První hydrotermální průduch byl objeven u Galapág 14. 12. 1979. Jeho okolí bylo pojmenováno Růžová zahrada, protože bylo pokryto krásnými kroužkovci, červy, kteří žili v proudícím teplém roztoku. Takových průduchů byly od té doby nalezeny stovky na dnech oceánů v celém světě, kde se stýkají tektonické desky, zejména na Carlsberském hřebenu v Indickém oceánu, u ostrova Ambitle na […]
Expertům ze Švýcarska se podařilo rozpohybovat jinak chromou končetinu u opice. Díky implantovaným přístrojům obešli poškozenou míchu. Úplně poprvé tak vědci dokázali sestrojit zařízení, které signály z mozku dokáže nejenom přečíst, ale také předat končetině. Kvůli poranění míchy nebyl makak schopný ovládat pravou zadní nohu, díky týmu vedenému neurologem Grégoirem Courtinem ale opice znovu chodí. Na […]
Počet ledních medvědů se začne v dohledné době rapidně snižovat. Příčin je podle vědců několik. Od nedostatku arktického ledu, který ustupuje vlivem oteplování planety, až po toxické látky vyprodukované člověkem. Jedné z největších suchozemských šelem se mohou stát osudnými polychlorované bifenyly, tedy chemikálie, které přetrvávají v prostředí po desetiletí, poškozují hormonální rovnováhu organismů, tj. mohou snižovat plodnost. […]
Čeští vědci testovali, zda platí hypotéza „čím barevnější, tím lepší.“ Samice ptáků si často vybírají k páření toho nejpestřejšího nápadníka. Je však intenzivní zbarvení, které je způsobeno vlivem karotenů, opravdu předpokladem vysoké kvality spermií, jak je všeobecně předpokládáno? Vědce z Ústavu biologie obratlovců AV ČR zajímala především odolnost spermií vůči škodlivým okolním vlivům. Svůj experiment prováděli na […]
Zoologická zahrada v nizozemském Apeldoornu vyzkouší netradiční experiment. Místní samice orangutana Samboju si svého partnera vybere přes Tinder. Orangutani patří mezi kriticky ohrožené živočichy, a to jak orangutan sumaterský, tak i jeho příbuzný z Bornea. Ani v zoologických zahradách se tyto primáty mnohdy nedaří odchovat. Zvláště proto, že jsou nároční ve výběru partnerů. A tak […]
Tělní pokryv ptáků – peří – zná každý člověk. Peří je pro ptáky naprosto nezbytné, protože tvoří vrstvu účinného tepelného izolantu, a umožňuje tak opeřencům udržet jejich vysokou tělesnou teplotu. Schopnosti izolovat si již dávno všimli i lidé, kteří začali peří používat do svých přikrývek. Nejžádanější je peří prachové, které se u dospělých ptáků nachází […]
V ZOO Dvůr Králové se před několika týdny radovali z narození štěňat mimořádně ohrožených psů hyenových. Mláďata potřebují pro zdravý vývoj maximální klid, a tak jsou zatím umístěna v zázemí zoo. Skryta před zraky zvídavých návštěvníků. O jejich osudy však veřejnost ochuzena není. Příběh štěňat je možné sledovat prostřednictvím Deníku psí nory. Jednotlivé kapitoly deníku jsou vyprávěním jednoho […]
Význam rašelinišť, bažin, lužních lesů, říčních niv i tůní dnes připomíná Světový den mokřadů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vytvořila novou databázi tuzemských mokřadů. Ta čítá na dva tisíce těchto biotopů, přičemž mezi celosvětově nejvýznamnější patří 14 z nich. Jedná se například o Šumavská, Krušnohorská a Krkonošská rašeliniště, Třeboňské rybníky a rašeliniště Slavkovského lesa a […]
Včely medonosné (Apis mellifera) mají nezastupitelnou úlohu při opylování rostlin. Existuje 40 000 druhů, které by se bez pomoci včel obešly jen velice těžko. V posledních několika desetiletích však počty včelstev v Evropě a severní Americe výrazně klesají. Jednou z příčin jejich vymírání jsou i virové infekce. V současnosti známe asi 25 včelích virů, které způsobují závažná onemocnění, jako je […]
Bájná Atlantida přitahuje pozornost do dnešních dnů, byť se jedná jen o pouhou nereálnou fikci filozofa Platóna. To ovšem neznamená, že by dna oceánů neskrývala svá tajemství. Zhruba před 200 miliony let se na Zemi rozkládaly pouze dva superkontinenty: severní Laurasie a jižní Gondwana. Jenže kontinenty jsou dynamickými útvary, takže mnohdy mění svou podobu, trhají […]
Obdobné biologické hodiny, jaké řídí u lidí například rytmus spánku a bdění, můžeme pozorovat též u slunečnic. Přes den se otáčejí za zdrojem slunečního světla, přes noc je pak vnitřní časomíra přiměje otočit se znovu ze západu na východ a počkat na další svítání. Jak tento mechanismus funguje? Co se děje na poli osetém slunečnicí […]
Jedním z přírodovědecky nejhodnotnějších území Národního parku Podyjí je areál Ledových slují. Území, pod kterým se skrývá nejméně 15 jeskyní a 5 dalších podzemních prostor, má zásadní význam například pro ochranu netopýrů. Díky chladu, který se v této lokalitě drží celoročně, jde také o území s unikátní skladbou vegetace. Dodnes však není jasné, jak Ledové sluje […]