zuby. Fosílie pravěké vydry byly nalezeny už v roce 2010, kvůli jejich špatné zachovalosti ale rekonstrukce vzhledu trvala celých šest let. Nyní američtí vědci zveřejnili, jak dávný předek dnešních vyder vypadal. Z celé kostry se zachovala pouze lebka, spodní čelist a několik […]
Hodiny Doomsday Clock, které odpočítávají čas do vypuknutí jaderného konfliktu či jiné zkázy, se opět posunuly. A bohužel směrem k půlnoci, nyní jsou od ní vzdáleny jen dvě a půl minuty. Blíže byly jen v roce 1953, kdy Sověti a Američané přidali do svého zbrojního arsenálu vodíkovou bombu. Tehdy ukazovaly 23:58. Hodiny Doomsday Clock existují […]
Ananas je tropické ovoce ananasovníku chocholatého (Ananas comosus) pěstovaného v řadě tropických či teplejších subtropických zemí. Ke zdárnému vývoji potřebuje přímé sluneční záření a teploty okolo 23 – 30 oC. Plod vzniká splynutím sousedních bobulí v semenících jednotlivých květů. Je pokryt tuhou kožovitou kůrou, která prvním evropským osadníkům připomínala velkou borovicovou šišku, odtud anglický název pro ananas […]
Nedaleko Františkových Lázní leží jedinečná přírodní rezervace Soos. Nepřístupné mokřady skýtají útočiště pro množství chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozsáhlé rašeliniště a slatiniště nemá v Evropě obdoby. Od 19. století se zde dobývala rašelina a slatina s obsahem minerálů pro lázeňské účely. Později se zde těžila též sůl do koupele. To už je však minulostí. Oblast s místy […]
Výzkum českých vědců naznačuje, že v důsledku úbytku strnadů obecných ve Velké Británii došlo ke ztrátě některých nářečí těchto pěvců, která se však zachovala na dalekém Novém Zélandu, kam byli britští strnadi dovezeni před 150 lety. S obdobným jevem se můžeme setkat i v lidské řeči a pro příklad nemusíme ani chodit daleko. V českých […]
Sto milionů let starý hmyz uvězněný v jantaru je tak specifický, že byl zařazen do zcela nového řádu, což je v biologii událost extrémně vzácná. Samičku neznámého hmyzu zkoumali vědci z Oregon State University. Už na první pohled se tvor zdál nepodobný ničemu známému. Při bližším prozkoumání experti skutečně zjistili, že v hmyzí říši nemá žádného příbuzného. Tvor byl […]
Ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupňů, které v roce 2015 postihlo Nepál, mohlo mít i jiné následky než obrovské materiální škody a tisíce obětí na životech. Satelitní měření naznačují, že se v jeho důsledku mohla snížit výška nejvyšší hory světa Mount Everest. Indická vláda se nyní, dva roky po zemětřesení, rozhodla vyslat do Nepálu vědeckou […]
Skupina kriticky ohroženého šimpanze hornoguinejského (Pan troglodytes verus) z národního parku Comoé v Pobřeží Slonoviny si vyrábí speciální nástroje na získávání vody z dutin stromů. Šimpanzi nejprve rozžvýkají konec větvičky do podoby štětce, který dokáže dobře absorbovat vodu. Takto upravený kus dřeva pak namáčejí do vody zachycené v úzkých a hlubokých dutinách, kam by se jinak nedostali. Tým vědců […]
Téměř miliarda lidí neví, kdy se příště nají. Chronickým hladem trpí podle OSN každý osmý člověk. Nejvíce lidí hladoví v Africe a Asii. V subsaharské Africe se dlouhodobě nedaří snížit počet podvyživených dětí. Právě děti jsou hladem postiženy nejvíce. V posledních třiceti letech postihovaly hladomory výhradně oblasti na území Afriky. S jedinou výjimkou, kterou byl hladomor v roce 1996 […]