Na nejnovějším snímku Pluta pořízeném sondou New Horizons jsou zachyceny čtyři zvláštní tmavé skvrny. Jsou rozloženy nad rovníkem planetky a každá má v průměru téměř 500 kilometrů. Sonda je pořídila 11. července ze vzdálenosti 4 milionů kilometrů. Skvrny na Plutu jsou nepravidelné, což naznačuje, že proces formování povrchu trpasličí planety byl pravděpodobně komplikovanější, než si vědci […]
Obyvatelé brazilského města Piracicaba získali novou zbraň v boji proti viru dengue, který přenáší komáři. Biotechnologická společnost Oxitec vypustila do volné přírody armádu geneticky modifikovaných samečků komára tropického (Aedes aegypti). Ti svým potomkům předají gen, který způsobí, že uhynou ještě před dosažením dospělosti a nebudou se moci dále rozmnožit. Cílem této iniciativy je snížit populace […]
U lidí se světlýma očima může být vyšší riziko rozvinutí alkoholismu než u lidí s tmavě hnědýma očima. Naznačuje to nový výzkum, který provedl vědci z americké University of Vermont. Ve studii se vědci zaměřili na 1263 Američanů evropského původu. U 992 lidí byla diagnostikována závislost na alkoholu. U zbytku pak nebyla. Přitom zjistili, že […]
Týmu britských astronomů pod vedením Marcuse Lohra z Open University se podařilo pomocí údajů z projektu SuperWASP (Wide Angle Search for Planets) objevit systém pěti hvězd ležící přibližně 250 světelných let v souhvězdí Velké medvědice. Systém se skládá ze dvou dvojhvězd a jedné samostatné hvězdy. Jedna z dvojhvězd je přitom kontaktní, což znamená, že obě […]
Stoupající teploty moří způsobené globálním oteplováním mají zničující vliv na populace korálů. Dochází k tzv. bělení korálu, kdy korály umírají, protože mizí jejich symbiotické řasy, kterým se živí. Některé korály však mají vyšší toleranci k vyšším teplotám. Nová americko-australská studie odhalila, proč tomu tak je. Američtí vědci z University of Texas, Oregon State University spolu […]
Evropská kosmická agentura prodloužila misi kosmické sondy Rosetta, která od loňského srpna obíhá a podrobně zkoumá kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenková. až do září 2016. Původně měla mise trvat pouze do prosince letošního roku. Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenková prošla 13. srpna přísluním a byla tedy nejblíže ke Slunci. Nyní se už od Slunce vzdaluje a dostane se tak do oblastí, […]
Sedimenty pravěkého sladkovodního jezírka na jihu Německa nedaleko města Schwäbisch Hall vydaly nejstarší známou želvu a zároveň chybějící vývojový článek, který ukazuje příbuznost mezi želvami a ještěrkami místo s dnešními plazy. Dvacet centimetrů velká želva, která dostala jméno Pappochelys (dědečkovská želva), žila před 240 miliony lety v období středního triasu. Je tak ještě o 20 milionů let […]
Před 16 miliony žil na Novém Zélandu netopýr, který byl s hmotností 40 gramů přibližně třikrát větší než jeho dnešní příbuzní a kráčel po zemi na všech čtyřech končetinách. Jeho fosílie byla objevena na Jižním ostrově v sedimentech prehistorického jezera Manuherikia, které bylo během raného miocénů před 16 – 19 miliony lety součástí subtropického deštného […]
Ruská nákladní kosmická loď Progress dnes úspěšně odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur. Cílem její mise je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), kde se v současné době nachází tříčlenná posádka. Rus Michail Kornijenko a Američan Scott Kelly, kteří na ISS stráví rok. Spolu s nimi je zde další ruský kosmonaut Gennadij Padalka, který se má na Zemi vrátit […]
Po dvouleté odmlce opět slýcháme o největším vědeckém zařízení na světě. Vědci stojí na prahu nových výzev a experimentů. Velký hadronový urychlovač je zpět. V plné síle. Opraven, vylepšen, avšak hlavně připraven. Připraven zkoumat jevy probíhající pár okamžiků po „velkém třesku“. Druhé kolo pozorování světa částic už začalo a potrvá do poloviny roku 2018. Velký […]
Robotická sonda Philae, která začátkem loňského listopadu přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko, se po 7 měsících probrala z hibernace a prostřednictvím mateřské sondy Rosetta se ohlásila Zemi. Philae fungovala po přistání pouhých 57 hodin, na víc kapacita baterií nestačila. Nyní se podařilo získat potřebnou energii na obnovení činnosti prostřednictvím solárních panelů.
Rostliny reagují na zvuk žvýkání svých listů. Aby odradily predátory, začínají vytvářet chemické látky. Přišli na to vědci Heidi Appelová a Rex Cocroft z University of Missouri. „Je už nějakou dobu známo, že zvuky mohou ovlivnit například klíčení rostlin,“ říká Appelová: „Ale podobná reakce byla záhadou. Pud sebezáchovy je ta nejdokonalejší evoluční strategie. Rozhodli jsme […]