Objevy
Největšího evropského masožravého dinosaura údajně objevili portugalští paleontologové. Měl žít před 150 miliony let a dostal jméno Torvosaurus gurneyi. Velikostí se prý vyrovnal proslulým americkým dravcům ze stejného období. Zřejmě šlo o tvora dlouhého kolem deseti metrů a vážícího čtyři až pět tun. Samotnou lebku měl údajně dlouhou kolem jednoho až jednoho a čtvrt metru. […]
Přesně před 9 lety, 14. února 2005,  spustila trojice zaměstnanců internetového platebního systému PayPal,  Hurley, Chen a Karim, server YOUTUBE, aby se z něj postupem času stal  nevětší portál na sdílení videosnímků na světě. V roce 2006 jej odkoupila společnost Google za více než půl druhé miliardy dolarů, tedy něco kolem 37 miliard Kč.
13. února 1910 se v Londýně narodil americkým rodičům budoucí významný fyzik a vynálezce WILLIAM BRADFORD SHOCKLEY (1910-1989).  Mimo další profesní zásluhy spoluvynalezl s kolegy Bardeenem a Brattainem tranzistor, z nějž trojice inkasovala v roce 1956 Nobelovu cenu za fyziku. Shockley zemřel 12. srpna 1989 v kalifornském Stanfordu ve věku 79 let.
Před 205 lety, 11. února 1809, přichází americký inženýr a vynálezce ROBERT FULTON (1765-1815) na příslušný úřad a nechává si patentovat – parník. Sice je v určitých historických příručkách veden jako vynálezce parníku, ale tyto stroje existovaly již dříve. Fulton však byl první, kdo z nich učinil praktickou věc a později i komerční.
Šestý největší objev roku podle žebříčku archeologického magazínu Herritage Daily učinil tým českých egyptologů. V prestižním žebříčku uspěl díky nálezu unikátní hrobky muže jménem Šepseskafanch, který byl jedním z královských lékařů a žil za vlády faraonů 5. dynastie, tedy v období 2500 až 2350 před naším letopočtem. „Tento objev je velmi důležitý, protože jde o hrobku jednoho […]
To, co v přírodě trvalo miliony let, podařilo se americkým vědcům v laboratoři za hodinu. Zásoby ropy se nezadržitelně tenčí, v budoucnu by je však mohli nahradit řasy. Vědci z Pacific Northwest National Laboratory (PNNL), která spadá pod americké ministerstvo energetiky, použili vodný roztok, který tvořily z 10 – 20 procent řasy. Tento roztok uzavřely […]
Rychlovarné konvice sice výrazně zkrátily dobu ohřevu vody, ale přesto se snad každému z nás, stalo, že se mu i tato doba zdála příliš dlouhá. Němečtí vědci z výzkumného pracoviště DESY (Deutsches Elektronen-SYnchrotron) v Hamburku navrhli metodu, jak ohřát vodu na 600 stupňů Celsia za polovinu pikosekundy (bilióntiny sekundy). Na šálek kávy to však stačit […]
Druhé hlasivky objevili vědci u medvídků koala. Umožňují jim vydávat specifický, nízko položený zvuk, jímž si domlouvají námluvy. Druhý pár hlasivek mají uložený mimo hrtan v místě spoje mezi ústní a nosní dutinou. Cílem výzkumu bylo najít odpověď na otázku, jak může osmikilový vačnatec vydávat zvuk odpovídající svou hloubkou troubení slona. „Když jsem poprvé uslyšel koalí […]
Přítomnost vody v atmosféře pěti různých planet identifikoval Hubbleův dalekohled. „Jsme nadšeni, že jsme našli stopy vody na několika různých planetách zároveň. Tento objev nám umožňuje porovnat množství vody na teplejších a chladnějších planetách, a otvírá tak dveře k dalším výzkumům,“ uvedl vědec NASA Avi Mandell. Všech pět planet patří mezi takzvané horké Jupitery, tedy planety s velmi vysokými […]
Dnes je tomu přesně 235 let, kdy domorodí Havajci lidu Maui spatřili poprvé Evropana.  Nebyl jím nikdo jiný, než britský mořeplavec a kartograf kapitán JAMES COOK (1728-1179).  Tyto ostrovy se mu navíc staly osudné, o pár měsíců později, v únoru 1779 padl při střetu s domorodci v zátoce Kealakekua. Bylo mu pouhých 50 let, ale […]
Když Carl Linné přiděloval ve svém přelomovém díle „Systema Naturae“ rodová a druhová jména jednotlivým živočišným druhům, nezapomněl ani na slona indického, kterého pojmenoval Elephas maximus.  Kde však mohl Švéd Linné v polovině 18. století toto zvíře vidět?  Detektivní historické pátrání po tomto prvním slonovi dovedlo historika Enrica Cappelliniho z Přírodovědeckého muzea v Kodani až k holandskému mistru Rembrandt […]
Cenu Genus v soutěži „České hlavičky 2013“ získal student 1. ročníku Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice JAN HRABOVSKÝ. Za práci poněkud krkolomně nazvanou, leč po všech stránkách převratnou: „Chalkogenidové skelné luminofory pro fotoniku“. Za tento laboratorní projekt byl Hrabovský již oceněn i v zahraničí. Převedeme-li tento vědecký terminus technicus do únosnější češtiny, spočívala jeho práce ve […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz