Rosnatka, latinsky „Drosera“, je masožravá rostlina, která svoji přirozenou potřebu zabíjet drobný hmyz skrývá za svou nevšední krásu. Její specifický půvab způsobují drobné žláznaté výrůstky tak zvané „tentakuke“ s kapičkami lepkavých, lesklých sekretů, které vypadají jako nevinná ranní rosa. Ve skutečnosti jimi svoji kořist pevně připoutá, rozloží trávicím sekretem a doplní si tak potřebné živiny. Rosnatka […]
http://www.youtube.com/watch?v=WOqEk440JZ8 Za zakladatele oboru nanotechnologií bývá nejčastěji pokládán Richard Feynman (1918–1988). Ten hlavní myšlenky umožňující jejich využití představil ve své slavné přednášce s názvem Tam dole je spousta místa (There’s Plenty of Room at the Bottom), kterou přednesl v roce 1959 na výroční schůzi Americké společnosti fyziků v Caltechu. Materiály využívající nanočástice nacházejí široké uplatnění nejen v medicíně, strojírenství […]
Hokejka dnešního typu vznikla v Kanadě, do Čech se prvně dostala počátkem 20. století, kdy si ji z Chamonix v roce 1909 přivezli hráči účastnící se tamního turnaje. První zakřivení čepele se objevilo opět v Kanadě (kde ostatně jinde, než právě v kolébce ledního hokeje by tomu tak mělo být?) v roce 1962, kdy s takto upravenými hokejkami hráli slavní Stan Mikita […]
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS = International Space Station) je v současnosti jediná obydlená vesmírná stanice. Její první část – ruský modul Zarja – byl na oběžnou dráhu vynesen 20. 11. 1998. Trvale obydlena je od 2. 11. 2000, kdy na její palubu vstoupila první stálá posádka. Od té doby zde působí vždy alespoň dvoučlenná posádka, […]
Jednou z největších postav naší historie byl bezpochyby Tomáš Garrigue Masaryk. Byl historicky prvním prezidentem, významným filozofem a především morální autoritou. Narodil se 7. března 1850 v Hodoníně. Ve Vídni vystudoval filozofii a později studoval i na universitě v Lipsku, kde se seznámil se svojí budoucí ženou, Američankou Charlotte Garrigue. V roce 1879 se habilitoval na Vídeňské univerzitě. V 90. […]
V Jeseníkách u silnice, která vede z Lipové do Vápenné se nacházejí krasové jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou. Objeveny byly díky těžbě mramoru v nedalekém Havránkově lomu v letech 1934 – 1936. V tomto roce se podařilo objevit 70 metrů hlubokou jeskyni Rasovnu. Dnešní jeskyně Na Pomezí byla objevena v srpnu 1949. Od 16. 5. […]
Sníh a led ochucený ovocnou šťávou či medem znali už staří Řekové či Egypťané. Ovšem na tom, jak vznikla dnešní zmrzlina, se vědci stále nemohou shodnout. Existuje totiž několik verzí. Podle jedné jsou hlavními původci jejího masového rozšíření Mongolové, kteří z kozího, velbloudího či jačího mléka připravovali různé ochucené nápoje, jež však v mrazovém klimatu […]
Proudění v lopatkových strojích je velmi složitý proces, ve kterém se m.j. v plné míře uplatňuje stlačitelnost a vazkost proudícího média (vzduchu nebo například vodní páry). Optické metody, pomocí kterých zkoumáme toto proudění (nejčastěji interferometrie, stínová a šlírová metoda), umožňují v plné míře poznávat krásné a zajímavé struktury, které se při proudění v uzavřených kanálech […]
Většina dnešních robotů má za úkol nahradit člověka tam, kde lidská síla ani schopnosti nestačí. Robotická ramena za člověka pracují v továrnách, specializovaní roboti pomáhají při jemných neurochirurgických operacích nebo pracují v těžko přístupném a nebezpečném prostředí. I když je to nelogické, člověk přesto nejvíce touží po vytvoření robota k obrazu svému. V posledních letech se […]
Sklo bylo objeveno v polovině 3. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii. Tehdy ještě velice nečisté sklo se používalo především na výrobu různých ozdob. V Čechách se sklo prvně objevilo ve 2. tisíciletí př. n., l. kdy ho sem v rámci výměnného obchodu přinesli zřejmě obchodníci ze syrské oblasti a z Egypta. Od té doby […]
Lidé se odpradávna sdružují do nejrůznějších skupin, protože jim vzájemná spolupráce přináší užitek a řadu problémů lze vyřešit pouze kolektivně. Účast ve skupině jedinců umožňuje také sdílet radost či zábavu. Podle vědců má však skupinové chování i své značně stinné stránky. Výzkumy psychologů a dalších odborníků ukazují, že příslušnost ke skupině činí člověka „ochotnějším“ bez […]
S rostoucí produkcí PET (polyethylentereftalát) obalů narůstají problémy s hromadícími se použitými obaly, zejména PET lahvemi. Většina netříděných odpadních PET obalů se v současné době likviduje spalováním. V Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR byla za účelem řešení tohoto problému vyvinuta zcela unikátní technologie zpracování odpadního PET materiálu na produkty, které jsou použitelné k opětovné […]