Husice nilská neboli egyptská (Alopochen aegyptiaca) byla u nás ještě nedávno považována za vzácného ptáka. Jen zřídka se k nám zatoulala z Afriky. V posledních letech se u nás však zabydluje. Husicím egyptským se daří zvláště na Přerovsku. Poprvé u nás byl tento druh pozorován na jižní Moravě v roce 1995. Později se objevil například […]
V pondělí 17. října odstartovala z čínského kosmodromu v poušti Gobi na severu Číny do vesmíru čínská kosmická loď Šen-čou 11. Raketa se dvěma čínskými kosmonauty směřuje k čínské experimentální laboratoři Tchien-kung 2, kterou Čína vypustila na oběžnou dráhu minulý měsíc. Na palubě rakety se nacházejí devětačtyřicetiletý Ťing Chaj-pcheng a sedmatřicetiletý Čchen Tung. K experimentální […]
Vesmír je mnohem větší, než se dosud předpokládalo. Na základě dat z Hubbleova vesmírného teleskopu britští astronomové spočítali, že ve vesmíru musí existovat minimálně dva biliony galaxií. Proti předchozím odhadům z 90. let, které kalkulovaly se 100 až 200 miliardami galaxií, to představuje masivní nárůst. Většinu z existujících galaxií však nemůžeme se současnými přístroji pozorovat, […]
Americká bioložka Mechthild Tegederová z Washington State University vyvinula ve spolupráci s postgraduální studentkou biologických věd Amandou Carterovou nový způsob, jak dramaticky zvýšit výnos a kvalitu sóji. Jejich ve skleníku vyrostlé rostliny sóji luštinaté (Glycine max (L.) přijímají z atmosféry dvakrát více dusíku než běžné rostliny, mají vyšší vzrůst a produkují o 36 procent více […]
Hormonu oxytocin, který vzniká v hypotalamu, se pro jeho úlohu při pociťování lásky a vytváření sociálních vazeb, přezdívá hormon lásky. Nová studie, kterou povedli vědci z americké Duke University, však naznačuje, že se stejně tak podílí i na pocitech duchovna. Do studie bylo zapojeno 83 mužů ve věku 35 až 64 let, kteří dostávali skrz […]
Za posledních 800 tisíc let kleslo množství atmosférického kyslíku o přibližně 0,7 procenta. Zjistili to vědci z americké Princeton University, kteří prozkoumali vzduchové bubliny uvězněné ve starém ledu v Grónsku a Antarktidě. Změřením poměru kyslíku k dusíku v těchto prehistorických bublinách, vědci odhadují atmosférický tlak kyslíku v minulosti. Kyslík je klíčem k životu na Zemi, […]
Určit, kdy jablka dosáhla bodu, kdy jsou ideálně zralá, může být pouhým pohledem obtížné. Pokud je však utrhnete dřív, budou nezralá, a když je necháte na stromě déle, budou přezrálá. Vědci z MIT vyvinuli kapesní spektrometr, který dokáže vyhodnotit, jak je jablko zralé, měření záření chlorofylu ve slupce ovoce pod ultrafialovým světlem. Údaje o světle […]
Evropská kosmická agentura představila v polovině září zatím nejpřesnější 3D mapu naší galaxie, která obsahuje přesnou polohu více než miliardy hvězd. „Vědci lokalizovali polohu 1,15 miliardy hvězd,“ uvedli představitelé francouzského Státního ústředí vědeckého výzkumu (CNRS), který se na misi podílel. Přestože se jedná o rekord ve sčítání a přesném lokalizování hvězd, v měřítku Mléčné dráhy […]
Tým britských a mexických vědců jako první prokázala, že se částice magnetitu ze znečištěného ovzduší mohou usazovat v mozku. Zjistili to při zkoumání mozkové tkání 37 lidí, z nichž 29 ve věku od tří do 85 let pocházelo z mexické metropole Mexico City a zbývajících osm ve věku od 62 do 92 let žilo v […]
Královská švédská akademie věd oznámila letošní nositele Nobelovy ceny. Za chemii ji získali Francouz Jean-Pierre Sauvage, Brit Fraser Stoddart a Nizozemec Bernard Feringa za design miniaturních strojů o velikosti molekul. Nové poznatky v oboru takzvaných molekulárních strojů mají být využitelné mimo jiné při vývoji nových materiálů, senzorů a systémů pro uchování energie. Akademie uvedla, že […]
Dne 12. října proběhne před dejvickým monoblokem Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT v Praze další ročník akce Den s formulemi ČVUT. Během ní studenti představí jak formuli s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula, tak i monopost se spalovacím motorem skupiny CTU CarTech. Ve středu v 9.00 hodin se promění prostor před fakultami v „závodní okruh“, na […]
Elektronové mikroskopy vyráběné v Brně jsou užívány k různým vědeckým účelům, jedním z nich je archeologie a restaurátorství. Využití našly například v norském Oslu. Mezi nejznámější pozůstatky kultury skandinávských mořeplavců, ze kterých můžeme soudit, jak vypadal jejich život ve společnosti, patří runové písmo, tesané do kamene. Mnohem rychleji podléhají zubu času dřevěné artefakty. Ty se doslova rozpadají […]