18. 10. 2024, 11.00 amerického času. Přesně v tento moment otevřel Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd svoji laboratoř v Bostonu. Je to poprvé, co se něco takového české vědě podařilo. Čeští (bio)chemici se tím dostávají do těsné blízkosti nejlepších vědeckých institucí světa, např. Harvardovy univerzity, MIT nebo Boston Medical Center (Centra klinické medicíny). […]
Nažloutlý, slabě zásaditý roztok bílkovin, elektrolytů a malých organických molekul plní obrovské množství funkcí. Je tekutým prostředím pro krvinky, transportuje vstřebané živiny nebo zabezpečuje imunitu. Plazma získaná z odběrů krve a plazmaferéz se užívá zejména k výrobě koncentrátů pro zástavu krvácení a očkovacích látek, nebo se podává přímo pacientům při zástavě krvácení či popáleninách. Její […]
Má prazvláštní původ, přesto to dotáhla až k pověsti legendy. Nakolik je oprávněná, začala věda ale zjišťovat až dost pozdě. Vorvani, jediný zdroj ambry, byli tou dobou už na vyhubení. Výzkum nepomohl jen jim. Ukázalo se, že ambra má vlastnosti, které překonávají pouhé využití do parfémů. Ambra je sice surovina jednoznačně exotická, přesto k ní vede zajímavá, […]
Když přijde řeč na kyslík, většina lidí si vybaví rostliny, fotosyntézu a sluneční světlo. Představa, že by tento životadárný prvek mohly vyrábět hroudy kovu 4 000 metrů pod hladinou oceánu, je proto nemyslitelná – alespoň donedávna byla. Jak ale nový objev naznačuje, o kyslíku a životě na Zemi toho možná víme méně, než jsme čekali. Oceánské […]
Evropská unie učinila další krok směrem k posílení evropské kvantové výpočetní infrastruktury podpisem smlouvy na pořízení kvantového počítače konsorcia LUMI-Q, který bude umístěn v České republice, konkrétně v IT4Innovations národním superpočítačovém centru v Ostravě, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. Smlouva byla podepsána mezi Společným evropským podnikem pro vysoce výkonné počítání (EuroHPC JU) […]
Co je hořké, to se nejí. Tento reflex v sobě máme hluboce zakořeněný. Asi třetina lidí však nevnímá určitý typ hořkosti. Můžou za to geny, které zásadně ovlivňují i další chutě. Jídlo přináší požitek, ale někdy také riziko. Proto nás příroda vybavila chuťovými a čichovými receptory, které mají za úkol včas odhalit jedovatou a zkaženou potravu. […]
Narození zdravého dítěte není zdaleka taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát. Jen zhruba každé třetí počaté lidské embryo je schopno dát vzniknout těhotenství, které je zakončeno příchodem dítěte na svět. Nejranější fáze lidského života jsou totiž plné překážek, které ne každý zárodek dovede překonat. Aktuální výzkum českých vědců publikovaný v prestižním vědeckém časopise Nature Communications […]
Suché akademické definice říkají: Priming je experimentální rámec, ve kterém zpracování počátečního stimulu ovlivní odpověď na stimul následující. Jak tuto obtížně stravitelnou větu pochopit? Představte si, že uvidíte na dovolené v Maroku varování před hady. Jdete si tak křovinatou krajinou v podhůří Atlasu, když v tom sebou trhnete – zahlédli jste hada! Vzápětí se ale zasmějete – jednalo […]
Výzkumný tým Pavla Plevky z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsal strukturu a replikační cyklus bakteriofága, který si dokáže bez problémů poradit s bakterií, proti níž přestávají působit existující antibiotika. Je to obrovská naděje pro lidi s oslabenou imunitou nebo chronickým onemocněním, jimž hrozí vážné infekce. Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když […]
Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu informuje prestižní časopis The New […]
Pěti nejdůležitějšími archeologickými areály Pražského hradu, které jsou z naprosté většiny veřejnosti nepřístupné, provede zájemce mobilní aplikace Pražský hrad archeologický. Seznámí je s historií jednotlivých památek a ukáže jim i to, jak se prostor vyvíjel v průběhu staletí. Více než 150 let trvající archeologický výzkum Pražského hradu za sebou zanechal mimo jiné zcela nový pohled […]
Slovo „plast“ dnes nemá dobrý zvuk. Počátkem minulého století to ale bylo úplně jinak. Objev první pevné hmoty vytvořené člověkem znamenal převrat v chemii a obrovský posun ve vývoji průmyslu. A také v osudu syna obyčejného vlámského ševce. Na belgické vesnici Sint-Martens-Latem nebylo nic zajímavého, dokud se tu na přelomu 19. a 20. století nezačali usazovat malíři. […]