Umělá inteligence na jedné straně pomáhá vědcům vyvíjet nové léky, analyzovat genetické informace a hledat způsoby, jak porazit nebezpečné nemoci. Na straně druhé její nepopiratelné schopnosti by se mohly dostat do rukou teroristů nebo agresivních států.

Britská rozvědka MI5 varuje, že AI může zásadně změnit možnosti vývoje biologických zbraní..

Ředitel britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum ve svém říjnovém projevu upozornil na hrozbu, která sice zatím zůstává především předmětem diskuzí, ale v budoucnu by mohla mít katastrofální následky. Umělá inteligence podle něj může usnadnit vývoj biologických zbraní, včetně takových, jaké dosud neexistovaly.

Nejde přitom o představu, že si kdokoli doma zapne počítač, položí několik otázek a za hodinu má připravený smrtící virus. Skutečnost je podstatně složitější. AI dokáže urychlovat biologický výzkum, vyhodnocovat ohromné množství informací a navrhovat řešení problémů, nad nimiž by člověk strávil dlouhé týdny. A právě tyto schopnosti začínají znepokojovat bezpečnostní experty.

Podle odbornice na biologickou bezpečnost Filippy Lentzos z King’s College London je třeba rozlišovat dvě možné hrozby. První představují jednotlivci či teroristické skupiny bez hlubšího biologického vzdělání.

AI jim může pomoci zorientovat se v odborné literatuře, pochopit složité souvislosti a získat znalosti, které dříve vyžadovaly dlouhé studium.

Druhá hrozba je ještě závažnější. Státy nebo organizace disponující zkušenými vědci a špičkovými laboratořemi mohou využívat specializované modely AI k analýze nebezpečných mikroorganismů a hledání jejich nových vlastností.

Umělá inteligence by tak nemusela vytvářet biologické zbraně od začátku. Mohla by především znásobit možnosti těch, kdo už potřebné znalosti a vybavení mají.

Že nejde jen o teoretické úvahy, naznačují zkušenosti společnosti Anthropic, která vyvíjí chatbot Claude. Ta ve své zprávě ze září 2026 popsala pět případů, kdy vědci využívali její modely při biologickém výzkumu s potenciálně nebezpečnými důsledky.

Některé projekty se týkaly virů, jiné biologických toxinů, přičemž v jednom případě šlo o výzkum adaptace ptačí chřipky na savce.

Důležité ovšem je, že Anthropic u těchto případů neprokázal úmysl vyrobit biologickou zbraň. Výzkum změn vlastností virů totiž může sloužit také k předvídání epidemií a vývoji účinnějších vakcín. Právě zde se objevuje zásadní problém.

Jak má AI rozpoznat, zda vědec pracuje na ochraně lidstva před novou pandemií, nebo se pokouší vytvořit její příčinu?

Vědci ze Stanfordovy univerzity představili v roce 2026 funkční viry, jejichž kompletní genomy navrhly modely umělé inteligence. Jednalo se o bakteriofágy, tedy viry napadající bakterie, nikoli lidské buňky.

Z experimentálně testovaných návrhů vzniklo 16 životaschopných bakteriofágů. Některé dokázaly společně překonávat bakteriální rezistenci, což otevírá nové možnosti léčby infekcí.

Výsledek představuje významný úspěch biotechnologie. Současně ovšem ukazuje, jak daleko už pokročila schopnost AI navrhovat biologické systémy.

Navzdory rostoucím obavám odborníci upozorňují, že vývoj biologických zbraní zůstává mimořádně náročný, protože zdaleka nestačí mít genetický návrh nebo podrobný popis experimentu. Je nutné disponovat vhodným biologickým materiálem, specializovaným vybavením a především praktickými zkušenostmi.

Mnoho laboratorních postupů navíc závisí na dovednostech, které se nedají jednoduše vyčíst z učebnice. AI může navrhnout postup, ale nedokáže zaručit, že bude v reálných podmínkách fungovat.

Ani vědecké studie zatím nepřinášejí jednoznačný obraz. Některé ukazují, že AI dokáže výrazně pomoci s plánováním biologických úkolů, jiné nacházejí jen omezený přínos. Převést digitální návrh do funkčního biologického systému zůstává zásadní překážkou.