Podle dat Evropské federace nakladatelů polovina dospělých v Evropě dnes vůbec nečte. Přestože výzkumy ukazují, že pravidelní čtenáři žijí v průměru o dva roky déle. V Česku na to reaguje osvětová kampaň Čti za nároďák!.

Ta je iniciovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů. Záměrem je ukázat, že čtení je moderní aktivita, která patří do každodenního života. Důležité je číst pro radost, neexistuje univerzální recept, každý má svůj rituál, místo, oblíbený žánr nebo formát.

Stačí začít. Stačí jedna stránka denně.

Nový národní sport

Kampaň stojí na jednoduché, ale silné myšlence: čtení jako nový národní sport. Primárním měřítkem úspěchu přitom není výkon ani počet přečtených knih. Kampaň chce především dlouhodobě podpořit tvorbu pozitivních návyků a připomenout Čechům, že čtení je zejména o radosti a o zážitku.

Stejně jako ve sportu. Každodenní čtenářský „trénink“ se tak otevírá úplně komukoli, a to bez ohledu na věk, zkušenosti nebo tempo. Někdo čte romány, jiný knihy osobního rozvoje nebo vzdělávací literaturu, další sáhne po krátkém textu.

Kdokoli může být reprezentant. Důležité je začít. Stačí i pár minut denně.

„Čtení není jen kulturní aktivita, ale základní nástroj, jak porozumět světu i sobě samým. Není úplně snadné si ten návyk vytvořit, ale výsledky se mi dostavují naprosto samy. Jednak si člověk potřebuje se sebou sám chvíli pobýt, jednak také zapojuje mozek a věnuje se něčemu, co můžeme čtením vrátit zpět do každodenního života.

Například lidé, kteří pravidelně čtou, žijí v průměru o 23 měsíců déle než ti, kteří nečtou vůbec,“ říká Ing. Martin Vopěnka, spisovatel a předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů.

Benefity napříč generacemi

Aktuální průzkumy potvrzují, že má čtení v dlouhodobé a měřitelné pozitivní dopady na kvalitu života bez ohledu na životní fázi, ve které se nacházíme.

„Čtení je takový pomyslný lístek se slevou do celého světa. Protože se mozek při četbě zapojuje komplexně, procvičujeme centra pro jazyk, paměť, emoce i rozhodování. Pravidelné čtení tak posiluje nejen kognitivní schopnosti, ale i naši odolnost vůči stresu a schopnost porozumět druhým,“ vysvětluje neurolog MUDr. Martin Stránský, MD, FACP.

Například u dětí se čtení promítá do lepších školních výsledků. Společné čtení rodičů s dětmi v předškolním věku vede k výrazně vyššímu rozvoji jazyka, a to až o přibližně šest měsíců náskokem oproti vrstevníkům.

U seniorů, kteří čtou alespoň jednou týdně, se naopak ukazuje až o 46 % nižší pravděpodobnost kognitivního úpadku v následujících letech.

Vedle kognitivních přínosů hraje čtení zásadní roli i v oblasti emocí a mezilidských vztahů. „Při čtení můj mozek funguje jinak. Protože slova vidím před sebou, můžu o nich víc přemýšlet. V hlavě se mi zároveň tvoří obrazy, které jsou jenom moje.

Při tom nahlížím do hlavy a pocitů jiného člověka, učím se tak vnímat a adaptovat se na jiné perspektivy. Právě tahle schopnost porozumění je velice důležitá pro fungující společnost. A dobrou zprávou je, že ji můžeme trénovat každý den, třeba jen pár stránkami,“ doplňuje vědkyně Mgr. Anežka Kuzmíčová, Ph.D.

Čtení pro radost

Kampaň vychází z jednoduchého zjištění – většina lidí vnímá čtení pozitivně. Často ovšem následuje „ale“. Pocit, že na něj potřebujeme více času, soustředění nebo že je spojené s povinností než potěšením.

Právě na to kampaň reaguje. Ukazuje čtení jako zdroj radosti v každodenním životě a zároveň legitimizuje různé čtenářské přístupy. Je naprosto v pořádku číst ráno u kávy, večer v posteli, ve vlaku, v knihovně, u lékaře či v čekárně, na papíře nebo v elektronické podobě.

Krátká chvíle věnovaná koncentrované četbě může přinést klid, inspiraci nebo čisté potěšení – a každý si k ní může najít vlastní cestu.

Do kampaně se zapojují osobnosti z kulturní i sportovní sféry. Herec a režisér Jakub Kohák, který se stal jejím ambasadorem, k tomu říká: „Nejsem typ, od kterého byste čekali, že bude mluvit o čtení.

Ale právě proto. Čtení není žádná nuda, je to trénink pro naši hlavu. A stejně jako ve sportu platí: stačí začít a vydržet.“.