Celé minulé století se věřilo, že za ničivé epidemie moru, které se Evropou prohnaly v několika smrtících vlnách, mohou krysy. Tito hlodavci patřili k běžným obyvatelům středověkých měst a obcí. Soudilo se, že smrtelnou nákazu na člověka přenesly blechy z infikovaných obyvatelů sýpek a sklepů. Podle nejnovějších vědeckých poznatků jsou v tom, ale krysy nevině. […]
Psi, kteří byli vyšlechtěni z vlků, patří po bok člověka už od dávných dob. Už v pravěku mu pomáhali při lovu, či hlídání jeho obydlí. Jejich přínos lidstvu však byl pravděpodobně mnohem větší. Uznávané americká antropoložka Pat Shipman z Pensylvánské státní univerzity zastává odvážnou teorii, že psi měli před 40 tisíci lety důležitou úlohu při převzetí území našimi […]
https://www.youtube.com/watch?v=CCqK3121gts Před 67 lety, 25. 2. 1948, došlo k převzetí moci komunisty. V důsledku této události se z demokratického státu stal na více než 40 let vazal bolševického Sovětského svazu bez vlastní politiky, jehož fungující ekonomika byla rozvrácena a stát ekonomicky upadal. Statisíce lidí raději odešly do emigrace, další lidé byli perezkvováni, zavírání, vyhazováni ze zaměstnání, vystěhováváni ze […]
Vysoké ceny papyru v dávných dobách zapříčinily, že si dnes můžeme přečíst fragment Markova evangelia napsaný v průběhu prvního století. Masky mumií egyptských faraónů byly sice vyráběny ze zlata, ale obyčejní lidé se museli spokojit právě s papyrem, barvami a škrobovou kaší namísto lepidla. Vzhledem k tomu, jak byly jednotlivé listy drahé, často použili ty […]
Je to záhada, která stále nemá uspokojivé vysvětlení. Féničané před 5000 lety dokázali nejen opracovat, ale hlavně vylomit a přemístit obří kameny o hmotnosti stovek tun. Záhada je o to větší, že ani s dnešní moderní technikou by se nám to nepodařilo. Doslova monumentální je fénická výstavba v Baalbeku, historickém městě ležícím ve východním Libanonu, asi 60 […]
Mezinárodní tým vědců odhalil při výzkumu fosilií sirných bakterií v kameni nalezenému u pobřeží západní Austrálie, dosud nejdelší absenci vývoje, jaká kdy byla objevena. Ukázalo se, že tyto bakterie, které byly staré 1,8 miliardy let, vypadají úplně stejně jako bakterie ze stejné oblasti staré 2,3 miliardy let. Obě tyto kolonie jsou přitom identické s dnešními […]
Kanadští paleontologové z univerzity v Albertě popsali nový druh dlouhokrkého sauropodního dinosaura, který patřil do rodu mamenchisaurus. Ti se vyznačují extrémně dlouhým krkem, který může představovat až polovinu jejich délky. Dinosaurus dostal jméno Qijianglong, což se dá přeložit jako „drak Qijang“ podle Qijangu nedaleko Čchung-čchingu, kde byly v roce 2006 nalezeny stavebními dělníky jeho fosílie […]
Archeologové v jeskyni v západní části Galileje našli fragment horní části lebky starý zhruba 55 tisíc let. Chyběla jí čelist a obličejová část. I tak jde ale o důležitý nález, který se zapíše do dějin moderní paleontologie. Lebka je významná tím, že patřila patrně jednomu z prvních lidí druhu Homo Sapiens, co se vydali z Afriky směrem přes […]
V hrobce objevené v řeckém městě Amfipolis se našly ostatky pěti lidí, není však jasné, o koho se jedná. Vznik monumentálního pohřebiště se datuje do období let 325 až 300 před naším letopočtem. Stavba je obklopena mramorovou zdí vysokou tři metry a dlouhou 500 metrů. Archeologové se tedy domnívají, že uvnitř jsou pohřbení významní lidé. Objevily se […]
Mezinárodní tým vědců pod vedením Vita Mocella z neapolského Ústavu mikroelektroniky a mikrosystémů přišel s novou metodou, jak přečíst bez poškození zuhelnatělé svitky pypyru, které byly v 18. století nalezeny v troskách knihovny ve městě Herculaneum. To bylo spolu se známějšími Pompejemi zničeno při erupci Vesuvu v roce 79. Nový postup je založený na fázovém […]
Tým amerických vědců složený z kardiologa, muzikologa a experta na historii lékařství z University of Michigan a University of Washington analyzoval některá stěžejní díla Ludwiga van Beethovena (1770 – 1827). Zjistili přitom, že do nich zakompoval i rytmus svého srdce. Některé nečekané změny rytmu jsou podle nich důkazem, že slavný skladatel trpěl srdeční arytmií, kdy […]
Podle nové studie uveřejněné v časopise Nature Communications došlo k první verbální konverzaci pravděpodobně v období před 2,5 až 1,8 milióny let. Přináší důkazy, že k jejímu rozvoji došlo díky výrobě primitivních nástrojů. Ty se pod rukama našich předků postupem času zdokonalovaly a bylo potřeba prostředku k předávání technologii jejich výroby z generace na generaci. Prehistoričtí lidé si při učení čím […]