Archeologové díky technologii laserového skenování LiDAR nahlédli pod hustý příkrov stromoví amazonského deštného pralesa, aby pod ním objevili stovky starověkých obrazců vytvořených na zemském povrchu složitou a záhadnou společností, která území obývala před více než dvěma tisíciletími..

Tato starověká civilizace zvaná Aquiry vznikla před 2 500 lety v dnešní Brazílii. Před rozpadem mohla mít, na základě velkého množství vytvořených geoglyfů, asi 3 miliony obyvatel. „Kultury a společnosti, které tvořily Aquiry, sdílely společný světonázor a budovaly ceremoniální centra v různých monumentálních geometrických formách, charakterizovaných hlubokými příkopy a vysokými vnějšími náspy, běžně známými jako amazonské geoglyfy,“ vysvětluje archeolog Martti Pärssinen z Helsinské univerzity.

Při zkoumání téměř 4 500 kilometrů čtverečních amazonského deštného pralesa objevil spolu se svým týmem 396 nových geoglyfů, což jim umožnilo přibližně geograficky určit rozsah civilizace Aquiry. Pärssinen se již více než dvě desetiletí zabývá výzkumem geometrických zemních prací v brazilském státě Acre.

Ve studii z roku 2021 oficiálně zavedl název Aquiry pro multikulturní starověkou civilizaci, pojmenovanou po řece Acre, která protéká z Peru a Bolívie přes dnešní státy Acre a Amazonas v Brazílii. Aquiry znamená v jazyce domorodých Arawakanů „řeka kajmanů“.

Tajemná kultura Aquiry

Kvůli hustému porostu stromů v deštném pralese je archeologický výzkum v oblasti omezený. Většina důkazů o civilizaci Aquiry pochází z lidarového a leteckého laserového skenování monumentálních geoglyfů, které byly vytvořeny mezi lety 600 př.

n. l. a 850 n. l. Lidé podle studie žili v obytných domech kolem zemních valů a pěstovali plodiny, jako je kukuřice a dýně. „Podle domorodých ústních tradic byla centra Aquiry postavena za účelem podpory vztahů mezi komunitami a s významnými nadpozemskými bytostmi,“ uvádí Pärssinen.

„Tato centra také sloužila jako místa pro shromáždění a politické rozhodování a umožňovala náčelníkům projevovat svou štědrost,“ dodává vědec. Archeologové dosud v oblasti identifikovali přibližně 1700 známých geoglyfů.

Vědci se však domnívají, že celkový počet je výrazně vyšší, přičemž na místech, která dosud nebyla prozkoumána, jich dle jejich odhadů čeká na objevení více než 20 000. A na základě odhadu, že k vybudování a údržbě každého geoglyfu bylo v průměru potřeba 300 lidí, vědci odhadli, že aquiryjská civilizace pravděpodobně dosáhla vrcholu s 1,25 miliony až 3 miliony lidí mezi lety 100 a 300 n. l.

S obrazci v Nazce nesouvisely

Podobné geoglyfy datované do období mezi lety 200 př. n. l. a 500 n. l. byly nalezeny v Peru. Tyto zemní práce, známé jako obrazce na planině Nazca, mají tvar zvířat, lidí, rostlin a fantastických postav a navíc geometrické motivy.

Lidé kultury Nazca byli propojenou regionální společností předkoloniálních farmářů, kteří dokázali přežít v nehostinné zeměpisné oblasti, ale žili zhruba 1 700 kilometrů od Aquiry. „Geoglyfy z Nazcy představují jiný jev a pravděpodobně nesouvisely s civilizací Aquiry,“ domnívá se Pärssinen.

„Nicméně v obou případech jsou rovné silnice a čáry, stejně jako geometrické tvary a motivy, nejlépe viditelné z ptačí perspektivy.“.

Přítomnost tisíců geoglyfů v jihozápadní amazonské oblasti vede archeology k přehodnocení předpokladů o předkoloniálních civilizacích a rozvoji měst – ale také vyvolává otázky ohledně osudu Aquiry. „Nevíme, proč byly geoglyfy mezi lety 850 a 950 n.

l. náhle opuštěny,“ vysvětluje Pärssinen. „Dostupné důkazy naznačují relativně rychlý kolaps, který může souviset se zánikem dalších významných předkoloniálních mocností, a to včetně slavných Mayů ve Střední Americe a civilizací Tiwanaku a Wari v Andách,“ dodává.

Zdroje: LiveScience