Autistům mohou pomoci probiotické bakterie. Dokládá to výzkum Kalifornského technologického institutu, který se zabýval souvislostí mezi projevy poruch autistického spektra a stavem střevní mikroflóry. Vliv mikroflóry na procesy v mozku odhalili vědci už dříve, dosavadní výzkumy se ale zabývaly pouze vlivem na sociální a emocionální chování. „Tradiční výzkum ukazoval autismus pouze jako genetickou záležitost a poruchu […]
Průměrný člověk dokáže vnímat asi milion barev. Podle vědců však existuje skupina žen, která oplývá schopností rozlišit až sto milionů barevných odstínů. Neuroložka Gabriele Jordanová předpokládá, že se u části žen vyskytuje specifická mutace, která mění trichromatické vidění na tetrachromatické. To by znamenalo, že se v jejich oku nachází o jeden druh buněk více. Na sítnici […]
Odumírání mozkových buněk může hrát v poklesu výkonnosti lidského mozku během stárnutí mnohem menší roli, než se dosud soudilo. To je jedna z prvních hypotéz, ke kterým vede využití počítačové simulace funkcí tohoto pro člověka nenahraditelného orgánu. Počítačový biofyzikálně realistický model dokáže například řešit inteligenční testy téměř stejně jako vysokoškolští studenti. Výzkumníci z University of Waterloo […]
Zdravotní účinky resveratrolu, látky nacházející se ve slupkách hroznů, a tedy i v červeném víně, jsou známé z mnoha studií. Ty potvrdily, že resveratrol působí jako antioxidant a zabraňuje růstu nádorů. Méně už se ale mluví o tom, že klinické studie prokazující pozitivní působení resveratrolu byly vyzkoušeny pouze na myších a potkanech. Resveratrol blokuje buněčné trasy, díky […]
Traumatické zážitky se podle nových studií mohou otisknout do naší DNA rychleji, než tradiční genetika a evoluční teorie předpokládá. Některé studie dokládají, že podmínky životního prostředí mohou ovlivnit naši genetickou výbavu překvapivě rychle prostřednictvím epigenetické úpravy. Ta mění expresi genů, ale nikoli jejich nukleotidové sekvence. Neurobiolog Kerry Ressler a jeho kolega Brian Dias studovali zákonitosti […]
Objev efektivního léku proti AIDS je dnes považován prakticky za „svatý grál“ medicíny. Dnes již existuje řada látek, které dokáží rozvoj choroby zpomalit či alespoň zmírnit její příznaky. Během několik let trvajícího průzkumu v jedné z nejpostiženějších zemí, africké Botswaně, se ukázalo, že nástup choroby mohou zbrzdit poměrně běžné potravinové doplňky. Vědci vedení Mariannou Baumovou z univerzity v Miami […]
Jak je možné, že většina lidí může popíjet celý život alkohol a nestat se závislým, zatímco pro jiné je setkání s opojnou mocí lihovin destruktivní láskou na celý život? Faktorů je jistě několik, patří k nim pochopitelně i vlohy genetické. Britští vědci nedávno opsali mutaci v jistém genu, která dělala z pokusných myší pijany přímo vášnivé. Myši běžně nejeví […]
Bouřlivý rozvoj nanotechnologií nabudil kokétérie s mnoha medicínskými možnostmi supermoderní léčby – prostě pacientovi vpíchneme do žíly naprogramované částice s léčivým „nákladem“ a ty už se o všechno interně postarají. Nynější stav výzkumu na tomto poli dokonce eliminuje i nutnou injektáž. Pacient prostě „náklad“ nanočástic spolkne jako pilulku. Takové jsou závěry ze zbrusu nových testů […]
Španělští vědci hodlají naklonovat jeden z poddruhů kozorožce pyrenejského zvaný bucardo, který vyhynul v roce 2000 a jehož embryonální buňky od té doby uchovávají zmrazené v tekutém dusíku. Budoucí klon dostal pracovní jméno Celia (pamatujete na Dolly?), ale před samotnou procedurou proběhne ještě řada testů. Není to totiž poprvé, co se právě o tento klon […]
Narodit se jako osoba (po)stižená nadprůměrnou autobiografickou pamětí se může jevit jako velká výhoda. Takoví lidé si pamatují svůj každodenní život do velkých detailů a navíc velmi živě. Na svou paměť by však neměli spoléhat přespříliš. I oni jsou totiž nakloněni k tomu, aby si vytvářeli falešné vzpomínky. Osoby s touto schopností jsou ovšem nesmírně vzácné. V roce […]
Pohled do genů současných nebo i dávno mrtvých lidí dokáže odhalit souvislosti. Vědci z tohoto nové, ale dynamicky se rozvíjejícího oboru, tzv. archeogenetiky, nedávno prozkoumali kosti chlapce, který před 24 000 lety zemřel na Sibiři. Ukázalo se, měl mnoho společného nejen se současnými obyvateli Sibiře, ale i s americkými Indiány a dokonce i s někdejšími obyvateli střední a východní […]
I když se to na první pohled možná nezdá, mají muži v průměru o něco větší nosy, než ženy. V poměru proti nám, dnešním lidem, měli větší nosy i příslušníci našeho sesterského druhu, neandertálci. Nad tím, proč by tomu tak mělo být, se nedávno zamýšleli američtí antropologové. Muži mají nejen větší nosy, tedy ty části, tvořené měkkými […]