Tělní pokryv ptáků – peří – zná každý člověk. Peří je pro ptáky naprosto nezbytné, protože tvoří vrstvu účinného tepelného izolantu, a umožňuje tak opeřencům udržet jejich vysokou tělesnou teplotu. Schopnosti izolovat si již dávno všimli i lidé, kteří začali peří používat do svých přikrývek. Nejžádanější je peří prachové, které se u dospělých ptáků nachází […]
V ZOO Dvůr Králové se před několika týdny radovali z narození štěňat mimořádně ohrožených psů hyenových. Mláďata potřebují pro zdravý vývoj maximální klid, a tak jsou zatím umístěna v zázemí zoo. Skryta před zraky zvídavých návštěvníků. O jejich osudy však veřejnost ochuzena není. Příběh štěňat je možné sledovat prostřednictvím Deníku psí nory. Jednotlivé kapitoly deníku jsou vyprávěním jednoho […]
Význam rašelinišť, bažin, lužních lesů, říčních niv i tůní dnes připomíná Světový den mokřadů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vytvořila novou databázi tuzemských mokřadů. Ta čítá na dva tisíce těchto biotopů, přičemž mezi celosvětově nejvýznamnější patří 14 z nich. Jedná se například o Šumavská, Krušnohorská a Krkonošská rašeliniště, Třeboňské rybníky a rašeliniště Slavkovského lesa a […]
Včely medonosné (Apis mellifera) mají nezastupitelnou úlohu při opylování rostlin. Existuje 40 000 druhů, které by se bez pomoci včel obešly jen velice těžko. V posledních několika desetiletích však počty včelstev v Evropě a severní Americe výrazně klesají. Jednou z příčin jejich vymírání jsou i virové infekce. V současnosti známe asi 25 včelích virů, které způsobují závažná onemocnění, jako je […]
Bájná Atlantida přitahuje pozornost do dnešních dnů, byť se jedná jen o pouhou nereálnou fikci filozofa Platóna. To ovšem neznamená, že by dna oceánů neskrývala svá tajemství. Zhruba před 200 miliony let se na Zemi rozkládaly pouze dva superkontinenty: severní Laurasie a jižní Gondwana. Jenže kontinenty jsou dynamickými útvary, takže mnohdy mění svou podobu, trhají […]
Obdobné biologické hodiny, jaké řídí u lidí například rytmus spánku a bdění, můžeme pozorovat též u slunečnic. Přes den se otáčejí za zdrojem slunečního světla, přes noc je pak vnitřní časomíra přiměje otočit se znovu ze západu na východ a počkat na další svítání. Jak tento mechanismus funguje? Co se děje na poli osetém slunečnicí […]
Jedním z přírodovědecky nejhodnotnějších území Národního parku Podyjí je areál Ledových slují. Území, pod kterým se skrývá nejméně 15 jeskyní a 5 dalších podzemních prostor, má zásadní význam například pro ochranu netopýrů. Díky chladu, který se v této lokalitě drží celoročně, jde také o území s unikátní skladbou vegetace. Dodnes však není jasné, jak Ledové sluje […]
Příchod savců na svět je docela komplikovaný. Zatímco pták naklade vajíčka, která už zpravidla poté jen kontroluje a zahřívá, savce čeká složitější anabáze. Ochrana potomka uvnitř dělohy má samozřejmě své výhody, ale matku čeká náročný dlouhotrvající proces. Podíváme-li se hluboko do historie, tak živočichové, ze kterých se po všech možných peripetiích, vyvinul člověk, kladli vejce. […]
Mezinárodní tým vědců objevil ve vápencových usazeninách střední Číny nejstaršího známého předka člověka a mnoha dalších druhů. Dostal jméno saccorhytus coronarius a na Zemi se vyskytoval přibližně před 540 miliony let na samém počátku kambria, první periody prvohor, kdy se objevují první mnohobuněčné organismy. Může tak být významným přínosem pro naše chápání, jak a kdy […]
Výzkumníci z Národohospodářském ústavu AV ČR se ptali Čechů, Britů a Poláků, jak moc jsou ochotni přispívat na ochranu klimatu. Češi by byli ochotni oželet na tyto účely zhruba 400 korun měsíčně. To je méně než by za opatření vedoucí k ochraně klimatu zaplatili Britové, avšak více než Poláci. Výsledky naznačily výrazné rozdíly mezi sledovanými zeměmi. […]
Dnešní vydry jsou mírumilovná stvoření. Jejich dávní předci ale byli hrůzostrašně vypadající šelmy s dlouhými ostrými zuby. Fosílie pravěké vydry byly nalezeny už v roce 2010, kvůli jejich špatné zachovalosti ale rekonstrukce vzhledu trvala celých šest let. Nyní američtí vědci zveřejnili, jak dávný předek dnešních vyder vypadal. Z celé kostry se zachovala pouze lebka, spodní čelist a několik […]
Hodiny Doomsday Clock, které odpočítávají čas do vypuknutí jaderného konfliktu či jiné zkázy, se opět posunuly. A bohužel směrem k půlnoci, nyní jsou od ní vzdáleny jen dvě a půl minuty. Blíže byly jen v roce 1953, kdy Sověti a Američané přidali do svého zbrojního arsenálu vodíkovou bombu. Tehdy ukazovaly 23:58. Hodiny Doomsday Clock existují […]